60.část

743 51 0
                                    

*POHLED KATHERINE*

  Upravila sem si triko a vlasy a pokračovala v cestě k autu...........

Došla jsem k autu a a nasedla do něj. Chtěla jsem nastartovat ale zazvonil mi telefon. Podívala jsem se kdo volá. ---Neznámé číslo--- Přijmula jsem hovor. 
Já:"Ano?"
Neznámý:"Ahoj...."Jen jsem uslyšela ten nechutnej hlas a věděla jsem o koho se jedná. "Koukám že Bieber tě sebeobranu naučil dobře" 
Já:"Co chceš Jasone?" 
Mccan:"Chtěl jsem Biebera. Už spolu nejste nebo co?"
Já:"Ne nejsme"
Mccan:"A kde je teď?"
Já:"Nevím...Někde daleko. Nevím o něm absolutně nic. Tak mě laskavě nech na pokoji ok? Nemám s tím co po něm chceš absolutně nic společného. O Bieberovi jsem neslyšela už přes měsíc. Tak si ty svoje obchody řeš laskavě s ním dobře?"
Mccan:"Nevěřím tomu že tě tu nechal....Ale dobře. Nemusíš být přece hned nepříjemná zlato" 
Já:"Neříkej mi tak! Sorry ale nemám na tebe čas Jasone. Nech prosím tě mě i všechny kolem mě na pokoji rozumíš mi? Nebo půjdu na policii a myslím že to pro tebe nedopadne moc dobře" 
Mccan:" Vyhrožuješ mi?" 
Já:"Ne...jen tě upozorňuju. Sbohem" Položila jsem hovor. Zhluboka jsem se nadechla a vydechla. Přece se nenechám rozčílit nějakým idiotem. Položila jsem mobil do kabelky kterou jsem měla položenou na sedadle spolujezdce a nastartovala jsem auto. Vyjela jsem ze školního parkoviště a jela rovnou domů. Zaparkovala jsem v garáži a šla do domu. Vešla jsem do domu a vyzula jsem si boty. Přešla jsem do obýváku ale tam nikdo nebyl. Přešla jsem do kuchyně ale tam taky nikdo nebyl. Podívala jsem se na hodiny. Bylo 14:51. "Jste někdo doma?" Nikdy se neozval. "Halo?" Zase ticho. Vzala jsem z kabelky telefon a vytočila mamky telefonní číslo. "Píííííííp....pííííp....pííííííp" 
Mamka:"Ano zlatíčko?"
Já:"Ahoj Mami....Kde jste?"
Mamka:"Jeli jsme koupit Caroline nějaké šaty na ten dnešek. V kolik to začíná?"
Já:" V 7" 
Mamka:"Dobře...Jsme doma tak v 5. Předpokládám ale že tebe bude vyzvedávat Ian."
Já:"Dobře...Jo bude...tak se potkáme tam?Nevadí?"
Mamka:"Jasně že ne..." 
Já:"Tak zatím pa"
Mamka:"Ahoj" Položila jsem hovor a rozhodla se že si objednám čínu. Objednala jsem si jí a sedla si k televizi a čekala než mi přijde. Po asi 20minutách někdo zazvonil. Přešla jsem ke dveřím a otevřela je. Byl tam poslíček který držel v ruce čínu. "Dobrý den. Objednala jste si od  nás čínské nudle je to tak?" "Dobrý den. Jojo. " Zaplatila jsem částku co mi řekl. Vzala jsem si od něj moje jídlo a šla jsem do obýváku. Sedla jsem si na gauč a koukala na televizi. Jedla jsem čínu a zazvonil mi telefon. Vzala jsem ho do ruky a podívala se kdo mi píše. Ian. "Ahojky. Tak v kolik tě mám vyzvednout?" Hned jsem mu odepsala. "Ahoj. Ples začíná v 7. Tak v 18:45?" Odeslala jsem SMS a koukala dál na televizi. Po chvilce mi zazvonil telefon. "Dobře. V 18:45 jsem u tebe" Už jsem nic neodepisovala. Položila jsem mobil na stolek a šla vyhodit krabičku od jídla. Šla jsem do kuchně a vyhodila jí. Vrátila