BET OR LOVE?

27.část

*POHLED JUSTINA*

Seděl jsem v obýváku. Sám...po tom co Ryan někam odešel a nechtěl mi říct kam. Nechápal jsem proč. Slyšel jsem bouchnití dveří a po chvíli Ryana kterej se objevil ve dveřích obýváku. "Kde si b..." Zazvonil mi telefon. "Ano?" "Ahoj....nemohl by si na chvíli přijít?" Podíval jsem se na čas. Bylo něco po 7 večer. "Jo...za 2 minuty jsem u tebe." Položil jsem hovor. Podíval jsem se na Ryana. "Zeptám se tě pak...zatim" Přešel jsem ke dveřím a obul si boty. Vyšel jsem ven a šel k domu Kat. Zaklepal jsem na dveře a otevřela mi Rose. "Ahoj Justine mám ti zavolat Kath nebo?" "Nene....ona ví že přijdu...můžu dovnitř?" "Ano jistě..." "Děkuju" Vešel jsem dovnitř a zul si boty. Vyšel jsem po schodech nahoru a zaklepal na dveře pokoje. "Dále.." Vešel jsem dovnitř. "Ahoj" Usmál jsem se. "Myslela jem že přijdeš balkonem...." "Přišel jsem dveřma" Zasmál jsem se. Usmála se. Přešel jsem k ní a sedl si vedle ní na postel. "proč si mi volala a chtěla abych přišel??Děje se něco?" Podíval jsem se jí do očí a viděl v nich nejistotu. Sklopila zrak a dívala se na svoje ruce které měla na klíně. Chytl jsem jí bradu mezi můj palec s ukazováčkem a zvedl jsem jí hlavu tak aby mi koukala do očí. "Kat....Co se děje??" "Já...nevím jak ti to říct....spíš jak se zeptat" "Řekni to tak jak to chceš říct.....tak jak to má být řečeno." "No...Vím že dneska nemůžeš přijít protože máte obchod......." "Jak to?...Ryan..." zase sklopila zrak. "To u tebe byl?" Zeptal jsem se. Nic neřekla jen koukala na svoje ruce do klína. Vstal jsem z postele a postavil se."Proč?Proč si ho zavolala aby si věděla co se děje??" "Protože ty sám si nebyl schopnej mi to říct." "Nechtěl jsem tě zbytečně zatěžovat zbytečnejma věcma..." "Zbytečnejma??To že jdete prodat drogy jednomu z největších gangu tady v LA je zbytečnost??" "Jen....jen jsem tě do toho prostě nechtěl tahat protože..." "Protože co?!" Neodpověděl jsem. "Protože si veděl že bych chtěla jít s tebou..." "Jo...." Tentokrát jsem sklopil zrak já. Bylo mezi náma asi 10minut ticho. Já seděl na kraji postele a Kat seděla u takový něco jako postele u okna a koukala z něj....(nevím jestli to pochopíte....je to většinou v těch americkejch filmech nebo serialech....je to prostě něco jako "postel" u okna a oni na tom většinou sedí a koukají u okna nebo si píšou do deníku nebo čtou knihu....snad víte!:) )..... "Vem mě k vám do gangu." "Cože??" Zasmál jsem se. "Přijde ti to vtipný?" "Ne...jen..." "Myslím to vážně Justine" "Nemůžu..." "Proč?" "Nechci aby se ti něco stalo....Kdyby ses přidala byla by si v tom namočená jako my.A to nechci!" "Jsem ve většim nebezpečí když jsem s tebou ale jenom jako ta holka co chodí s Bieberem...Nauč mě se zbraní...když mi to nepůjde nebo na to nebudu mít.... nemusíš mě vzít...jen to se mnou prosím zkus....je pro mě o dost horší když musím sedět doma a vím že jsi někde na nějákym obchodu a já jenom musim čekat jestli se vůbec vrátíte....víš jaká je to bezmoc??" Postavil jsem se z postele a Kate se postavila. Přitlačil jsem jí ke stěně. "Když tě to naučím....budeš s náma jezdit na obchody. Uvidíš umírat lidi...možná je budeš muset i zabít....Zvládneš to?" Díval jsem sejí do očí. "Ano....zvládnu!" "Dobře teda. Tak pojď za mnou."  