Opinion | Harry Styles CZ

51. » Courtney's file

„Kristova noho, kde je Courtneynina složka?" Hulákala jsem přes celou kancelář a hledala složku Courtney Boyde. Rozčileně jsem prohrabovala šuplík a div si při zavírání nepřiskřípla prsty. Prohledala jsem snad všechny skříňky a šuplíky, ale složka s jejím jménem nebyla k nalezení.

„Co tady děláš?"
„Co tady děláš?"

„Jé, vy dva se znáte. Povyprávíš mi o tom později. Už se těším!" Řekla Courtney Harrymu a zmizela v davu lidí. Pravděpodobně vycítila trapnost situace.

„Takže," zhluboka jsem se nadechla. „Co tady teda děláš? Nezdá se mi, že bych tvé jméno viděla na seznamu hostů."
„Seznam hostů?"
„Ano, REG je moje firma."

Konečně. Vytáhla jsem složku s jménem Courtney Boyde a začala v ní listovat. Žádná zmínka o Harrym Stylesovi v ní nebyla. Naštvání ve mně doslova bublalo. Hodila jsem složku na stůl. Nějaká zmínka na internetu musí být. Napsala jsem do vyhledávání jejich jména a čekala na výsledky. Nic. Všechny (a jediné) články, které obsahovaly jejich jména, byly z dnešního rána. A všechny do jednoho byly o velkém prozrazení na mém večírku.

„Dobře skrývali ten vztah, že?" Lekla jsem se. Ashley totiž stála v tichosti po mém boku a sledovala monitor počítače.
„Ano, a bohužel ho museli ukázat světu na našem večírku. Odvede to pozornost od charity." Povzdechla jsem si. Kéž by se Ashley dál nevyptávala.
„Proč by to odvedlo pozornost?"

„Ty nevíš, kde pracuje tvoje snoubenka?" Harry sklopil oči k zemi.
„Přijde mi zvláštní vidět tě po takové době." Ignoroval mou otázku. Nedokázala jsem rozeznat svoje pocity. Jsem naštvaná, nebo skáču radostí, že ho konečně vidím?
„Zvláštní? Jistěže ti to přijde zvláštní. Po takové době ignorace." Rozhodla jsem se pro naštvání a hned jsem to vpálila Harrymu do obličeje.
„Bylo to tak dávno, kéž bych to mohl vzít zpět."
„Harry, prosím tě." Protočila jsem oči. Nevěřila jsem mu.

Potom, co se Harry odstěhoval, jsem mu psala (i volala, ale ani jeden z mých hovorů nepřijal) a on první dva měsíce odepisoval, pak zničehonic ne. Až do jeho devatenáctých narozenin jsem mu stále psala, i když jsem se odpovědí nikdy nedočkala.

„Rylen, musel jsem tě od sebe odpoutat, dát ti šanci začít znovu." Omlouval své činy Harry.
„A já jsem taky znovu začala, a když se mi to povedlo, ty ses objevil. To je ale náhoda." Probodávala jsem jeho oči zlostí. Nevěděla jsem, jestli mi ale doopravdy vadí to, že přišel, nebo mu jen vyčítám všechno za ty roky.
„Rylen, doopravdy jsem nevěděl, že toto je firemní večírek tvojí firmy. Kdybych to věděl-"
„Kdybys to věděl, tak ani nedorazíš." Podívala jsem se jiným směrem. Nemohla jsem už dále čelit smaragdovým očím.

„Protože já a Harry Styles se známe a jestli to novináři zjistí, bude to nejrozebíranější téma bulváru. " Zhluboka jsem vydechla těžký vzduch.
„Neodvede to pozornost, naopak! Přitáhne ji. Jestli budou rozebírat tebe, víc lidí se o tobě a o firmě dozví." Ashley mě povzbuzovala. „A můžu mít otázku?" Přikývla jsem a děsila se.
„Harry je ta tvá láska ze střední?"

„Ne, Rylen. Dorazil bych. Akorát bych si víc promyslel, co ti řeknu."
„To si ani nemusíš promýšlet. Neupřímně by ses mi omluvil za pomíjení mých zpráv a pak bys šel za svým miláčkem."
„Rylen,"
„Harry," protočila jsem oči. Nechtěla jsem ho tady. Nechtěla jsem opět vzpomínat na minulost.

Povzdechla jsem si. Ashley byla spíš má kamarádka než asistentka, věřila jsem jí. „Ano."
„Já to věděla. Když si mě odvedla za Austinem," zamračila se. „Tak jsem vás pozorovala. Poznala jsem to, podle toho jak jste se na sebe koukali, Rylen."
„Jak jsme se na sebe koukali?"
„Jako byste se nikdy nepřestali milovat."

