Opinion | Harry Styles CZ

43. » Monday after Sunday

Všechno jsem si nechala projít hlavou. Trvalo mi to tak dlouho, že na spánek mi zůstaly pouhé čtyři hodiny. S přípravou na školní den jsem si nelámala hlavu, oblékla jsem si kraťasy s krátkým tričkem a šla jsem dolů na snídani. Dokonce ani matka nekomentovala můj outfit a jen jsme v tichosti jedly naše ovesné kaše. Sotva jsem dojedla nečekaně zazvonil budík a pan Godwin ohlásil Nialla s Louisem. Překvapeně jsem se rozloučila s matkou a mířila jsem ke klukům.
"Ahoj? Co tu děláte?" Překvapeně jsem si je prohlížela během obouvání sandálů na nízkém podpatku.
"Zavolala nás tvoje matka," pošeptal Lou. Překvapeně jsem zvedla obočí.
"Jo byli jsme stejne překvapený jako ty." Popadla jsem tašku a šli jsme autu.
"Co se včera stalo?" Zastavili jsme se před Niallovým autem, když se mě Niall zeptal.
"Řekla jsem Harrymu, že bych si přála budoucnost s ním, a že nikoho nebudu milovat jako ho a Harry na to nic neřekl." Vydechla jsem. V tichosti jsem nasedli do auta a já jim vysvětlila zbytek celého příběhu.

"Kdyby alespoň řekl, že se mnou si tu budoucnost nepředstavuje," Zastavili jsme před školou, vůbec se mi tam nechtělo.
"Co budeš dělat?"
"Nevím." Povzdechla jsem. "Buď se budu chovat úplně normálně, ignorovat ho a nebo to vyřešíme. Ještě jsem se nerozhodla."
Harry mi to nakonec ulehčil. Měli jsme první hodinu společnou a už od minulého roku jsme seděli před uličku vedle sebe. Když jsem vcházela do třídy, Harry skenoval očima dveře a v okamžiku, kdy mě spatřil, vystřelil ze svého místa směrem ke mně. A letmě procítěně mě políbil. Byla jsem naprosto překvapená a zmatená, že jsem mu polibek neopětovala.
"Rylen, strašně, ale strašně moc se omlouvám. Nevím, co to do mě včera vjelo. Já doopravdy nevím, omlouvám se,"
"Asi jsem ti to měla říct , je to i moje vina Harry," chytla jsem ho za ruku a šla i s ním k našim místům.
"V obědové pauze to dořešíme jo?" pousmála jsem se jeho směrem. Samozřejmě jsem to chtěla vyřešit, ale nemohla jsem mu hned skočit okolo krku.

Hodiny plnynuly rychle, i když já jsem si přála přesný opak. Nechtěla jsem se vyhýbat Harrymu, ale tomu rozhovoru. Tahle témata nás spíš rozhádavala, než usmiřovala. Vždycky. S Niallem a Louisem po boku jsem šla směrem k venkovní jídelně. Oči jsem měla upřené na telefon.
Vešla jsem na školní dvůr a ani si nevšimla, že mě Niall s Louisem opustili. Zvedla jsem pohled od displeje a několik metrů přímo přede mnou seděl u stolu Harry, jeho oči už byly dávno upřené na mně. Roj motýlků se rozletěl v mém břiše. Cítila jsem se jako na první schůzce. Než jsem se stačila rozhodnout jestli uteču nebo ne, stála jsem u jeho stolu. S vydechnutím jsem dosedla vedle něj.

"Harry, chci ti jen vysvětlit proč jsem ti to neřekla rovnou..." začala jsem vysvětlovat celou událost znovu. Zdálo se ale, že to chápe, za což jsem byla ráda. Když jsem domluvila, Harry vysvětlovat celou tu věc z jeho pohledu. Nakonec jsme se rozumně domluvili a oba pochopili věc z pohledu druhého. Neřekla jsem mu ale spoustu věcí, co jsem chtěla. Například, že jeho nezopakování citů mě strašně moc zranilo. Nešla jsem sem abych se hádala ale, chtěla jsem se s ním usmířit. Zastínila jsem svoji osobnost, povahu a udělala jsem správnou věc. S Harrym jsme si šli pro oběd a společně jsme ho snědli. V tichosti, která nebyla ani trochu nepříjemná, celé jsem si to strovnala.

