Opinion | Harry Styles CZ

23. » Enjoying London

"Proč jste tady vlastně zůstávala tam dlouho?" zeptala jsem se Harryho mamky, když nám prozradila, že tady zůstávala mnohem déle než musela, kvůli psychicky nemocným dětem, kterým se snažila pomoc a tak kvůli Harrymu, protože to bylo jediné místo kde by ji mohl snadně najít. Rozpouštělo se mi srdce, když to říkala. Byla jsem tak ráda, že mě vůbec neco takového napadlo. Jet do Anglie za jeho mámou.
"Přestěhuju se do Anglie," řekl najednou Harry. Já i Anne jsme se na něj podívaly. Já s úsměvem a Anne s pochybami.
"Harry nemyslím si, že je to dobrý nápad. Když se přestěhuješ ztratíš úplně všechno, co na Floridě máš." Anne měla z části pravdu, ale Harry by tu byl opravdu šťastný.
"Skoro nic tam nemám," povzdechl. Chytla jsem ho za ruku a zamračila se. Harry se zasmál, omluvil se mi. Anne nad námi kroutila hlavou se šťastným úsměvem. Chvili jsme ještě povídali o různých banalitách, dokud nás nevyrušila sestra.
"Omlouvám se, ale návštěvní hodiny už končí, já vím, že Anne tady není pacient, ale musí se dodržovat pravidla."
"Dobře," všichni jsme přikývli a následovali jsme sestru z místnosti.
"Takže vy bydlíte tady?" Zeptala jsem se Anne, v mé i Harryho hlavě se už v této době začal tvořit nápad. Anne přikývla, proto jsem dodala: "Kdybyste nás někdy chtěla navštívit, stačí se ozvat," mrkla jsem jejím směrem a ona mě vtáhla do objetí.
"Ráda jsem tě poznala a moc ti děkuju, že si mi tu přivedla Harryho."
"Za to nemusíte vůbec děkovat!" usmála jsem se a nechala jsem Harryho, aby se i on svou matkou rozloučil. Políbil ji na obě tváře, štěstím jim oběma zářily oči. Když jsme opustili léčebnu, Harrymu nejenom zářily oči štěstí, ale i se leskly slzami. Zastavili jsme se a Harry pevně stiskl ruce v pěst s snažil se slzy zadržet. Marně. Skočila jsem k němu a ruce jsem pevně kolem něj obmotala. On mě objal zpět, slyšela jsem jen jak vzlyká do mého ramena. Hladila jsem ho po vlasech, zádech a snažila se ho utišit. V téhle chvíli jsem bohužel nechápala, proč v něm je tak obrovský žal.

"Jsem takový idiot, že jsem na ni nemyslel dřív," mumlal do mého ramene.
"Přestaň," chytila jsem ho za tváře a palci jsem přejela po tvářích a setřela slzy. "Máš být teď šťastný! Pojď," popadla jsem ho za ruku a táhla chodníkem. "Zvu tě na obědo-večeři," přitáhla jsem ho k sobě a objala v pase a šli jsme rovně, popravdě jsem nevěděla jestli vůbec jdeme dobře, ale snažila jsem se vypadat, že jo. Harry mě chytil v pase taky a pokračovali jsme v chůzi. Po chvíli jsem se snažila nenápadně vytáhnout telefon a najít nejbližší dobrou restauraci, ale Harry si toho všiml. Začal se smát na celé kolo a zeptal se mě: "Hledáš vhodnou restauraci?"
"Nech toho! Já to tady neznám," uchechtla jsem se, pustila jsem ho a věnovala se telefonu. Vyhledalo mi to krásnou, útulnou restauraci poblíž, takže jsem nás tam zavedla. Zbytek cesty jsme zůstali potichu. V restauraci jsme se posadili na volný stůl u okna a objednali si obyčejné pití. Vybírali jsme jídlo a pořád mezi námi bylo nepříjemné ticho.
"Hm," zavřela jsem jídelní lístek a podívala se na Harryho. Ten zvedl pohled od svého lístku na mě. "Proč jsme tak potichu?"
"Nevím, co si dáš?" zeptal se.
"Domácí hovězí burger, mám hlad jako vlk." zasmála jsem se nad svou odpovědí. Nebylo to typické jídlo pro mě, ale měla jsem na to chuť.
"Dobře," zaklapl Harry svůj lístek a položil si ruce na stůl. Za jednu ruku jsem ho chytla a prohloubila jsem svůj pohled: "Už je to lepší?" Harry jen přikývl a s rukou posunul, aby udělala servírce místo, protože nám přinesla objednané pití a vyptávala se na naše jídla. Objednali jsme si to stejné a pak jen čekali než to přinese.
"Harry myslel si to vážně s tím přestěhováním?" zeptala jsem se náhle, nevím jestli jsem tou otázkou překvapila víc sebe nebo jeho.
"Umh, jo," řekl potichu. Pousmála jsem se jen, nevěděla jsem co říct.
"Po maturitě?" doplnila jsem otázku. Harry opět reagoval pozitivně. Popravdě mě to trochu zamrzelo, ten způsob jak to řekl. Nechtěla jsem to dát najevo proto jsem se jen pousmála. Naštěstí nám přinesli jídlo, takže jsem nemusela vymýšlet nějaké tema na rozhovor, který by byl více než trapný. Zakousla jsem se do burgeru a snad všechna šťáva, co v něm byla, mi začala téct po bradě a kapat na talíř. Harry si toho všiml a začal se smát hlasitě, přes celou restauraci. Položila jsem jídlo zpět na talíř a vzala si pár ubrousků a začala se utírat. Harry se smíchem nepřestal, dokud jsem se na něj jako znovuzrozená, čistá nepodívala s vražedným výrazem. Rozhlédla jsem se po restauraci, pár lidí, kteří nám předchvílí věnovali pohled, se najednou odvrátili a tvářili se, že je vůbec nepřekvapil Harryho hlasitý smích. Pohlédla jsem zpět na Harryho, obdarovala jsem ho falešným úsměvem a pronesla jsem: "Haha, vážně vtipné Hazz," protočila jsem nad ním oči, ale samozřejmě jsem to myslela celé ze srandy.
"Haha," snažil se říct Harry stejně vážným tónem jako já, místo toho opět vyprskl smíchy. Nemohla jsem se na něj jen naštvaně dívat a proto i moje vůle povolila a smát jsem se začala s ním. Po chvíli k nám přispěchala servírka s žádostí, jestli bychom se nemohli ztišit. Omluvila jsem se jí a konečně jsme se s Harrym pustili do jídla, tentokrát s příborem.

