Aura's Dino Culture

🦖 01 🦖

Aura si byla jistá, že zabije Christiana Nelsona. 

Její vztah s Chrisem... dalo by se říct, že byl zajímavý. Byl to přítel jejího nejlepšího kamaráda, Matea, a měli podobnou osobnost. Což někdy způsobovalo určité problémy. 

Jako i tento problém. S Mateem byla domluvená už několik let, že s zkrátka dárky na narozeniny nedávají, ovšem takovou domluvu neměla s jeho přítelem, který byl díky jejich vztahu také její dobrý kamarád. A tak se rozhodla mu dát něco, čím si vystřelí nejen z něj, ale právě i z Matea.

Dala mu kurz keramiky pro manželské páry. Přišlo jí to jako dokonalý nápad.

Dokud onen nápad nevystřelil na ni zpátky. 

Chris jí napsal, jestli by se mohli setkat po škole. Studovala biologii a byla ve svém čtvrtém ročníku, Chris zase studoval nějaký magisterský ekonomický program. Ani nevěděla. Jejich fakulty byly každopádně kousek od sebe. 

Tak se s ním setkala. Jen co uviděla ale ten úšklebek na jeho tváři, věděla, že tohle nebude jen tak. 

Došla k němu s tázavým pohledem. Chris se usmál ještě více a postrčil si brýle na nose. "Ahoj," pozdravil ji.

"Ahoj?" Znělo to jako otázka. 

"Mám pro nás dneska plány," prohodil a chytil ji za paži.

"Nemám čas," zamračila se. Neměla z toho dobrý pocit.

"Máš. Mateo mi to zjistil."

"Kde je vůbec Mateo?"

"Má zítra tu zkoušku. Učí se. Ale něco pro tebe od něj mám." Popostrčil ji, ať se dají do chůze. Aura zkrátka věděla, že má něco za lubem, protože celá tahle konverzace od začátku... to nebyl on. 

A hned pochopila, když si skousl rty, aby se nesmál, a otevřel dlaň. Měl v ruce prsten. Prsten od Matea. Protože to byl jeho prsten, úplně stejný, který měl na ruce i Chris. Koupili si ho minulý rok na jejich první výročí. 

Začala vrtět hlavou. "Ne."

"Ale jo," zasmál se Chris. "Jdeš se mnou."

"Nejdu! Je to dárek pro tebe a Matea!"

"A dneska je poslední šance. Mateo nemůže. Přece to nenecháme propadnout!"

Mohla vědět, že Chris najde způsob, jak tento její malý vtípeček otočit proti ní. Ztrapní se? Ano. Ale ona teď s ním.

Popadl ji za ruku a prsten ji navlékl na prsteníček. Byl jí trochu volnější, ale žádná hrůza to nebyla. Pak si ten svůj přehodil na prsteníček také. "Jdeme vyrábět hrnečky pro naši domácnost, ženo."

Protočila očima. "Já tě zabiju," zamumlala. "Já tě opravdu, upřímně zabiju."

"Troufám si říct, že by pak Mateo zabil tebe," odvětil.

"Moc si věříš," odfrkla si.

"Nebo ty si moc věříš."

"Už jsem řekla, že tě nesnáším?"

"Párkrát," usmál se.

Chápala, co na něj Mateo viděl. Chris byl ten ideální přítel - nejen, že vypadal dobře (i Aura měla jistou slabost pro jeho tmavé oči se zlatavým trojúhelníčkem), on byl dobrý i uvnitř. Mateo byl někdo, kdo k sobě potřeboval opravdu hodného člověka a dvacet jedna let svého života ho najít nemohl. A Aura, jako jeho nejlepší kamarádka, která věděla o všem, čím si jako dítě prošel, se bála, že ho nikdy nenajde.