LIFE IN CHAOS

28.kapitola

Chtěla jsem ho ochutnat. Uspokojit ho.

Tiše jsem polkla a lehce přikývla. Během chvíle jeho ručník ležel na zemi a přímo proti mému obličeji směřoval jeho penis.

Nebyl zrovna malý a já se bála zda budu schopna něco takového narvat do krku. Orál jsem nedělala už pěkně dlouho a nechtěla jsem, aby se ozval můj dávící reflex.

Uchopila jsem ho u kořene a přejela po jeho délce. Tiše zamručel a zavřel oči.

Špičkou jazyku jsem olízla jeho žalud a pomalu ho strčila do pusy. Rukou mě chytl pevně za stočené vlasy a přirazil silně tak, že jsem měla co dělat, abych nezačla zvracet. Byl ve mě celý, cítila jsem jak se začal pohybovat.

Rty jsem více stáhla kolem jeho obvodu. Zasténal a zaklonil hlavu.

Začal rychle přirážet. Silně mě tahal za vlasy a vzdychal. Dělal si s mými ústy, co chtěl.

Lehce jsem o něj zavadila zuby a to ho ještě více rozproudilo.

,,Jsi úžasná," řekl hrubým hlasem.

Po malinké chvilce už mi do krku vtékala teplá hořká tekutina. Spolykala jsem ji a ještě si olízla rty.

Raph mi stále koukal do obličeje a ruku mi položil na tvář.

,,Vypadáš tak nevinně," řekl tiše, když se ke mně skláněl.

Byl tak blizoučko, stačil jen kousek.

Naklonila jsem se blíže a chtěla spojit naše rty, jenže on uhnul.

,,Večer bysme si to mohli zopakovat," ušklíbl se za zmizel v šatníku.

V hrudníku mi poskočilo a já se začala potutelně usmívat.

Na dnešní večer se budu těšit jako za dlouhou dobu ne.

Rychle jsem na sebe natáhla kalhotky a zaběhla si do koupelny vysušit vlasy.

Když jsem se vrátila, Raphael tu nikde nebyl, a tak jsem se mohla v klidu převléct a dokonce začít přemýšlet nad tím, jaké spodní prádlo si vezmu.

Možná bych se měla tam dole oholit, aby to bylo příjemnější, zapřemýšlela jsem, jenže než jsem stihla cokoliv udělat, objevil se ve dveřích Raph s pozdním obědem.

,,Určitě už máš hlad," usmál se a položil to na postel.

,,Kdo tu vůbec vaří?" nakrčila jsem obočí a posadila se na postel.

,,Služebná."

,,A ty nevaříš?"

,,Málokdy," řekl a posadil se za mě.

Vlasy mi začal zaplétat do klasického copu, zatímco jsem jedla, a po pár sekundách mi ze zápěstí stáhl gumičku.

,,Vždycky si je takhle zapleť. Mám to radši," řekl.

,,A... co máš ještě rád?" broukla jsem a otočila se na něj přes ramenu.

Naklonil se blíže a ruce mi položil na ramena.

,,Poslušné holky," zašeptal mi do ucha něžně a stiskl mi má ramena.

Část mě mi marně namlouvala, že taková nejsem a ani být nechci. Ta druhá, větší, chtěla být vše, co si žádal.

,,Uvidíme se v sedm," řekl a zmizel za dveřmi pokoje.

Opět jsem se ocitla sama. Začínala jsem nenávidět tu samotu, chtěla jsem pozornost. Aby tu se mnou někdo byl. Aby tu se mnou byl on...