Chytl jsem jí za zápěstí a otevřel dveře od jejího balkonu. Zamkl jsem ho za náma. Seskočil jsem z balkonu a podíval jsem se na ní nahoru. Seskočila za mnou. Chtěl jsem jí ukázat že je to nebezpeční....jestli to opravdu chce. Ukázat jí zbraně a naučit jí s nima. "Kam vlastně jdeme??" "Uvidíš!" Vešli jsme k nám do domu. Prošel jsem chodbou až na konec domu. Vešel jsem do dveří který vedli do sklepa. Ona šla za mnou. Tam odsud jsem vzal zbraň a dal si jí za opasek a překryl jí mikynou. Vyběhl jsem schody nahoru a šli jsme do garáže. Nasedli jsme do auta. Nejeli jsme mým ferarri...ale range roverem,....náhradním. Jel směrem do lesa. Vjel jsem na lesní cestu a jel do lesa. Vyjel jsem z lesa a objevila se před náma budova. Zastavil jsem a vystoupil jsem. Přešel jsem ke dveřím kde seděla Kate. Otevřel jsem je. Chytl jsem jí za ruku a vedl jí k budově. "Kde to jsme Justine??" slyšel jsem v jejím hlase strach. "Bojíš se mě?" "Nebojím se tebe...ale toho co se děje." "Chtěla si si zkuset střílení....tak ti to chci ukázat . A všechno to okolo." Odemkl jsem budovu a vešli jsme dovnitř. Je to takový menši skladiště. Takže jsem vešli do velký haly. Jsou tu žíněnky.....Boxovací pytle....Umělý panáci a na nich terče,....Všechno na čem se dá trénovat....  První jsem s Kate přešel ke střelnici. Je to na vzdálenost asi 30 až 50 metrů. Vyndal jsem zbraň. "Postav se předemě a nandej si tyhle sluchátka." Udělala tak jak jsem řekl. Já jsem si taky nandal sluchátka. "Vem si zbraň do ruky....takhle" Ukázal jsem jí jak a pak jí zbraň podal.Stála předemnou zády ke mě. Mojeruce jsem dal na ty její a držel s ní zbraň. "Tady je spoušť..ale to víš.....Takhle jí nabiješ" Ukázal jsem jí. "Tady odjistíš" taky jsem ukázal. "Tady zaměříš.....Zaměříš jedním okem ale to jen na chvíli. Potřebuješ totiž obě aoči kvůli perifernímu vidění aby si byla v obraze a připravena na vše. Když budeš mít zaměřeno......zhluboka se nadechneš. Zadržíš dech a vystřelíš....Připravena??" Kývla. Pustil jsem jí ruce a šel dál od ní. Ruce měla zpevněné a přesně tak jak měla. Zaměřila...nadechla se...zadržela dech a...VÝSTŘEL. Zbraň dala podel těla. Usmál jsem se na ní a šel k figuríně. Podíval jsem se na terč. Čekal jsem mimo...ale všchny rány byly přesně do srdce. Páni!Takhle dobrej jsem nebyl ani já. Přešel jsem k ní i s papírovým terčem. "Páni! Jsi fakt dobrá!" "Já vím!...ne....uka!" Podal jsem jí terč. "Wau!To....jsem se trefila přímo do srdce?pokaždý?" "Jo...to nikdo nezvládne hned na poprvé!" "Mám to v genech" Zasmála se. "Tak střílení by ti zatím šlo....co sebeobrana?Bez zbraně.." Přešli jsme k žíněnkám. "Co když tě chytnu takhle?" Chytle jsem jí za límec trika. "Co uděláš?" "Nevím...." "Vezmeš svou ruku a oděláš tohle" Ukázal jsem pohyb. "A potom mě můžeš třeba kopnout. Zkus to...bez toho kopnutí prosím." Zasmál jsem se. Šlo jí to. Ukázal jsem jí ještě asi 10 základních chvatů. Ukazoval jsem jí poslední který jsem chtěl ale nečekaně na mě skočila a já i s ní jsem se svalil na zem. Oba jsme se smáli. Ležel jsem na ní ale podepřel jsem se rukama když jsem padal takže jsem jí nezalehl a nic se nestalo. Koukal jsem jí do očí. Měla pramen vlasů v obličeji. Dal jsem jí ho nastranu. "Jsi tak nádherná...." Začervenala jsem se. "A dokážeš i sebeobranu...střílet ze zbraně."  "To ty si mě to naučil...." Koukali jsem si pořád do očí. "Vezeš mě dnes s sebou?" "Si na to připravená?Co tvoje rodina?" "Táta byl v Gangu....určitě ví kdo je zač...kdyby chtěli už dávno po nás jdou..." "To máš asi pravdu...ale...opravdu to chceš??" "Bude to tak o dost lepší než kdybych seděla doma a bála se jestli se vůbec vrátíte." "DObře." "Miluju tě Justine!" Dívala se mi do očí. "I já tebe!" Spojil jsem naše rty v jedny a začala válka. Po delší chvíli jsme se odpojili. "Musíme jít." Zvedl jsem se ze země a Kate zvedl taky. Přešli jsme ke dveřím. "Budeme sem chodit občas trénovat aby ses toho naučila co nejvíc." "Dobře" Zamkl jsem dveře a přešli jsme k autu. Nastoupili jsme do auta. "Takže už jsem připravena....můžu jet už dnes s vámi ne?" "Neřekl jsem že s námi už dnes pojedeš....držela si dneska poprvé zbraň v ruce!Nemůžeš jet! Je to mocnebezpečný Katherine!" Už jsem byl skoro před domem. Bylo 8:01. "Ne není...proč mě s sebou nechceš??" "To není o tom jestli tě chci nebo nechci sebou...ale o tom že tě nechci ztrati!Rozumíš mi?" "Jo...." Zaparkoval jsem před naším domem.Nejel jsem do garáže protože stejně hned pojedeme."Když ti řeknu aby si dneska zůstala doma...zůstaneš?" "Jo...ale..." "Žádný ale!....Zůstaneš doma a nebudeš dělat žadný blbosti?!" "Dobře...." "Vrátíme se všichni v pořádku..." "To doufám...Kam vůbec jedete?" "Proč?" "Aby si to stihl....máte tam být v 9 a je čtvrt na 9 tak aby si to stihl.." "Nejedeme daleko....k opuštěnýmu skladišti za přístavem..." "Aha..Zatím Ahoj Justine!" "Ahoj" Naklonil jsem se k ní a spojil naše rty. Dlaň jsem položil na její tvář a odpojil jsem se. "Žádný blbosti!Až se vrátím zavolám ti. Dobře?" "Dobře." Vystoupili jsme z auta a já pomohl Kate vylest na balkon. Podal jsem jí klíčky a ona vešla dovnitř. Seskočil jsem z balkonu a vešel dveřma do našeho domu. Vešel jsem do obýváku a tam seděl Ryan. "Tak co jak jí to šlo?" "Dob...počkat.Jak to víš?" "Ja....no." "Ryane mluv!" "To u ní jsem byl když jsem odešel.' "Cože?!!A užili jste si aspoň?" "Justine co blbneš??Volala mi....bála se toho že jí podvádíš nebo něco. Byla úplně v prdeli! Potřebovala pomoc!Poradit!!" "Promiň...to ta moje debilní povaha. Omlouvám se...O čem jste mluvili?" "Myslela si že jdeš do baru nebo tak....nechtěl jsem jí říct že máme obchod protože vím že by šla s náma....jak si říkal. Tak jsem jí jen řekl že do baru nejdeš....ale začala podezírat.... tak jsem jí to řekl....samozřejmě řekla že chce jít s náma...tak jsem jí řekl že o ní máš strašněj strach že s náma jít nemůže že sám vím jak se cítíš že jsem měl to samý.....můj příběh zná. No a pak jí napadl ten šílenej nápad že se přidá k nám. Řekl jsem jí že to neni na mě ale na tobě.....Jak si se rozhodl?" "Je to bláznivej nápad....ještě sám nevím.... střílení jí fakt šlo...i sebeobrana....ale fakt se bojím....co řekne rodině?Bude po nějáký době muset odejít z města...Nevím jestli to zvládne...." "Jo...to máš pravdu." "Tak teď už asi jedem ne??" "Jo." "Kluci!" Všichni seběhli dolu. "Jsme tady." "Je všechno připravený??" "Jo....drogy jsou v autě....a zbraně máme u sebe." "Takže můžeme jet?" "Jo." Vyšli jsme z domu a nasedli do auta. Nastartoval jsem a vyjel .................

KONEC ČÁSTI:) OMLOUVÁM SE ZA CHYBY!:// DOUFÁM ŽE SE ČÁST LÍBILA!:))