Opinion | Harry Styles CZ

41. » Spending weekend together

Ahojte! Omlouvám se, že mi trvalo tak dlouho napsat část, jenže moji prioritou je škola, která ted vypada celkem bledě..! Ale! Doufam ze se vám část bude líbit a že si ji užijete!
Edit1: děkuju vám ja ta enormní čísla, která se objevují u přečtení toho to příběhu!! A navíc (paneboze) Heartless překonal hranici 100 tisíc, Omg ! Nevim jestli někdo z vas muj bývalý pribeh četl, ale to cislo ja napětí neuvěřitelné a vlastne jsem v to ani nedoufala!
Dekuju za tento pribeh i za Heartless!!!❤️❤️
__________
"Pojď zavoláme si taxi," podívala jsem se na hodinky. Blížilo se k pozdnímu odpoledni.
"To dojdeme pěšky," zvedla jsem k Harrymu oči a snažila se z něj poznat jestli si dělá srandu, nebo ne.
"Co blbneš? To bychom tam došli tak za dva dny,"
"Však máme celý víkend," podotkl.
"Šašku," protočila jsem nad jeho vtípky oči a vytáhla si z kapsy telefon. Hledala jsem v adresáři číslo na taxi.
"Jsem snad šašek, když s tebou chci trávit, co nejvíc času, co to jen půjde?" Kolena se mi podlomila a blažený pocit mi zahřál srdíčko. Zvedla jsm hlavu od telefonu a podívala se mu do očí. Mezi námi zůstalo podivné vášnivé ticho, Harry skenoval očima můj obličej a vždy se zastavil na rtech, předtím než pokračoval. Nemohla jsem to napětí vydržet a políbila ho. Vášnivě a dlouze. Málem jsem zapomněla, že už vytáčím, kdyby se z telefonu neozval hlas. Rychle jsem přerušila náš polibek a věnovala se osobě v mobilu.
"Ano, dobrý den..." Harryho otrávený pohled nešel přehlédnout, jen jsem na něj vyplázla jazyk a věnovala se taxikáři.

Asi po patnácti minutách pro nás konečně přijel a já jsem se nezmohla na nic jiného než na jásání. Přece jenom skoro-celodenní chození po Miami bylo únavné. V tichosti jsme nasedli do auta a řidič se ještě ujistil s cílovou adresou a vyjeli jsme.
"Harry, co si přeješ?" zeptala jsem se ho náhle, že jsem i já sama byla překvapená.
"Cože?"
"No co si přeješ? Narozeninové přání," Harry se nahl k mému uchu a pošeptal: "Už jsem ti to říkal, chtěl bych být celý víkend s tebou." Políbil mě, těsně pod úšním lalůčkem. Všude na mém těle se objevila husí kůže.
"Dobře," pootočila jsem hlavou a políbila ho na tvář, což mu očividně nestačilo a hladově mi ukradl polibek ze rtů.
"Začni vymýšlet plán," Harry protočil očima, pro něj bylo hlavní spontánní rozhodování. "Tak já něco vymyslím," řekla jsem rezignovaně.
"Co spojit neco přínosného se zábavou?"
"Co myslíš tím přínosným?" Harry zvedl tázavě obočí, jakoby čekal nějakou lumpárnu.
"Cvičení,"
"Cože?" Překvapilo ho to.
"No půjdeme do posilovny," zasmála jsem se. "Musíme být fit na maturák, Harry!" Škádlila jsem ho. On sice cvičil, ale nikdy nechtěl jít i se mnou. Prý nerad cvičil před lidma, co zná.
"Dobře," jednoduše mi odpověděl a přemístil svůj pohled k oknu. Překvapením, že souhlasil, se mi na tváři vykouzlil spokojený úsměv. Chytila jsem ho za ruku a propletla si s ním prsty. Unaveně jsem hlavu opřela o jeho rameno, ve vteřině mě udeřila do nosu Harryho dokonalá vůně. Nepřestávala jsem se usmívat, ani když se mi Harry opřel bradou o hlavu a letmě mě políbil do vlasů. Žila jsem přítomnosti, protože budoucnost mě děsila a byla pro mě neznáma, hlavně ta s Harrym. Nechtěla jsem přemýšlet nad tím, co bude po maturitě. Zavřela jsem oči a promítala si dnešní den. Cítila jsem pýchu nad povedeným dárkem.

Byla jsem už celkem ospalá když jsme konečně dojeli k matce. S Harrym jsme tu moc často nebývali. Za prvé, kvůli tomu, že to bylo daleko od Harryho domu i školy a za druhé, kvůli matce samotné. Harryho neměla ráda a on ji taky ne. Ale slíbila jsem jí, že budu k dispozici na oběd s jejím pracovním partnerem.

S Harrym jsme už v předsíni narazili na pana Godwina, který loajálně pracoval pro moji matku alespoň 20 let. Komorník nám oznámil, že matka se vrátí až pozdě večer a já i Harry jsme soutěžně vyběhli schody nahoru, hráli jsme o to kdo tam bude první. Naneštěstí jsme neměli nikoho, kdo by vítězství jednoho z nás potvrdil a tak nám zůstaly jen dohady.
Večeře nám byla donesena do pokoje, abychom se nemuseli cítit cize v obrovské ale poloprázdné jídelně. Těsně před spánkem jsme si pustili film a nechali naše těla odpočívat.

