Opinion | Harry Styles CZ

37. » Good time II

Prosím čtěte 13+

"Co teda budeme doopravdy dělat?" usedl Harry na moji postel a zkoumavě si mě prohlížel.
"Budeme se doopravdy učit. Teda alespoň já budu," položila jsem svoje učební materiály do biologie na postel a přisedla si k Harrymu. Otevřela jsem složku a začala číst.

"Všechny ty fáze už umím, zástupce..." Procházela jsem si všechny materiály znovu a znovu, abych to uměla. Neměla jsem v plánu nasbírat špatné známky.
"Rylen, profáze, anafáze...bla bla. Už stačilo, jsi dokonalá, dokonale to umíš a teď pojď dělat něco jiného. Prosím," žadonil Harry. Usmála jsem se nad jeho skrytou lichotkou, ale i tak jsem musela pokroutit hlavou.
"Harry, já neumím všechny ty zástupce, latinské názvy a tak," pokrčila jsem rameny a vrhla se do čtení. Ne že by mě to bavilo, naopak. Raději bych jen ležela v Harryho objetí.

Měla jsem už více než půlku za sebou, když se začal Harry ošívat a v hlavě se mu zrodil plán. Přiblížil se ke mně a obdarovával mě polibky na krk. Docílil tím toho, že jsem se vůbec nesoustředila.
"Harry prosím," odsunula jsem se od něj kousek a běhala očima po textu. Pocítila jsem, že se mi zrychlil tlukot srdce a moje myšlenky se zaměřily na Harryho a úplně opustily biologii. Harry se znovu přiblížil a líbal mě na krku a tváři. Tentokrát jsem se otočila k němu a líbala ho na rty. Aniž bych rozpojila naše rty, jsem se mu přemístila do klína a ruce zapletla do jeho vlasů.

"Konečně," zamumlal Harry a položil mě pod sebe. Opět přitiskl jeho rty na mé a pokračoval. Během této romantické chvíle mi hlavou blikla otázka, kterou jsem hned na to vyslovila: "Co máš v plánu Harry?" Podívala jsem se mu do očí a zahlédla veselou jiskřičku. Usmála jsem se a nechala ho odpovědět.

"Tvůj taťka to už dneska nakousl," Harry se zvedl a zamkl dveře od pokoje. Zvedla jsem obočí a koutky vykouzlila mírný úšklebek. Vůbec jsem nepřemýšlela nad tím, co se za několik minut odehraje. Moje i Harryho kalhoty už byly dávno na podlaze, trička jim byla v patách. Stud se ale nedostavil, alespoň ne takový, jaký by normálně ano. Možná to bylo tím, že jsme s Harry tak dlouho spolu, zvykli jsme si na sebe a on už mě parkrát ve spodním prádle viděl.

Nedočkavě jsem vzdychla, což ho automaticky nakoplo. Přivřela jsem oči, krev ve mně pulzovala, dech se mi zrychloval a líbilo se mi to, co se dělo. Ani jsem v záchvatu euforie nepocítila sundání kalhotek a znenadání ležel Harry nade mnou. Pohlédla jsem mu do očí s důvěrou.
"Budu něžný," zašeptal u mých rtů, na které se následně přisál. Snažil se tím odlákat pozornost od zesilujucí bolesti v podbříšku, která se projevila Harryho vniknutím do mě. Stálé mi líbal rty, jako by se snažil setřít z nich veškerou kůži. Nepřestával ani, když začal přirážet, sice něžně, ale i tak bolestivě. Sykla jsem a uhnula hlavou pryč.
"Mám přestat?" tiše ke mně promluvil. Jen jsem zavrtěla hlavou a sama ho políbila. Harry se tedy vrátil do svého něžného tempa.

Když vedle mě ulehl, pohlédla jsem mu do očí. Měla jsem pocit, že to co se před několika minutami odehrálo, prohloubilo moji důvěru k Harrymu. Bylo to první nejněžnější a zároveň nepříjemně bolestivé zacházení vůbec, které by si mi tak líbilo. Ještě teď mě podbříšek pulzoval a nepříjemně pálil, ale ta radost, ta euforie to směle překrývala.

