LIFE IN CHAOS

9.kapitola

Raphael

,,Raphaeli! Konečně jsi se taky ukázal," obmotala se mu kolem krku žena ve středních letech. ,,Domů nepřijdeš, co je rok dlouhej."

,,Mám toho v poslední době dost na práci."

,,No jo, náš workoholik," řekla tiše. ,,Ale na svou rodinu by sis měl čas najít," pokárala ho.

,,Budu se snažit," usmál se na ní.

,,A co vůbec tak důležitého řešíš?" zeptala se a posadila se na květinový gauč.

,,Papírování a tak. Takové ty nudnosti, ale tím tě nechci zatěžovat," mávl rukou. Lhal, nerad jezdil za svou matkou. Takže výmluva na papírování, které taky nenáviděl, byla milná.

,,Dáš si čaj, nebo kafe?" zeptala se a zmizela v útulné kuchyni.

,,Kafe," odvětil a posadil se na pohovku.

,,A jak se vůbec máš?" křikla z kuchyně.

,,Jde to," odvětil klidně.

,,A co slečny? Už máš nějakou vyhlédnutou?" vykoukla ze dveří a usmála se.

,,Mami, už jsme se o tom několikrát bavili," protočil očima.

,,Jsem tvoje matka a mám právo se zajímat o osobní život svého syna," řekla, když se vracela s podnosem zpět. ,,A mimochodem, dostala jsem pozvánku na podzimní ples s maskami. Pořádá ho Elizabeth a ty jsi taky srdečně zván."

Elizabeth se svou dcerou Danielou.  Staromódní nudná panna, která je do něj bezmezně zahleděná.

,,Co se stane, když nepřijdu?" zeptal se a napil se kafe.

,,Ztrapniš sebe a i mě. A víš přeci jak je Daniela k tobě nakloněná."

Daniela, která při smíchu chrochtá, srká polévku, mlaská a chrápe.

Skoro si nerozumí a jeho matka ho k ní souká, jako by si byli souzeni.

,,Takže tam přijdeš, nebo si pro tebe osobně dojdu," dala mu ultimátum.

Nemělo cenu se s matkou hádat. Byla pak hrozně upištěná a hysterická. Možná by ten ples nemusel být špátný nápad, pomyslel si. A v hlavě se mu vyrojil menší plán.

,,Smím si vzít doprovod?" optal se matky, která k němu překvapivě vzhlédla.

,,Tak sis přeci jen někoho našel?" ušklíbla se na něj.

,,Možná ano," věnoval jí falešný úsměv. Nebyla to pravda. Potřeboval jen někoho, kdo ho zachrání před tou otravnou ženskou.

,,A své staré matce se s tím nepochlubíš?" vykřikne teatrálně.

,,Nepřišlo mi to důležité."

,,Nepřislo ti to důležité? A kdy jsi mi to jako chtěl říct? Po svatbě?" začala na něj chrlit otázku za otázkou.

,,Není to tak vážné," uklidnil ji a podíval se na hodinky. ,,Budu muset jít. Mám ještě nějaké zařizování," oznámil, vypil kafe a zvednul se k odchodu.

,,Jsi hrozný tajnůstkář," zakroutila nad ním hlavou a šla ho vyprovodit. ,,Budu se těšit až mi ji představíš. Je to doufám žena, že ano?" zarazila se.

Na chvíli se na ní nechápavě zamračil. ,,Ano je, nemusíš mít strach," ujistil ji.

,,Ještě ti musím dát tohle," vzpomněla si, když už byli u dveří. Z kapsy u kalhot vytáhla složený kus papíru a podala mu ho.

,,To je ta pozvánka. Je tam uvedeno datum, čas i místo, kde se to koná, tak hlavně doražte v čas."

,,Díky," broukl a vyšel ven.

Zbývalo mu jen přimět Lilith, aby s ním šla. Byla to paličatá holka a určitě se bude vzpírat. Bude ji muset něčím uplatit.

Třeba ji bude stačit, když jí dovolí se volně pohybovat po domě nebo jí nechá koupit ty žiletky. Ale může jí věřit, že neuteče nebo se nepodřeže?
A co když mu na tom plese zmizí? Co pak bude dělat?