"Harry, ještě než se půjdeš sprchovat, ti musím říct, že v neděli mám jít na oběd s matkou a jejím obchodním partnerem." Harry se na malou chvilku zatvářil naštvaně, ale rychle ho to přešlo. "Chtěla bys, abych šel s tebou?"
"Cože?" Zmateně jsem si ho prohlédla jestli nežertuje. "Vážně?" Harry jen přikývl, celá jsem se napnula radostí, protože to pro mě hodně znamenalo. "Jsem tak ráda, že půjdeš,"
"Co bych pro tebe neudělal," políbil mě na čelo a šel do koupelny. Šťastně jsem pozorovala jeho siluetu a doufala, že se mi to jen nezdá. S Harrym jsme právě prožívali velmi pozitivní a krásné období, což se vlivem zákonů schválností později změnilo.

Potom, co jsem se taky vysprchovala a celá čistá a voňavá vlezla do postele, jsem se přitulila k Harrymu a společně jsme si prohlíželi fotky z dneška. Harry po necelých pěti minutách začal spokojeně oddechovat. Pohlédla jsem na něj. Vypadal uvolněně, jako dlouho ne. Věděla jsem, že na něj tlačí jeho otec a zároveň nějaké povinnosti. Byla jsem ráda, když jsem ho dokázala uvolnit. Po chvilce ticha doprovázené pouze Harryho oddechy jsem si uvědomila jednu věc. Nikdy jsem ho neslyšela ani neviděla spát. Vždycky usnul po mně a probouzel se přede mnou. Tvrdil mi, že mě hlídá a já byla neskutečně ráda, že se cítí tak bezpečně na to, že usnul. Sama jsem si tedy doprohlížela naše fotky a pak spokojeně v Harryho náručí usnula. Zítra nás totiž čekal perný den.

Hned po snídani jsme vyjeli do posilovny za mojí a máminou soukromou trenérkou, která nás hodinu a půl mučila. Teda mučila spíš Harryho, já jsem měla co dělat, abych udržela svoji pozornost na trenérce, protože oči mi samovolně těkaly k Harryho napínajícím se svalům. Byla jsem, když nám trenérka zadala na závěr patnáct minut na páse v libovolném tempu.

"Nespustila si ze mě oči," pustil si Harry stroj a začal s rychlou chůzí. Mojí jedinou odpovědí byl úšklebek, na pravdu se dá totiž jen těžce argumentovat. Na běžícím páse jsem nastavila vhodnou rychlost a začala jsem.
"To je vtipný, že na to nic neříkáš," Harryho škodolibě zvednutí obočí mi neuniklo.
"Nemám na to, co říct," zasmála jsem se.
"Jsem rád, že se ti líbí moje svaly." Zapumpoval ve vzduchu rukou a políbil si biceps. "A nebo se ti líbí moje břišáky?" Pohlédla jsem na něj a čekala co udělá. Jednoduše, jako by o nic nešlo, se chytil za spodní lem trička a přetáhl si ho přes hlavu. Všimla jsem si, že se jeho směrem otočilo pár dam v našem blízkém okolí.
"A jak se ti líbí moje?" Napodobila jsem ho. Věděla jsem, že ho tím odzbrojím. Přece jenom se pod mým tričkem skrývalo víc než jen břišáky. A navíc Harry si svůj majetek střežil a já jsem se teď ukázala všem. I když vlastně o nic nešlo, protože moje sportovní podprsenka byla spíš jako uplé krátké tričko. Harry si mě celou prohlédl a pokračoval v rychlé chůzi. Naše patnácti minutové kardio jsme dokončili v úplné tichosti. Jakmile jsem slezla z pásu, země se se mnou trochu točila, ale nebylo to nic závažného. Vydezinfikovala jsem si rukojeti mého pásu, popadla svoje tričko a chtěla jsem mířit do sprch.

V šatně - kde naštěstí nikdo nebyl - mě zastavily Harryho silné paže a otočily mě směrem k němu.
"Koleduješ si," držel mě silně za obě nadloktí, a i kdybych se mu chtěla vysmeknout, nepovedlo by se mi to. Zůstalo mezi námi ticho, které zvyšovalo napětí. Pod Harryho dlaněmi mi kůže vibrovala, jako by konečky jeho prstu vysílaly elektrické náboje.
"O co si koleduju?" Jednou obyčejnou otázkou jsem ho poškádlila. To stačilo na to, aby naše rty vášnivě spojil a dokud nám nedošel dech, líbali jsme se. Byl to jeden z našich nejvášnivějších polibků, který by neskončil jen u spojeni našich rtů, kdybychom se nacházeli někde jinde.
"Miluju tě," Harry si opřel bradu o moje čelo, slyšela jsem jeho zrychlený dech, který se střídal s tím mým.
"Já tebe taky," Otevřela jsem pohlédla Harrymu do tváře. Ten si někde za mými zády nachystal tričko a přetáhl mi ho přes hlavu.
"To jsem rád, že moje city opětuješ, ale-"
"Byla bych hlupačka, kdybych je neopětovala," přerušila jsem ho. Srdce mi při vyslovování téhle věty bilo tak, že ho Harry, přitisknutý hrudí na té mojí, musel cítit.
"Ale sladkými řeči mě neobměkčíš. Nebudu se o tebe s nikým dělit," protáhl mi ruce rukávy trička.
"Žárlíš, že se za mnou otáčí i jiní?" Našpulila jsem nevinně rty a čekala na Harryho odpověď.
"A ty žarlíš když se na mě všechny ženy otočily?"
"No všechny ne," řekla jsem s hranou vážností. "A i kdyby," odtáhla jsem se od něj. "Měla bych z toho radost, protože bych věděla, že to co se líbí jim, patří mně." Přešla jsem ke skříňce, vytáhla si věci potřebné ke sprchování a zamířila k dámským sprchám. A když jsem procházela kolem Harryho, jeho ruka se nenápadně přiblížila k mému zadku a silněji přes něj plácla. Nedokázala jsem odpovědět jinak než tichým smíchem.