Aura's Dino Culture

🦖 49 🦖

Měla dát na Simona. Měla uznat, že dát si poslední zkoušku týden před porodem byl špatný nápad.

Většinu zkoušek měla úspěšně odložených na léto, přece jen chtěla stihnout alespoň dvě v předtermínech. Simon začal namítat, že to není dobrý nápad, ale ona ho neposlouchala. A ten den odešla na zkoušku, zatímco Simon na svůj tříhodinový zápočtový test. 

Měli už rozdělené vyučování, Simon přešel do druhé studijní skupiny, aby jejich rozvrhy a zkoušky nebyly totožné. Ona tak zůstala s Leem v první studijní skupině. A s Leem se také před zkouškou potkala.

"Nervózní?" zeptal se hned, jak ji uviděl.

"Trochu," přiznala. Šlo ale o jeden z těch lehčích předmětů, nemusela tedy tolik stresovat. "Co ty?"

"Naprosto v klidu," ušklíbl se. Protočila očima. No jasně, pravděpodobně uměl slovo od slova celou učebnici. 

Dveře kabinetu profesorky se otevřely. Mimo jich dvou tam stále ještě jedna dívka. "Tak kdo začne?" zeptala se a přejela pohledem všechny přítomné. 

Cizí dívka se k tomu vůbec neměla. A Leo kývl směrem ke dveřím. "Jen běž, ať to máš za sebou, nebo ještě nervozitou porodíš."

"Haha," ušklíbla se na něj sarkasticky, ale poslechla ho. Otočila se a vydala se za profesorkou do otevřeného kabinetu. 

Odpověděla na prvotní otázky, co se jejího břicha týkalo. Samozřejmě to už nešlo přehlédnout, a tak se lidi na škole zkrátka ptali. Jako robot odpověděla, že ano, má v plánu se školou pokračovat a ano, myslí si, že to všechno zvládne. "Můžeme přejít ke zkoušce?" zeptala se pak slušně, aby zrychlila čas. Byla lehce nervózní, když poslední dobou nebyla se Simonem, protože samozřejmě se hluboko uvnitř bála, že se princezna rozhodne narodit dřív.

Vylosovala si dvě otázky. "Máte patnáct minut na přípravu," oznámila jí profesorka a poukázala na místo, kam si mohla sednout. 

Od rána se cítila trochu zvláštně, připisovala to samozřejmě nervozitě. Posadila se tedy na určené místo a vydechla. To zvládne. Tuhle zkoušku má v kapse. 

Přece jen jí ale píchlo v břiše. Přece jen stačilo pět minut na potítku a udělalo se jí špatně. 

A tak zvedla hlavu. Snažila se zachovat chladnou hlavu, ale věděla, kam tohle všechno vedlo. Byla uprostřed zkoušky a princezna se rozhodla přijít na svět o týden dříve. 

"Uhm, promiňte?" ozvala se opatrně. A tak se stala onou legendou, která začala rodit uprostřed zkoušky.

Výhodu to ale mělo. Jejich škola se nacházela téměř vedle menší nemocnice města a přece jen byla v kabinetu doktorky. To byl jediný přijatelný scénář kromě toho, že nebyla se Simonem. Takhle dokázala docela zachovat chladnou hlavu. 

"Zavolám vám sanitku," reagovala ihned profesorka, ale zavrtěla hlavou. Nemusela.

"Kamarád je tu autem. Bude to rychlejší." Vyklopýtla i s profesorkou ven. Leo se otočil s úsměvem na tváři, aby se jí zeptal, jak to šlo, když ji ale uviděl, jeho úsměv vyměnil šok.

"Co to-"

"Startuj auto," přerušila ho. "Každou chvíli budeš strejda."

Nedokázala si pomoct, ale i v té pěti minutové jízdě autem se i přes bolesti smála. Leo se snažil vytočit Simona, ale samozřejmě to nebral. Samozřejmě v tu chvíli psal onen tříhodinový zápočet a nebyl u telefonu. "Tohle je jak z nějaký filmový komedie," utrousila.