Aura's Dino Culture

🦖 20 🦖

I když už měl Simon svůj předpis na léky a jednu krabičku do zásoby, i když už mu nebránilo nic v tom, aby odešli, strávili v tom pokoji ještě další půl hodinu.

Mateo s Chrisem už to stejně zaparkovali v kavárně v patře, takže nemuseli vyloženě spěchat. Auře se ten moment vyvrtal do paměti, to jak jen seděli na nemocniční posteli a povídali, jejich těla až moc blízko. Na druhou stranu jí to tak přišlo správné.

"Řekni, až budeš chtít jít," vybídla ho pak. "Napíšu těm dvou."

Netušila, co by Simon dělal, kdyby neměli Matea s autem. Když volala s Leem, dozvěděla se, že jejich rodiče mají před sebou několika hodinovou cestu a jen tak nepřijedou.

"Asi můžeme," vypadlo z něj. "Myslím, že léky začínají působit."

Tak začala akce dostat Simona na vozík. Bylo nejlepší, aby se hýbal co nejméně, tak jim sestřička jeden přivezla, ať ho tak dopraví alespoň k autu. Simon teoreticky pomoc nepotřeboval, ale když ho v jednu chvíli píchlo bolestí, málem se vyvrátil a Aura byla ta, co ho chytala.

S Chrisem a Mateem se potkali ve vestibulu přímo u recepce, kde stále byla ona nepříjemná sestra. "Tak jedem, vy hrdličky," prohodil Chris. Aura protočila očima. Simon se zatvářil zmateně. Sestra jim stejně pozornost ani nevěnovala.

"Pak ti to vysvětlím," zamumlala Simonovi u ucha.

Nechali ho sedět vepředu, Aura tak skončila na zadní sedačce s Chrisem. "Co tvá motorka, Simone?"

"Odtáhli ji," odpověděl. "Už mi přišla zpráva, že se jí můžu vyzvednout.

Aura nakoukla do tašky, kterou vyfasovala v nemocnici se slovy, že jsou v ní Simonovy věci, které na místě nehody našly. Našla tam jeho rukavice, peněženku a hlavně jeho helmu. Vytáhla ji. "Myslím, že i helmu budeš potřebovat novou."

Instinktivně se chtěl otočit. Místo toho jen zasyčel bolestí a tiše si zanadával. Aura mu tedy podala helmu dopředu, aby se podíval. "Tahle věc mi doslova zachránila život," zamumlal pak.

Když dojeli a Simon se opět za doprovodu bolesti vyhrabal z auta, Aura nenastoupila zpátky. Stála vedle něj, když se Simon podíval na všechny tři. "Děkuju za všechno, vážně."

Aura kývla na Chrise s Mateem. "Až přijedete na byt, vytáhněte nákup. Prosím. Nepotřebujeme další zkažený věci."

Chris zasalutoval. Mateo se pousmál na Simona. "Ať je ti brzy líp."

Přikývl a tiše poděkoval. Pak se otočil na Auru, jako by se chtěl rozloučit i s ní. Jakoby to, že zaúkolovala kluky, aby vytáhli nákup, nebyl dostatečný signál pro to, že zůstavá.

"No já nikam nejdu," předběhla ho v mluvě. "Jste doslova dva invalidé a rodiče se vám vrátí za pár hodin. Aspoň vám uvařím."

"Auro-"

"Bez námitek. Nejedl jsi pravděpodobně od rána. Leo stresem beztak taky. A ani jeden nejste ve stavu, abyste si uvařilo."

Konečně se mu na tvář propral onen vděčný úsměv. "My si tě nezasloužíme, fakt."

Naposledy mávla na Chrise s Mateem, pak vytaphla z pod rohožky klíč od dveří, jak mu to Simon psal, než se to všechno stalo. Hned za dveřmi odložila jeho helmu a sotva se stihla otočit, už k nim až nebezpečně rychle kulhal Leo o berlích. "Do prdele, Simone!" okřikl ho už z dálky.

"Leo mluví sprostě. To je vážný," zamumlal.

"Měl jsi nehodu. Jasně, že je to vážný," odpověděla.