41.část

1K 50 0
                                    

*POHLED KATHERINE*

Vystoupili jsme z auta a šli směrem k domu.  Zazvonila jsem. Ale nikdo neotevřel dveře. Zazvonila jsem po druhé a pořád nic. Odemkla jsem teda klíčem který jsem měla. Vešli jsme nahoru a vyšli až nahoru. Zaklepala jsem na vchodové dveře ale nikdo neotevřel. Odemkla jsem tedy dveře. Nikdo nikde nebyl. Byt byl úplně prázdný. Podívala jsem se na Mell. Ta jen pokrčila rameny. "Halo? Pattie? Jste tu?" Vyšla jsem nahoru a šla do kuchyně. Ležel tu lísteček. Vzala jsem ho do ruky a četla nahlas. "Ahoj. Museli jsme odletět dříve. Babička onemocněla tak jsme museli letět zpátky do Kanady. Chtěli jsme se rozloučit ale letadlo letělo moc brzo. Tak jsme to bohužel nestihli. Jsme moc rádi že jsme sem za váma mohli přiletět. Určitě se ještě uvidíme. Máme vás rádi- Pattie,Jeremy, Jaxon a Jazzy" Dočetla jsem dopis. "Co mám teď udělat?! Onemocněla jim babička a teď jim mám ještě zavolat že Justin je v komatu?" "Já...nevím. Možná bych jim nevolala..." "Proč myslíš?" "Nevím. Počkala bych. Tak týden. Třeba se Justin probudí..." "Já nevím..." Mell zazvonil mobil. Odešla někam telefonovat.Já jsem schovala dopis do kabelky. Mell přišla. "Co se děje?" "Musím už jít..." "Dobře. Hodím tě domů?" "Nene půjdu pěšky. Je to dva bloky odtud." "Dobře." Sešly jsme schody. "Fakt tě odvezu je to po cestě." "Nene. Ráda se projdu. Ahoj" Objala mě. "Ahoj" Oběti jsem jí opětovala. Chtěla jsem nasednout do auta ale uslyšela jsem moje jméno. Otočila jsem se za hlasem. Stál tam Ian. Nahodila jsem úsměv. "Ahoj Iane" "Kate. Ahoj" Měl rozbitý ret. S největší pravděpodobností ze včera od Justina. Přešel až ke mě. "To včera mě mrzí..." "Ne to je v pohodě... Prostě žárlivej přítel a špatně to pochopil. Ale už je všechno v pohodě ne? Nepohádali jste se kvůli tomu??" Sakra. Proč jsem to načínala. Slzy se mi zase draly do očí. Ne! Nemůžu brečet! "Kate? V pohodě? Řekl jsem něco špatně?" "Ne...jen..." Jedna neposlušná slza mi vyklouzla z oka. Ian mi jí hned setřel. "Nechceš jít ke mě na kafe a říct mi co se stalo?" "Iane...promiň ale dneska ne...Něco se děje a já se s tím musím nejdřív něják vypořáda.... Napíšu ti?" "Dobře...Ahoj" "Ahoj" Objala jsem ho. Nastoupila jsem do auta a jela domu. Zaparkovala jsem před domem. Vešla jsem k nám domu. "Mami?" Nikdo se neozval. "Mami?" "Ano?" Šla jsem do obýváku a mamka byla tam. "Nevadí kdybych dneska přespala u Justina?" "Jistě že nevadí." "Děkuju!" Pevně jsem jí objala a dala jí pusu na líčko. Vyšla jsem nahoru do pokoje. Vzala jsem si malou tašku a dala do ní  pyžamo, spodní prádlo a další dá se říct potřebný věci. Převlíkla jsem se do legín a tílka. Vzala jsem tašku a sešla dolu. "Tak já jdu" Obula jsem si boty a vyšla z domu. Přešla jsem k Justinovu a vešla dovnitř. Kluci byli v obýváku. "Ahoj... Přespím tu...Nevadí?" "Ne jasně že ne." Řekl Ryan. "Pojď si k nám sednut" Řekl Alfredo. Posadila jsem se k ním na gauč. Koukali na nějákej film. "Jdu za Justinem." Zvedla jsem se z gauče a šla do místnosti kde ležel Justin. Pořád spal.... Posadila jsem se k němu a chytla ho za ruku. "Ahoj Justine. Jela jsem za Pattie....jí říct co se stalo. Ale nebyla tam. Nikdo tam nebyl jen vzkaz....Začala jsem číst. Ahoj. Museli jsme odletět dříve. Babička onemocněla tak jsme museli letět zpátky do Kanady. Chtěli jsme se rozloučit ale letadlo letělo moc brzo. Tak jsme to bohužel nestihli. Jsme moc rádi že jsme sem za váma mohli přiletět. Určitě se ještě uvidíme. Máme vás rádi- Pattie,Jeremy, Jaxon a Jazzy." Dočetla jsem. "Nevím jestlí to tvým rodičům mám zavolat nebo co mám dělat? Když babička je nemocná nevím jestli jim mám ještě volat  co se stalo.... " Otevřeli se dveře. Otočila jsem se k nim. Stál v nich Ryan. "Pojď už spát Kate...Je po půl dvanáctý" Usmál se. "Jojo hned půjdu" Taky jsem se usmála. Ryan vyšel ze dveří a zavřel je. "Asi žu teda půjdu spát. Zatím Ahoj" Dala jsem mu pusu na rty a vyšla z místnosti. "Je to těžký co?" Ozval se Ryanův hlas když jsem vyšla ze dveří "Ani nevíš jak..." "Neměla by ses tolik trápit. Justin by to tak nechtěl." "Já vím...ale je to těžký. Pokaždý si řeknu že by tu teď mohl být se mnou." "Probere se Kate neboj!" Pevně mě objal. "Děkuju Ryane" Zašeptala sem mu do hrudě. "Není zač" Pustila jsem ho. "Dobrou noc" Usmála jsem se. "Dobrou" Taky se usmál. Vyšla jsem nahoru po schodech a vešla do Justinova pokoje. Úplně to tu voně jím. Asi jsem blázen ale fakt jsem ho cítila. Vyndala jsem z tašky spodní prdlo a ze skříně v pokoji Justinovo triko. Vešla jsem do koupelny a osprchovala jsem se. Oblíkla jsem si kalhotky a Justinovo triko. Lehla jsem si do postele. Ryan má pravdu....neměla bych se trápit. Justin by to tak určitě nechtěl. Vzala jsem do ruky telefon a našla Ianovo číslo. Napsala jsem sms. "Ahoj. Máš na mě zítra čas? Říkal si že když budu chtít můžeme si klidně popovídat.- K" Odeslala jsem Sms a zamkla telefon. Chtěla jsem počkat co odepíše ale usla jsem.......DALŠÍ ČÁST:) MĚLA VYJÍT UŽ VČERA VEČER ALE BYLA BOUŘKA A VYPADLA ELEKTŘINA AŽ DO RÁNA. :/ DOUFÁM ŽE SE ČÁST LÍBILA. TEĎ NEVÍM KDY VYJDE DALŠÍ...ASI AŽ ZA DÝL. BUDU SE SNAŽIT CO NEJDŘÍVE ALE VIDÍM TO AŽ TAK NA SRPEN NEJDŘÍVE KONEC ČRVENCE :( MOLOUVÁM SE ZA CHYBY!

BET OR LOVE?Kde žijí příběhy. Začni objevovat