Silně zvažoval, jestli ji vzít sebou. Přeci jen by jí musel táhnout letadlem. A nemůže jí jestě tolik důvěřovat. Vydal se si trochu odpočinout na hotel. Možná si to ještě promyslí.
Uvidí, co se dá dělat.

~~

Cesta domů pro něj byla náročná. Celou cestu letadlem nespal, stále jen přemýšlel nad tím, zda je dobrý nápad ji vzít do společnosti. Balancoval by totiž nad propastí, do které by mohl spadnout.

Možná by pro něj bylo lepší, kdyby si na to někoho zaplatil.

~~

Domů se dostal až za úplné tmy. Nevěděl kolik je hodin, ale už byl unavený a chtěl jít spát. Ale když procházel kolem jejího pokoje, něco ho nutilo zastavit.

Škvírou pod dveřmi prosvítalo světlo. Byla vzhůru nejspíš.
Už zvedal ruku, aby jí zaklepal na dveře, ale uvědomil si, že by nemusela souhlasit. A nechtěl se teď hádat, když je tak unavený.

Spustil tedy ruku podél těla a odešel chodbou do svého pokoje.
Už se tešil, jak upadne do peřin a bude spát. Dlouho spát.

~~
Lilith

Ráno mi jídlo donesla opět Sarah. A já už si myslela, že se ve dveřích zjeví můj egocentrický únosce. Ale mýlila jsem se.

Že by to nakonec nebyl on, kdo včera přijel? A nebo jsem měla jen hloupou vidinu. Že bych měla z něj takové přeludy?

,,Jestli přemýšlíš nad tím, kde je, tak tě můžu ujstit, že je už tady. Přijel pozdě, takže ješté spí," ušklíbla se ta dívka.

,,Nad tím jsem nepřemýšlela," vyvrátím její správné tvrzení.

,,A nad čím teda?" založila si ruce na prsou.

,,Nad tím, kdy mi dovolíte vyjít z tohohle pokoje."

,,Zase tady toto téma," zabručela. ,,Až si budeme jisti, že nám zase nezdrhneš, to už jsme ti přece několikrát řekli."

,,A tím docílíte tak, že mě tu budete držet?"

,,Musíš si zapamatovat, že vždycky tě chytneme. Vždycky."

,,Takže tu skejsnu na vždy," mykla jsem rameny a vyhlédla z okna.

,,Ale můžu se za tebe přimluvit." pronesla po chvíli.

,,A za co přesně?"

,,Za to, že jsi se už uklidnila a mohla by jsi konečně vyjít z pokoje."

,,Co za to?" přimhouřila jsem oči.

,,Zbavím se tvých neustálých žvástů o volnosti. A taky ti nebudu muset nosit jídlo."

,,Takže ty by ses přimluvila u pana R.?" řekla jsem a ona se na mě vražedně zadívala. ,,Ty jsi něco jako jeho pravá ruka, že?"

,,Dalo by se to tak říci," přisvědčila.

,,A vy spolu něco máte?" zeptala jsem se opatrně. Většinou to nebylo jen tak. Byla to ženská, která dělala pravou ruku, velice nevšední.

Chvíli se tvářila zaskočeně. ,,Co tě k tomu vede?" uchechtla se.

,,Já jen, že ženy nebývají většinou pravou rukou svého šéfa bez určitých věcí."

,,Můžu tě ujistit, že náš vztah je čistě pracovní," řekla a ve mně se cosi uklidnilo.

Usmála se a už chtěla odcházet.

,,Počkej," houkla jsem na ní.

,,Ještě něco?"

,,Snaž se ho přemluvit, prosím," zadívala jsem se na ní prosebně.

Chtěla jsem už fakt pryč.

Ona mě chvíli zaraženě sledovala, pak párkrát zamrkala a nakonec přikývla. ,,Budu dělat, co je v mých silách," odvětila a zmizela za dveřmi.

V mém nitru tak vznikla nová naděje, že se odtud mohu přeci jen dostat ven.