jsem se zpět do obýváku a koukala na nějákej seriál........................... Zrovna dávali film Všechny za jednu když zazvonil zvonek. Zvedla jsem se z gauče a přešla ke dveřím. Otevřela jsem je a zůstala stát jak opařená. "C-co tu děláš?" "Musel jsem tě vidět...Jel jsem okolo a prostě jsem musel zastavit." Vešel dovnitř do domu. "Máš někoho doma?" Zeptal se. "Proč?" "Jen tak..." "Ne nemám" Vešel do obýváku a já šla za ním. Posadili jsme se na gauč. "Proč si tu? Jak to že si přijel?" "Vím že po tobě Jason šel a někoho na tebe poslal kvůli mě...Vyřeším to tu sním a zase budu muset odjet. Jen...Jsem tě chtěl vidět abych věděl že  je všechno v pořádku." "Neměl si sem jezdit...Jsem v pořádku." "Nejsi ráda že mě vidíš?" Podíval se na mě těma jeho krásnejma karamelově hnědejma očima. "Justine...." "Moc mě mrzí že jsem musel odjet...A ty to víš" Položil ruku na mojí tvář a palcem mě po ní hladil. "Proč to děláš ještě těžší než to je?" Zeptala jsem se a sklopila zrak. "Notak...Kate. Víš že tě miluju. Vždycky budu. Jen na určitý čas budeme muset být od sebe. Vrátím se! Ano? A vše bude jako dřív...." "Takhle to nejde Justine. Nemůžeš se tu jen tak objevit....Nejde to. Ještě když musíš zase odjet. I když se za určitej čas vrátíš. Nebude to jako dřív. Nemůžeme přece čekat jeden na druhého když nevíme jk dlouho. To nejde Justine" Pořád jsem si koukala do klína a on měl položenou ruku na mé tváři. "Kate podívej se na mě" Neposlechla jsem ho a pořád jsem koukala do svého klína. Chytl mou bradu mezi jeho palec a ukazováček. "Notak...Podívej se na mě" Zvedl mou hlavu tak abych mu koukala do očí. "Jsi tak krásna Kate...Je mi tak líto že tu nemůžu zůstat..." "Můžeš Justine. Kdyby si chtěl tak by si mohl" "Nemůžu....I když chci.....Byly by z toho akorát problémy. Vždyť to víš. Do teď jsme nepřišli na to kdo to poslal....." Mlčela jsem. Bylo mezi námi ticho. Koukali jsme si do očí. Začal se přibližovat. Jeho oči tikaly z těch mých k mým rtům. "Justine...." "ššš..." Spojil naše rty a jen je tam nechal položené. Potom s nima začal pohybovat. Já začala spolupracovat. Položil mě na gauč a ležel nademnou. Já se ale odpojila. "To nejde Justine....Bude to pak ještě horší..pro oba. Ty musíš odjet...a ....mám přítele" "Cože máš? Děláš si srandu?" "Nechal si mě tu...A on tu pro mě byl." "Je to ten kretén co jsem mu jednu vrazil když jsem ho viděl jak tě drží v obětí?" Stoupl si a byl celý rozzuřený. Viděla jsem jak měl napnuté snad všechny svaly v těle. Postavila jsem se z gauče. "Justine uklidni se." Stála jsem naproti němu. Zatlačil na mě a přitiskl mě ke stěně jeho obličej byl těsně u toho mého. Položila jsem ruku na jeho tvář a koukala mu do očí. "Čím si tě tak rychle dostal? Hm?!" "No......." ................................. "Katherine jsme doma!" Probudil mě mámin hlas..............
TAK CO ŘÍKÁTE?ČEKALI JSTE TO ŽE TO BUDE JEN SEN? :P NAPIŠTE DO KOMENTU CO NA TO ŘÍKÁTE :) OMLOUVÁM SE ZA CHYBY :/


BET OR LOVE?Kde žijí příběhy. Začni objevovat