***

S Harrym jsme se na hotelu sbalili, protože jsme měli odlétat brzo ráno. Nechali jsme si kufry ale otevřené, kdybychom cokoliv potřebovali.
"Co budeme dělat?" prošla jsem se k Harrymu, který seděl na gauči a díval se před sebe. Sedla jsem si k němu a hlavu mu opřela o rameno, jemně mě pohladil po vlasech.
"Pustíme si nějaký film?" musela jsem jen souhlasit, unavené a upršené počasí za okny nic jiného nenabízelo. Harry otevřel skříňku pod velkou televizí, která nabízela i několik DVD, které bychom si mohli přehrát. Harry vybral nějaký poměrně smutný film, sedli jsme si opět do stejné polohy a dívali se. Po asi čtyřech hodinách a dvou filmech jsme se rozhodli, že si dáme večeři. Ani jednomu z nás se nechtělo slušně oblékat, abychom došli na večeři do hotelové restaurace, proto jsme si objednali obyčejnou čínu a Harry ji šel po deseti minutách vyzvednout na recepci. Pustila jsem si z mobilu nějaké náhodné písničky a vytáhla jsem z pokojového baru nějaké pomerančové džusy a vodu. Sedli jsme si ke stolu, popřáli si dobrou chuť a pochutnávali si na jídle.

"Rylen, chtěl bych ti znovu poděkovat, že si mě sem vzala,"
"Byl to dárek, nech toho." skočila jsem mu do řeči. Oba nás přerušila pomalá písnička, které byla další v playlistu. Byla to ta stejná písnička, která hrála při našem tanci na Halloweenském plese.
"Smím prosit?" zeptal se Harry a zvedl se ze židle. Natáhl ke mně ruku, chytla jsem ho za ni a obešli jsme stůl.
"Smím ti utřít omáčku z obličeje?" zasmála jsem se a setřela ji, potom jsem Harrymu obmotala ruce kolem jeho krku, on mě chytil za boky a pomaličku jsme tancovali. Hlavu jsem opřela o jeho ramena. Tančili jsme až do konce písničky, pohlédla jsem Harrymu do tváře a usmála se. Přiblížila jsem se k jeho obličeji a sladce jsem ho políbila.
"Miluju tě Hazz,"
"Já tebe taky," zašeptal a zasmál se. "Na tom plese si vypadala překrásně, mimochodem,"
"Ježiš, děkuju moc," smála jsem se pro změnu já. "Ty taky,"
"Já vím," protočil Harry oči a vrátil se k jídlu.
"Tss," zavrtěla jsem hlavou a šla jsem také jíst.

___________

Další část tu! Jsem s ní moc spokojená! Vadí mi na mně jen to, že mi to dlouho trvá napsat, ale tahle část je hodně promyšlená a fakt si myslim, že se mi povedla!

Děkuju, a 23 tisíc přečtení, jste skvělý!

A už jsem asi vymyslela úplný konec Opinion! Děcka to bude uplně peckové, ale nevim jestli se to bude líbit vám!! :D Haha

Mějte se krásně, užívejte školu, kamarády a rodinu !

Mám vás ráda <3 Klárka!