"Co děláme po škole vlastně?" zeptala jsem se tak rychle, že až po vyřčení otázky mi došla její stupidita. Za prvé, Harry mohl mít jiné plány, za druhé, po našem čerstvém usmířením to asi bylo moc hrr. Harry se na mě s vykulenýma očima podíval, rychle dožvýkal: "Ehm, jdu někam s klukama."
"Dobře," hrála jsem si s jídlem na mém talíři.
"Ale večer můžu přijet," zvednul jeden koutek úst nahoru.
"Dobře," zopakovala jsem a moje koutky se také zvedaly nahoru. Zvonění přerušilo náš oběd a oznamovalo, že se blíží poslední - alespoň pro mě - hodina. Políbila jsem Harryho na rozloučenou a dodala, že se těším na večer a šla jsem do třídy. Zbývala anglická literatura, jeden z mých oblíbených předmětů. Ve třídě ke mně hned přispěchal Lou s Niallem a vyptávali se. Měla jsem ráda, vlastně milovala jejich starostlivost. Ujistila jsem je, že je všechno v pořádku. Teda dokud nepřišla Nicole.
S širokým úsměvem přišla ke mně: "To je vtipný, že Harry bude raději po škole se mnou než s tebou." Jenom co se zvuková vlna jejích slov přiblížila mým uším, myslela jsem že vybouchnu. Ne kvůli tomu co řekla, ale kvůli tónu, kterým si ze mě utahovala. Nicole se u mě nezastavila, šla dál. Otočila jsem se jejím směrem a chtěla jí něco říct, jenže jsem nesměla. To, co řekla, bylo pouze určené k tomu, aby mě vyprovokovala. A já jsem jí nechtěla udělat radost. S hlubokým nádechem a výdechem jsem se posadila na svoje místo a snažila se působit vyrovnaně. Vevnitř jsem samozřejmě vyrovnaná nebyla. Její slova mě dost znepokojila. Vzhledem k mojí a Harryho situaci jsem se nechtěla zase hádat. Ze školy jsem odcházela s jasným cílem, že se Harryho zeptám až večer, kdo ví jestli je to, co říkala Nicole vůbec pravda.

Do Harryho příchodu jsem se značně nudila. Po škole jsem udělala úkoly, abych to měla co nejdřív za sebou. Jakmile se rozezněl zvonek, doslova jsem vyletěla z pokoje, předběhla i pana Godwina s otevíráním dveří a Harryho jsem vtáhla dovnitř. Na Nicole jsem se ho chtěla zeptat až mnohem později, teď jsem ho letmě políbila.
"Máš hlad?" Harry jen nadšeně přikývl a společně jsme šli do kuchyně. Potom, co Harry dojedl, jsem počkala na vhodnou chvíli a nenásilně, bez jakýchkoliv výčitek v hlase jsem se ho zeptala na Nicole.
"Harry, ty si nebyl s klukama, že?" Skládala jsem talíř do myčky a nenápadně po něm očkem koukala. On sebou trhl a pohled zamířil na mě.
"Cože? Rylen, já..." Zadkem jsem se opřela o kuchyňskou linku, ruce jsem svěsila podél těla a čekala, co Harry nakonec řekne.
"Já se omlouvám, nevěděl jsem jak ti to říct bez hádek a musel jsem to nutně s Nicole skončit, tak jsem ti to neříkal."
"Co skončit?" Dala jsem jasny důraz na slovo. Momentálně ve mně převládal strach, že mě s ní Harry podvedl. Vlastně jsem byla zděšená.
"Ježíš Rylen! Ne tak ne! Nepodvedl jsem tě s ní! Nevím, jak mě tu našla,"
"Cože?" Byla jsem zmatená, zdálo se mi, že Harryho slova vůbec nedávají smysl.
"Znal jsem ji už předtím než z naší školy."
"To je ta holka, která tě zruinovala?" Harry přikývl na mou otázku. "Takže toto je holka, kvůli které si mě nenáviděl?" Dodala jsem se značným znechucením. Harryho reakce byly pouhé sklopené oči k zemi. V hlavě jsem si promítala obraz Nicole a snažila  se najít ty naše společné rysy, neúspěšně. Pobídla jsem Harryho pohledem, aby mi to celé vysvětlil.
"Jediný důvod proč se sem přestěhovala, byla pomsta. Nesnesla myšlenku, že bych se mohl mít dobře."
"Zkusila ti na tebe?" Ptala jsem se zvědavě, stále nas dělil kuchyňský ostrůvek.
"Zkusila mě zničit, Rylen."

_______
Ahooojte!!! Doufam ze uz máte všichni pohodovou skolu, protože já ne :D pokusím se přidat další část pristi ctvrtek, ale mam každy den test, takze ...
Mějte se krásně a miluju vas za ta přečtení ❤️❤️❤️ (70 000 coooozzee!!! ❤️❤️❤️)