"Tati, ty zase podvádíš!" vykřikla Auřina sestra, Skye, a praštila kartami o stůl. Když hráli stolní hry, šlo nejvíce vidět, že je adoptovaná, protože takovou soutěživost (provázenou upřímným naštváním, když prohrávala) nemohla zdědit ani po jednom z tátů. Jude byl klidnější povahy a Rain se nikdy nezajímal o hry dostatečně, aby ho prohry naštvaly.
Teď ale obviňovala právě Raina. Aura protočila očima a strčila jí karty do rukou zpátky. "Ale prosím tě," zamumlala. "Nepodvádí."
"Tys to neviděla?" ohradila se Skye. "Nejen, že se dívá tátovi do karet, ještě nepozorovaně pokládá dvě."
Jude se na Raina zamračil. "Hej!"
Všichni se zasmáli. Až na Skye.
"To ale fakt dělává!" ozval se Mateo ze sedačky, kde si četl knihu. Skye se na něj otočila.
"Děkuju, Mateo! Aspoň někdo mi tady dá za pravdu."
Tohle byla klasika. Aura přijela na víkend domů, někdy s Mateem, někdy dokonce i s Chrisem, kterého její tátové měli raději než kteréhokoliv z jejích bývalých přítelů. První den seděli po večeři u stolů ještě několik dalších hodin, doháněli vše, co se od poslední návštěvy stihlo stát. Druhý den po večeři byl čas na nějakou hru. Často to byly karty. Často se Skye naštvala a hra skončila bez vítěze. Často se jim Mateo jen smál z gauče, kde četl knihu.
Takže hra skončila, když se Rain přiznal, že opravdu podváděl a Skye se urazila. Jude kývl na Auru. "Nemáš něco na změnu tématu?"
Aura se opřela do židle. Rozhodla se to trochu rozvířit. "Jsem vdaná s Chrisem, máme děti a jezevčík Boba, který mě každou noc vykopává z postele," oznámila.
Jude vykulil překvapeně oči. Rain se uchechtl. "A Mateo s tím souhlasí?"
Mateo nespustil oči z knížky. "Mateo s tím nemá nic společného, protože tohle stihli za jedno odpoledne," odpověděl.
Aura jim teda povyprávěla příběh, který měl počátky už pár měsíců zpátky. Skye tak zapomněla na to, že byla naštvaná, na to byla až moc zaujatá příběhem, který ukončila slovy: "A oba bratři se mnou teď chodí na medicínu."
"A jeden stále žije v tom, že jsi vdaná?" zeptal se Jude. Přikývla.
"Ty jsi vyčůraná," okomentoval to Rain.
"To má po tobě," zamumlal Jude. Rain ho pod stolem šťouchl. Aura jen doufala, že až začne šedivět, až jí bude přes čtyřicet, bude mít takový život, jako měli oni dva spolu.
U ní se to zdálo být asi ale nemožné. Byla příliš náročná. Ale vždy se uklidňovala, že jestli její táta dokázal najít Judeho a sbalit ho i s čtyřletou otravnou Aurou, ona to bez dítěte musí zvládnout s někým přece taky.
"No, tak teď bys ho mohla i dotáhnout domů. Jednoho z nich," zamumlala Skye. "Bylo by na čase."
Její rodiče se k jejím vztahům nikdy moc nevyjadřovali. Netlačili na to, že by si mohla někoho najít, nenamlouvali jí, jak na to má už dávno věk ani ji nesrovnávali se Skye, která si před pár měsíci přítele našla a vypadalo to slibně.
Všechno to nahrazovala právě její sestra. Ta si vždy rýpla.
Aura se k ní otočila a založila si ruce na prsou. "Myslíš, že nejsem schopná si někoho najít?"
"Jsem si tím docela jistá," odpověděla.
Odfrkla si. "Dej mi... Tři měsíce. A někoho dotáhnu domů."
ČTEŠ
Aura's Dino Culture
Teen FictionAura nikdy nebude stará na dinosauří lívance. A zkrátka k sobě potřebuje někoho, kdo je umí udělat tak dobře jako ona sama.