38. » Old friendships

1.8K 125 4
                                    

Do oběda probíhalo vše v rámci možností v klidu. Mířila jsem s mým jídlem směrem k našem stolku, kde už čekal Harry. Jenže do mě někdo strčil a já narazila svým obědem do někoho v bílém oblečením. Omáčka i pití zbarvily jisté oblečeni.
"Ježíš já se omlouvám," pohledla jsem ma rozzuřenou osobu.
"Jo Rylen omluv se jí," ozvalo se posměšně za mnou. Valentina se na mě usmívala a přede mnou už běsnila Tanja. Vydala jakýsi naštvaný zvuk a strčila do mě.Všichni v jídelně nás pozorovali.

"Ty seš taková kráva!" zakřičela přes celou jídelnu. Nevěděla jsem jestli to je na mě nebo na Valentinu.

"Nechte toho, děláte si tady akorát ostudu," řekla jsem k nim oběma. Jen mi věnovaly pohledy a Valentině přistála, i přese mě, facka.

"Chováte se jako zvířata," snažila jsem se je od sebe odtrhnout, marně.

"Bože Rylen, na to že nás poučuje děvka," začala jsem se smát, nevěřila jsem svým uším.

"Cože si řekla?" ozval se silný hlas za mnou. Odstoupila jsem od holek a otočila se na Harryho. Chytil mě kolem pasu.

"Kudrnáč tu už je. Kde máš Louise a Nialla?" vysmála se mi do očí Valentina. Jen jsem nad ní mávla rukou a šla si zpět sednout.

"Že mi to vůbec stálo za to," dosedla jsem na židli a podívala se jejich směrem. Tanja jen hodila vlasy a mířila pryč.
"Zlato, nejsi to co o tobě řekly," chytil mě za ruku Harry. Jen jsem se na něj usmála a položila mu hlavu na rameno. I když mě Harry uklidňoval, vrtalo mi to hlavou. Proč si to o mně myslí? A co když si to nemyslí jen ony, ale celá škola?

Ponurá přemýšlecí nálada mi zůstala i přes odpolední vyučování. Se zazvoněním závěrečného zvonění jsem vystřelila z místa a pádila ze třídy. Úplně jsem zapomněla na Harryho, který měl se mnou společnou hodinu.
"Rylen!" křičel na mě. Zastavila jsem v půlce pohybu a otočila se zpět ke třídě.
"Promiň, úplně jsem zapomněla, že mas se mnou společnou hodinu," omlouvala jsem se.
"To jsem si všiml," uchechtl se Harry. "Rylen, co se děje?" pohladil mě po tváři.
"Pořád myslíš na to, co řekla Tanja?" jen jsem přikývla a dala se do pohybu. Chtěla jsem už ze školy vypadnout. Harry mě beze slov následoval. Přišla jsem k mojí skříňce, hodila do ní věci a zase ji zabouchla. Konečně víkend, pomyslela jsem si a šla k východu. Naštěstí měl Harry skříňku skoro u východu, takže jsem ho cestou nabrala.

"Ry, nemyslíš si snad o sobě to, co ti ta Tanja řekla, že ne?"
"Myslíš si to o mně ty?" tato otázka ve mně byla už od oběda.
"No tak, jak bych mohl? Kdyby ses spíš zeptala jestli žarlím na Louise a Nialla, tak bych ti řekl, že někdy jo. Ale rozhodně nejsi děvka Rylen!"
"Děkuju," propletla jsem si s ním prsty a vyšli jsme ze školy.
"Mě spíš mrzí, že si něco takového vůbec někdo myslí."
"To že si to myslí Tanja, Valentina a Robyn, je úplně jedno, víš jaké jsou. Nikdo jiný si to nemyslí, neboj," vděčně jsem na Harryho usmála, doopravdy mě uklidňoval.

"Co podniknem?" nastartovala jsem auto a věnovala Harrymu pohled.
"Zvu tě na oběd, co ty na to?" Mrkl na mě. "Z toho dnešního si nic moc neměla,"
"Dobře, naviguj mě." usmála jsem se při vzpomínce na špagetovou omáčku na Tanjině bílem tričku. Pustila jsem si muziku a nechala Harryho navést mě do jeho oblíbené restaurace.

