118.část

510 49 4
                                    

----ODLET ZPĚT DO NYC----

*POHLED KATHERINE*

Naše letadlo zpět do NYC má dolétat v 18h a zpět v New Yorku máme být kolem 22h místního času. (pozn.a. neberte to něják realisticky)

Právě je něco po 16h a Pattie připravuje večeři,protože jsme objednali dřív aby jsme se s nima ještě kolem té 17h navečeřeliJá dobaluji poslední věci a Justin je někde s Emily a Jaxonem. Jeremy kouká na televizi a Jazzy mi tu pomáhá. "Kate?" "Ano?" Podívala jsem se na Jazzy. "Co budeš dělat, když Justina odsoudí a zavřou?" "To vůbec nevím, radši nad tím ani nepřemýšlím, protože vím, že bych z toho byla akorát smutná." "Jo..to my všichni..." Dál jsme s Jazzy balily věci když se zeptala. "Jaké je to někoho milovat?" "Jaké to je? Je to ten nejlepší, ale zároveň nejhorší pocit. Nejlepší, protože jsi šťastná, vlastně ti nic nechybí a víš, že k tomu druhému můžeš být otevřená, říct cokoli ať už dobrého nebo zlého. Ale na druhou stranu tě to vlastně bolí, protože uvnitř sebe víš, že toho druhého můžeš kdykoliv ztrati a to tě ničí...." "Máš to takhle u Justina?" "Jo... a přesně proto se tak moc bojím, že ho zavřou...teda...já už tak na 80% vím, že ho zavřou, ale nevím na jak dlouho..nevím nic. A jen ta představa mě zabíjí... Nezvládnu to Jazz... Justin je někdo koho jsem potkala před asi 8 lety a doteď má místo v mém srdci, které tam pro něj je a navždy bude..." Jazzy nic neřekla a jen mě pevně objala. "Mám tě ráda Kate" "To i já tebe Jazz...a chci abys věděla, že ať se stane cokoliv, vždy tu pro tebe budu. Kdybys chtěla někdy přiletět....sama. Tak klidně můžeš." "Dobře, Děkuju" Dobalila jsem věci a snesla jsem dolů kufr. Justin s Emily a Jaxonem už byli doma a seděli u jídelního stolu. Šly jsme si tam s Jazzy taky sednout. "Už je zabaleno?" "Jojo" "Tak se najíme a asi pojedeme ne?" "Jojo" Usmála jsem se na Justina. Ten se taky usmál a položil svojí ruku na moje stehno a chytl tu mojí. Pattie dala na stůl jídlo, popřáli jsme si dobrou chuť a začali jsme jíst.

Když jsme dojedli tak jsem pomohla Pattie uklidit stůl a dát nádobí do myčky. Justin mezitím zavolal taxík a oblíkl Em. Když jsem pomohla Pattie uklidit kuchyň vyšla jsem nahoru a vzala si z pokoje kabelku, ve které už jsme měla vše potřebné. Sešla jsem dolů a obula jsem si boty. U dveří už stáli všichni. Začali jsme se loučit. Vzájemně jsme se všichni objali. Nebudu vám lhát, ukápla mi i slza. Jako poslední jsem objala Pattie. "Mějte se hezky a dej mi prosím vědět jak dopadl soud, ale Kate, pamatuj si, že ať už dopadne jakkoliv tak u nás máš dveře vždy otevřené. Ať už se stane cokoliv" "Děkuju" ještě jednou jsem Pattie pevně objala. "Mám tě ráda" "já tebe Taky Pattie" vzali jsme všechny věci a šli k taxíku. Taxikář nám dal věci do kufru a my jsme se posadili do auta. Naposledy jsme zamávali a taxikář se rozjel. Justin mě chytl za ruku a pohladil mě palcem po hřbetě ruky. Podívala jsem se na něj a on se jen tak smutně usmál. Položila jsem ruku na jeho tvář. "Bude to dobrý" koukala jsem mu do očí a na chvíli spojila naše rty.
Taxík zastavil před letištěm. Vystoupila jsem z auta a Justin vyndal Em. Postavil jí na zem a já jsem jí chytla za ruku. Taxikář nám vyndal věci a Justin mu zaplatil. Rozloučili jsme se s ním a šli jsme do letištní haly. Odbavili jsme zavazadla a šli do letadla. Posadili jsme se na sedačky. Em pořád něco chtěla a byla protivná, protože byla unavená. "Za chvíli vzlétneme a půjdeš spinkat ano? Ještě chvilku to vydrž" "Ale já mám žízeň maminko!" "Emily musíš chvíli vydržet, budeme vzlétat, za chvíli ti dají pití" "Ale já mám žízeň" "Emily počkej prosím chvíli"
Letadlo vzlétlo a konečně nám dali pití. Emily se napila a byla spokojená, za chvíli usnula. Já jsem si opřela hlavu o Justinovo rameno. Seděli jsme takhle v tichosti dokud Justin nepromluvil. "Za 3 dny je soud..." "Jo...já vím" "Bojím se Kate...já...nedávám to najevo, protože přeci jenom jsem chlap a je to trapné ale mám vážně strach. Neumím si to představit. Bez tebe, bez Emily... jste moje rodina" podívala jsem se na něj a chytla ho za ruku. "Já si to taky neumím představit, ale něják se to vyřeší..." "Slib mi, že ať už se stane cokoliv tak budeš žít tak abys byla šťastná. Ať už je to se mnou nebo bezemě." "Tohle neříkej..." najednou jsem ucítila slzy v očích. Justin si toho všiml a přitiskl si mě k sobě. Dal mi pusu do vlasů a jemně mě pohladil po zádech. "Miluju tě Kate" "To já tebe taky" .................................................

KONEC TÉHLE ČÁSTI. JÁ VÍM,JÁ VÍM. ZASE DLOUHO NEBYLA, ALE PROSTĚ TO ČASOVĚ VÁŽNĚ NĚJÁK NEZVLÁDÁM :// DOUFÁM ALE, ŽE JSTE TU POŘÁD SE MNOU A MOJE STORY VÁS BAVÍ POŘÁD STEJNĚ 🙈 UŽ SE BOHUŽEL BLÍŽÍME KE KONCI :( ....
OMLOUVÁM SE ZA CHYBY! :/

BET OR LOVE?Kde žijí příběhy. Začni objevovat