Harryho pohled ale nebyl zcela tak veselý, jako jsem očekávala. Zašeptal moje jméno. Uhnula jsem pohledem z jeho očí na rty, které byly rudé a napuchnuté, s největší pravděpodobností vypadaly stejně i ty moje.
"Jsi skvělá, miluju tě, víš to?" šeptal dál. Jen jsem s úsměvem přikývla a přitulila se k němu.
"Omlouvám se za tu bolest," vtiskl mi pusu do vlasů.
"Poprvé to vždycky bolí," odpověděla jsem mu konečně slovy.
"Někdy mi musíš říct proč jsi čekala tak dlouho,"
"Čekala jsem na toho pravého," odpověděla jsem hned, bez ostychu. Zdálo se, že to Harryho překvapilo, ale zdání většinou klame. Říkala jsem pravdu, byla jsem upřímná. Ti (pouze) dva kluci, kteří byli před Harrym, nebyli ti praví. Byli to kluci, kteří se ke mně, k Tanje, Valentině a Robin hodili. Museli splňovat jejich kritéria, ne moje. Vlastně jsem je ani nemilovala, pomyslela jsem si a mírně se zasmála sama sobě.

"Proč se směješ?"
"Vzpomněla jsem si na jediné dva kluky, co jsem kdy měla." mohla bych je každý den potkávat na chodbách, kdyby měli podobné hodiny jako já, což naštěstí ne.
"Přede mnou jsi měla jenom dva kluky?" udiveně se tázal.
"Jo," přikývla jsem. "Oba v prváku,"
"Chodí k nám do školy?" opět jsem přikývla na Harryho otázku.
"Ukážeš mi je zítra,"
"Pokud do té školy vůbec dojdu," udělala jsem mírnou poznámku na závěr a stiskla jsem objetí více. Plní štěstí, jsme oba zaklíněni v sobě, usnuli.

Probudil nás až budík, na Harryho vstávání brzký, což mi dal hned najevo hlasitým mručením a pár nadávkami. On už pomalu ale jistě vstal a chtěl se jít převléct, dokud nezaregistroval krvavou skvrnu na prostěradle. Kdybych si toho všimla já první a skryla to, vyhnuli bychom se scéně, která nastala.

"Rylen, jak moc tě to včera bolelo?"
"Cože?"
"Škála od jedné do deseti." ukázal na krev.
"Harry toto se může stát když s někým spíš poprvé, je to normální. Nemysli si, že to je kvůli tobě, protože není. V klidu," zapatrala jsem po Harryho triku na zemi, převlékla se do něj a přešla k němu. Musela jsem se hodně snažit, aby se můj obličej nezkroutil do bolestivé grimasy.

Harrymu jsem položila ruku na rameno.
"Políbila bych tě, ale nejprve si vyčistím zuby," chtěla jsem změnit téma, ale Harryho to nepřesvědčilo. Stále se mračil. Popadla jsem špinavé prostěradlo a mířila do koupelny. Skvrnu jsem alespoň trochu umyla a společně s čisticími pracími prostředky ho hodila do pračky. Provedla jsem rychlou ranní hygienu společně se sprchou, utřela jsem se a omotala okolo  sebe ručník a vrátila se k Harrymu, který čekal na volnou koupelnu. Převlékla jsem se do uvolněných nesvazujících šatů a Harrymu jsem nachystala nějaké čisté oblečení. Vždycky když tu u mě byl, něco si zapomněl. A tak se tu nakupila hezká hromádka Harryho věcí.

Počkala jsem na něj, až se převleče a společně jsme vyrazili hned z domu na snídani do malinkaté kavárny. A kdybych tušila, co vsechno se za ten den stane, asi bych v té kavárně i zůstala.

__________
Omlouvám se, že je část az dnes, ale kdyz vám tento tyden shrnu známkami, které jsem dostala tak to pochopíte :D
2, 3, 3, 4, 4 - no takze :DD je to se mnou špatný, musím se snažit.

Jeste bych chtěla dodat, že mi je 16(čerstvě) a jsem panna, ale toto co v Příběhu dneska bylo patří do života, takze to tu muselo byt :D

Mějte se krásně a doufejte se mnou, že si ty známky opravím :D
Klárka❤️