"Proč ses mi nezmínil, že je toto tvoje oblíbená restaurace?" rozhlédla jsem se po interiéru. Líbilo se mi to, bylo to tu prostorné, světlé a bylo tu cítit skvělé jídlo.
"No je to spíš bistro," usadili jsme se v rohu. "A já ani nevím proč jsem se nezmínil. Když jsme se sem přestěhovali, chodil jsem tu často. Pak jsem na toto dočista zapomněl,"
"Je to tu krásné!" natáhla jsem se pro jídelní lístek na kraj stolu. S chutí - a hladem - jsem pročítala lístek. Po vybrání jídla jsem pohlédla na Harryho. Zkoumavě si mě prohlížel, nebylo mi to moc příjemné.
"Harry?" zamávala jsem mu před obličejem. Obočí se mi samo od sebe svraštilo a netrpělivě jsem čekala na jeho odpověď.
"Chceš vědět nad čím přemýšlím, že?" jen jsem nadšeně přikývla.
"Taky nad Tanjou a ostatníma. Jak to že ses s nimi bavila?"
"To je dost zvláštní otázka Harry." povzdechla jsem. "Jak jak to že jsem se s nimi bavila? Normálně," řekla jsem odměřeně.
"Ale no tak, jsi úplně jiná než ony, jen mi to nejde do hlavy,"
"Mě zas nejde do hlavy, proč se mě na to ptáš," jednala jsem možná trochu přehnaně, ale nechápala jsem jeho otázku.

"Co si dáte?" přispěchala servírka. Odvrátila jsem pohled od Harry a usmála se na ni.

"Já poprosím cuketové placičky..." objednala jsem si a Harry hned po mně. Objednal nám i nějaké pití. Moc jsem ho nevnímala, byla jsem zabraná do myšlenek. Harryho otázka mě dost zaskočila a já nevěděla, co na ni odpovědět.

Chvíli mezi námi zůstalo ticho, než Harry zase začal.

"Rylen, nechtěl jsem tě nějak naštvat," zelené oči pohlédl do mých.

"Já vím, že ne. Ale dotklo se mě to." pousmála jsem se na něj. "Je to totiž otázka, na kterou sama odpovědět nedokážu,"

"Nevíš proč ses s nimi bavila?" vyptával se Harry dál. Zavrtěla jsem hlavou.

"Prostě mě nějak vzaly mezi sebe," řekla jsem nezaujatě. Chtěla jsem Harrymu naznačit, že už se o tom doopravdy bavit nechci.

"No jo, ale-" začal zase.

"Ne Harolde! Ticho už," nastavila jsem mu prst ke rtům. Už už se nadechoval k dalším slovům, proto jsem se natáhla přes stůl a políbila ho. Původně jsem chtěla jen letmý polibek, ale on ho lehce přeměnil na dlouhý vášnivý. Přerušilo nás až odkašlání servírky, která nám přinesla pití. Odtrhla jsem se od Harryho a sedla si zpět na svoji židli. Hned jak byla milá slečna mimo náš dosah, pohlédla jsem na Harryho a vybuchla smíchy.

"Trapas," šeptla jsem.

Náš smích dozníval až s přínosem našeho jídla, do kterého jsem se s radostí pustila.

___________

Ahojte, omlouvám se za to čekání, ale testy a známky mi přerustaji pres hlavu :D tento tyden kazdy den dva testy, dneska, zitra a pozitri doktori :D takze tak tak zvladam, ale tesim se az si o vikendu jen tak sednu a napisu dalsi cast!! Hned vam to dam slibuji! <3

Doufám, že jste měli krásné Velikonoce a že si užíváte začátek jara! Děkuju vám moc za přečtení kterých je skoro 58 tisic, neverim tomu, nezaslouzim si to za to pridávání:(

Ještě jednou děkuju za podporu, mám vás moc ráda <3

Opinion | Harry Styles CZKde žijí příběhy. Začni objevovat