Sotva jsem se přeorientovala z minulosti na budoucnost, tak se Harry znovu objeví. Udržovala jsem oční kontakt, ale nevěděla jsem, co říkat. Nejraději bych si třídila myšlenky a přitom pozorovala jeho zelenkavé oči.
Harry se posadil na židli, kterou předtím obývala Courtney, a opět se mi podíval do očí. Mezi námi bylo hrobové, děsivé ticho. Cítila jsem napětí a vůbec se mi to nelíbilo. Pět let jsem žila v klidu bez negativních emocí (kromě začátku našeho odloučení) a hned, co se Harry objevil, je to zpět. Nemohla jsem mu to dávat za zlé. Je to moje chyba, že jsem ho ještě nepustila. Myslela jsem si, že jsem ho nechala jít, to je na tom to nejhorší. Dvakrát jsem se během pěti let pokoušela o vztah, ale nešlo to. Vždycky těm potencionálním partnerům něco chybělo. A neustále jsem je srovnávala s Harrym.

Podívala jsem se na Ashley, chtěla jsem z jejího obličeje vyčíst pochyby, abych se ujistila, že to, co říká, není pravda.
„A co ten druhý? Ten, jehož jméno je v názvu firmy. Eddie? Edward?"
„Prostřední jméno Harryho je Edward."
Ashleyna nálada se zvedla. „Takže je to jedna a ta samá osoba? Jeho si milovala?"

Uhnula jsem pohledem. Harryho oči se už moc vpíjely do těch mých. Využila jsem to jako záminku pro prohlédnutí Harryho. Jeho vlasy byly o něco kratší, než jsem si je pamatovala. Vrásky na čele se mírně prohloubily, jinak vypadal Harry pořád stejně. Na růžových rtech dominovalo popraskání. Uvědomila jsem si, že hledím na jeho rty moc dlouho, jakmile jsem dostala chuť je políbit. Otočila jsem hlavu na druhou stranu a pozorovala bar.

„Rylen, jsem rád, že jsme se opět setkali." Co po mně teď chce, abych mu řekla? Jsem ráda, že jsme se znovu viděli? Nejsem si jistá.
„Jo jo, já taky. Když bydlíte v té Anglii tak se pravděpodobně už nesetkáme, že?" Snažila jsem se smíchem zakrýt nervozitu. Natáhla jsem se po sklenici vody.
„Vlastně se teď po zásnubách stěhuju ke Courtney tu, do New Yorku." Oznámil mi (pro něj) šťastnou novinu. Polykaná voda mi v ústech zaskočila. Harry v New Yorku?
„Páni." Podepřela jsem si rukou hlavu.
„Mohli bychom společně někam zajít, povykládat si." Zaskočeně jsem na Harryho pohlédla. Rychlý pohyb hlavy mi způsobil mžitky před očima a já musela zavřít oči a chytit se za spánky, zmírnit tu bolest, která mi do spánků bušila. Hlava se mi točila.

„Rylen? Jsi v pořádku?" Dotkl se Harry mé paže. Ne, rozhodně jsem nebyla v pořádku.
Vyskočila jsem se židle. „Ano, jsem v pořádku, Harry. Jestli mě omluvíš, půjdu se teď věnovat dalším hostům. Tvoje pozvání zvážím, měj se hezky." Otočila jsem se na podpatku, a co nejrychleji jsem mířila od stolu pryč. Cítila jsem Harryho oči na mých zádech, proto jsem zmizela ze sálu. Tam už mě nikdo neuvidí.

Milovala. Silně jsem zaregistrovala minulý čas.
„Ano," vydechla jsem. „A jak."

---------------
Ahojky! Všechny jste mi psaly do komentářů, že dostáváte infarkt pri čtení padesátky :Dd snad ho nedostanu já z vas, Hahahah.

Doufám, že se vám část líbila, i že se vám líbilo střídání toho, co se stalo na večírku a rozčilené Rylen den potom. Snad to bylo rozeznatelné:D

Půjde Rylen s Harrym na schůzku (přátelskou)?

Děkuju vám za skoro 85 000 přečtení!!!!! Je to naprosto neuvěřitelný, děkuju vám moc!❤️❤️❤️

A taky vám musím moc poděkovat za komentáře u minule části, takový obrovský ohlas mě moc potěšil, patří vám velký dík!
(Kdyby se to opakovalo, bylo by to super, haha)

Mějte se krásně, Klárka❤️