54. kapitola

973 26 1
                                    

Otevřela jsem oči a zamžourala na Raphaela, který klidně spal. Vypadal tak klidně. Přiblížila jsem se k němu a jelikož spal na břiše, začala jsem líbat jeho holá záda.

Lehce sebou zavrtěl a otočil se na záda. Oči pořád neotevíral, jen zamručel.

Nenapadlo mě nic lepšího, než se k němu nahnout a kousnout ho do bradavky. Cuknul sebou a konečně otevřel oči.

Zasmála jsem se, když jsem uviděla jeho překvapený a zároveň zmatený výraz. "To už nikdy nedělej," řekl a já na chvíli uviděla úšklebek, než položil svou ruku na mou hlavu a přitáhl si mě do objetí.

Bylo to zajímavé. Nikdy bych to do něj neřekla. Jako už spoustu věcí.

Najednou jsem však ucítila tvrdou věc, co do mě začala tlačit.

"Tobě to snad včera nestačilo?" zvedla jsem tázavě obočí.

"Za jednu noc se tě nabažit nejde," zamrumlal a přitiskl se mi na rty.

Polibky jsem mu vášnivě opětovala. Ani já jsem se ho nenabažila dostatečně za jednu noc. Chutnal stále stejně sladce.

Ruce pevně obmotal kolem mého pasu a přitáhl si mě blíže. Své ruce jsem přemístila na jeho krk a užívala si onoho momentu, dokud mě nepřetočil na záda. Odtáhl se ode mě a prohlížel si můj obličej. V jeho pohledu bylo cosi nečitelného, ale nevypadalo to, že by mi to mělo ublížit.

Usmála jsem se na něj a on se natáhnul k šuplíku, kde měl zásobu kondomů. Jeden vytáhl a otevřel ho pomocí zubů.

"Počkej," položila jsem mu svou ruku na tu jeho, když chtěl kondom vytáhnout.

Tázavě se na mě zadíval a já se ušklíbla. "Ráda bych něco vyzkoušela," usmála jsem se a ruku přemístila k jeho rozkroku. "Máš tu lubrikant?" zeptala jsem se, když jsem se letmo dotkla jeho chlouby.

"Ty chceš anál?" zeptal se překvapeně a sáhl znova do šuplíku.

"Ani ne," usmála jsem se nevinně. Na tohle jsem asi ještě nebyla úplně připravena a bohatě mi stačí ta bolest v rozkroku ze včera. "Sedni mi obkročmo na břicho."

Udělal, jak jsem řekla, ale v jeho obličeji se odrážela trocha nervozity a zmatenosti. "Neměla bys ty sedět na mně?"

Místo odpovědi jsem jen nanesla trochu lubrikantu na jeho penis a má prsa.

"Už možná vím, kam to míří," ušklíbnul se a sklonil se ke mně, aby mě políbil.

Já si položila jeho penis do žlábku mezi prsy a rukama je přitlačila k sobě. Raphael to zdá se pochopil, jelikož začal pohybovat svou pánví a projížděl tak svým přirozením má prsa.

"Ty už jsi tohle dělala?" vzdychl a nabral lehce na rychlosti. Rukama se přitom zachytil o pelest postele.

"Ne, ale chtěla jsem to vyzkoušet," šeptla jsem a začala vzdychat, abych Raphaela více rozproudila.

Jeho vzdychy se prohlubovaly a jeho vráska mezi obočím se opět objevila.

Zanedlouho má prsa pokryla teplá tekutina. Raphael ze mě slezl a ještě když rozdýchával své vzrušení, podal mi kapesník, abych se mohla utřít.

"Kde jsi na to vůbec přišla?" ohlédl se po mě a v očích mu plál divoký oheň.

"Od kámošek," mykla jsem rameny a začala si utírat jeho výtvor z mého hrudníku.

"Tak to by mě zajímalo s kým se to bavíš," lehce se zamračil, ale stále měl na rtech úsměv.

"No, to jsem si občas říkala taky. Proto jsem se s nimi přestala bavit. Byly to namyšlené děvky," řekla jsem a kapesník hodila na noční stolek a otočila se po Raphaelovi. V tu chvíli mě napadlo možná něco troufalého. A nevěděla jsem, jestli mi to dovolí. "Chtěla bych zavolat Sam."

Raphael na mě chvíli koukal. Vypadal, že přemýšlí. Potom lehce zakoulel očima a vydechl. Zvedl se z postele a odešel z ložnice zcela nahý. 

Já jsem se jen uchechtla a zabořila hlavu do polštáře. Za chvíli se vrátil s mým telefonem v ruce a podal mi ho. Ihned jsem ho zapnula a otočila se k Raphaelovi zády. On si ke mě lehnul a objal mě kolem pasu. Měla jsem tu nespočet zmeškaných telefonátů od Sam. A i od neznámého čísla. Rychle jsem vytočila číslo Samanty a přiložila si telefon k uchu.

"Lilith, konečně jsi se ozvala," ozvalo se na druhé straně.

"Děje se něco?" zeptala jsem se, když jsem v jejím hlase zaslechla úlevu.

"Bála jsem se o tebe. Nezvedáš mi telefony," začala hystericky ječet.

"Klid, Sam. Jsem v pořádku," uklidnila jsem ji a ucítila jsem na rameni Raphaelovy rty.

"Nevím, ale jak na dlouho," řekla trpce.

"Proč?" vyhrkla jsem. Cítila jsem, jak mi Raphael věnoval pohled.

"Byli tu policajti, s tím, že se ti nemohli dovolat a jestli o tobě něco nevím."

"Co jsi jim řekla?" zeptala jsem se a podívala se na Raphaela, který nevypadal zrovna dvakrát šťastně.

"Co jsem jim asi měla říct? Že jsi u tety a nejspíš nemáš čas odpovídat na telefon," začala vyšilovat.

V tu chvíli mi Raphael vytrhl z ruky telefon a začal mluvit se Sam. "Jedeme do Londýna. Kdyby se znovu ozvali, řekněte jim to," přikázal svým chladným hlasem, a poté zavěsil.

LIFE IN CHAOSKde žijí příběhy. Začni objevovat