Aura nakonec v Mateově posteli i usnula a probudila se až ráno. Probudila se z jediného důvodu. "To je moje místo, hele," ozvalo se od dveří. "A když už jsme u toho, i můj kluk."
Zamžourala na Chrise. Mateo jen zakňučel, otočil se a spal dál. Chris si odfrkl. "To mi je přivítání po týdnu."
Aura si pořádně zívla, posadila se a protáhla se. "Vítej zpátky," prohodila unaveným hlasem, aby se cítil alespoň trochu vítaný. "Kolik je hodin?"
"Deset."
"To si letěl v pět ráno?"
"Skoro jo. Jsem mrtvej."
Aura se jen postavila a sotva to udělala, Chris sebou plácnul do postele vedle Matea. Natáhl se, dal mu pusu na tvář, pak se znovu otočil na Auru. "Gratuluji k zlomení kletby Aury Carter."
Zaraženě se na něj podívala. "Jak to víš?" To byla Simonova slova. Ona sama tohle nikdy nepoužila.
"Mateo vás odposlouchával."
Zdánlivě spící Mateo do něj strčil loktem. "Hej, to neměla vědět."
Aura pobaveně protočila očima. Asi jí to ani nevadilo. Přece jen s nimi bydlela, což znamenalo, že vždy budou vědět skoro každý detail. Vydala se z pokoje ven. Potřebovala pořádnou sprchu.
"Na lince je snídaně," zvolal ještě za ní Chris. "Stavil jsem se v pekárně." Oh, jak milovala, že s nimi bydlel.
Popadla svůj telefon. Lhala by, kdyby tvrdila, že neměla očekávání. Ale Simon nezklamal, když jí napsal dobré ráno už v šest, protože to byl nejspíš ten čas, kdy vstával nebo jel do práce.
Odepsala mu opožděně také. Ještě včera by si rýpla, že nějak vyměknul, včera také ale dostala vysvětlení. Možná byl na začátku samý vtípek, samé popichování, ale měla pravdu. Vyměkl. Vyměkl, když se mu začala líbit. A to jí přišlo roztomilý, protože stále se dokázali pošťuchovat.
Jsi odpoledne doma? napsal pak.
Když odpověděla že ano, přišla jí hned další zpráva. Že bych se stavil s našemi výtvory, jestli nevadí. Odpoledne budou vypáleny.
Koukla na dveře, kde měli Chris a Mateo pokoj. Vsadila by všechny prsty, že se dneska celý den budou zdržovat tady. Přesto mu odepsala, že může přijet. Její nutkání vidět Simona bylo větší než strach z toho, jaké poznámky bude Chris mít.
Okay;)
Teď už definitivně tu sprchu potřebovala.
Simon přijel něco málo po páté hodině, když k jejímu štěstí byli Chris s Mateem na procházce. Když otevřela dveře, v ruce měl dva talířky a dva hrnky. Nakrčila obočí. "To si sem už stěhuješ vlastní nádobí?"
"Ne. Jen jsem ti chtěl ukázat, co za hrůzu jsem vytvořil," pousmál se. Celý včerejšek si každou chvíli stěžoval, jak mu to nejde a jak je z toho frustrovaný. Auře to taky moc nešlo. Ale narozdíl od něj si to naprosto užívala.
Vzala mu talíře i s hrnky z ruky, aby se mohl vysléct. Nic ještě neviděla, protože obojí bylo zabaleno v papíru. Mezitím je tedy přenesla do kuchyně a začala vybalovat první hrníček.
"Po vypálení to vypadá úplně jinak," zvolal SImon z chodby. "Ty barvy prostě strašně ztmavnou."
Hned se jí to potvrdilo na vlastní oči, když vybalila Simonův hrneček. Neubránila se a vyprskla smíchy. "Tos rozbalila něco mého, že?" promluvil, když se vynořil z chodby.
ČTEŠ
Aura's Dino Culture
Teen FictionAura nikdy nebude stará na dinosauří lívance. A zkrátka k sobě potřebuje někoho, kdo je umí udělat tak dobře jako ona sama.