BET OR LOVE?

28.část

*POHLED KATHERNE*

Přišla jsem domu po tom co jsem s Justinem byla v té hale nebo jak bych to měla pojmenovat. Vyšla jsem nahoru. Rodiče byli v obýváku. Vešla jsem k rodičům do ložnice. Přešla jsem ke třetím dveříma zadala kod. Dveře se odemkly a já vešla do místnosti. Otevřela jsem šuplík se zbraňema a jednu si vzala. Podívala jsem se jestli zásobník je plnej. Byl. Schovala jsem jí pod bundu. Vyšla jsem ven a narazila do táty. "Co tu děláš?" A kurva. "Já...myslela jsem že jste nahoře....dole bylo ticho." "Hmmm...tak to jo" "Já...musím jít" Rozešla jsem se směrem ke schodům. "Kam jdeš??" "Ven...." Sešla jsem schody. Obula jsem si černý nike tenisky. Prostě boty který můžou být špinavý nebo jak bych vám to vysvětlila. Vzala jsem si ještě bundu a klíčky od auta. Mobil jsem měla v kapse. Vyšla jsem ven a nasedla do auta. Počkala jsem než vyjelo Justinovo auto. Chvilku jsem ještě počkala aby neviděl že za ním jedu. Nastartovala jsem a vyjela. Jela jsem dostatečně blízko abych viděla kam jede ale taky dostatečně daleko aby on neviděl mě. Vjel na lesní cestu a k opuštěnýmu skladu. Zastavila jsem dál v lese a zhasla světla. Zastavila jsem celkem daleko. Vystoupila jsem z auta a zamkla ho. Šla jsem po lese směrem k tomu skladišti. Něco se za mnou pohlo rychle jsem se otočila a rozhlídla jsem se jestli tu někdo neni. Potichu jsem vyndala zbraň. Něco se hlo za stromem. Zaměřila jsem se tam ale nic tam nebylo. Aspoň jsem nic neviděla. Držela jsem pev ně zbraň v rukách. Otočila jsem se a rychlejším krokem jsem šla k budově. Chtěla jsem jít k ní ale někdo z ní vyšel. Rychle jsem se schovala za strom. Vyšel tam od tud chlap kterýho jsem neznala. Zakopla jsem o kořen a spadla. Rychle jsem se postavila. Chlap se zaměřil na místo kde jsem byla já. Rozešel se tím směrem. Moje srdce se rozbušilo ticíckrát rychleji. Šla jsem potchu k jinýmu stromu a za ten jsem se schovala. Slyšela jsem kroky. Praskání větviček na zemi. Ruku jsem si přiložila na ústa aby nešlo slyšet jak rychle dýchám. Slyšela jsem jak dýchá muž a viděla jsem stojí asi metr odemě. Ani jsem se nehla a myslím že jsem ani nedýchala. Porozhlídl se a šel zpátky do budovi. Oddychla jsem si. Takové štěstí. Byla jsem skoro mrtvá. Podívala jsem se směrem k budově a chlap zrovna zašel dovnitř. Rozhlídla jsem se a šla k budově. Potichu jsem otevřela dveře. Vešla jsem dovnitř a zavřela je. Nic jsem neslyšela bylo tu úplně ticho. Šla jsem pomalu po chodbě a držela pevně zbraň. V dolním patře bylo úplne tiho a prázdno. Vyšla jsem nahoru a šla po skladišti. Zašla jsem za roch a někdo mě chytl za pusu a přitáhl k sobě. Vzpomněla jsem si na to co mě učil Justin. Vyvlíkl jsem se a dala dotyčnýmu loket do brady a ten spadl na zem. Podívala jsem se kdo to je, Justin? Pane bože. "Justine?Vstávej!" Šeptala jsem. Musela jsem se ale smát. Probral se. A držel si bradu. "Dobrá rána."Zasmál se. "Co tu sakra děláš??"Dodal ještě. "Přišla jsem za váma" "Zbláznila ses?Pojď do auta!" "Ne!" "Pojď" Chytl me pod loktem a táhl ven k autu. Posadil mě do jeho auta. "Zůstaneš tady!Rozumíš mi?NEsmí se ti nic stát!" "Ale..." "Žádný ale Katherine!Je to nebezpečný!" "Dokážu se ubránit....složila jsem k zemi tebe!" "To ale neznamená že se ubráníš ostatním...Zůstaň tady prosím..za 15minut nejdýl jsme tady ok?" "Dobře..." "Žádný blbosti!Miluju tě!" Naklonil se ke mě a políbil mě. Dlaně jsem položila na jeho tváře. Odpojila jsem se a podívala jsem se mu do očí. "Miluju tě!" Zavřel dveře od auta a zamkl mě. Seděla jsem v autě a koukala na čas. Začalo pršet a nebylo vidět přes okna auta.Koukala jsem do mobilu a někdo zaklepal na okýnko. Rychle jsem se podívala. Stál tam Kluk promočenej na kost. "Potřebujete něco?" Řekla jsem přes zavřený dveře a okýnko. Po pravdě od tý doby co mě unesli se celkem bojím neznámých lidí. Ukázal ať stáhnu okýnko. Zakroutila jsem hlavou. "Prosím" Naznačil rty. Otevřela jsem dveře. "Co potřebujete?" Zbraň jsem měla v kaslíku u spolujezdce. "Ztratil jsem se tu...Byl jsem tu s partou stanovat..... ale oni asi odjeli bezemě když začalo pršet. Nevíte jak se dostanu do města?" "Jo vím....Můžu tě tam hodit jestli chceš." Usmála jsem se. "To bys byla hodná. Mimochodem . Ahoj já jsem Ian."(Íjen....Kdyby někdo nevěděl jak číst:)) Představil se. Měl Černý vlasy a průzračně modrý oči. (Ian Somerhalder-Jen pro představu)...."Já jsem Kaherine" Usmála jsem se a potřásli jsme si rukou. "Těší mě Katherine" Usmál se. "Mě taky...posaď se na chvilku do zadu ať nezmokneš ještě víc jen někomu zavolám" Vyndala jsem mobil a vytočila Justinovo číslo. Telefon začal vytáčet. Ale po pár minutách se ozval zvuk který oznamoval že Justin hovor odmítl. Napsala jsem mu teda SMS. ----Pro: JUSTIN: "Ahoj....Objevil se tu kluk...potřebuje odvést do Města. Odvezu ho. Neměj strach. PS:Vem si moje auto. Je na lesní cestě. Klíčky od něj jsou pod pneumatikou na straně řidiče. Miluju tě-K" Odeslala jsem SMS a přesedla si na stranu řidiče. "Sedni si vedle mě jsetli chceš." "Dobře" Ian si přesedl. "Kam přesně by si potřeboval odvést?" "No. Nechceš zajet ještě na kafe?Nepospíchám." "Dobře." Usmála jsem se. Nastartovala jsem a rozjela se. "Co si tu vůbec dělala takhle sama v lese v autě. "To je asi jedno" Zasmála jsem se. "Dobře teda..." Zbytek cesty bylo ticho. Zaparkovala jsem před starbucksem. Vystoupili jsme. "Co si dáš?" "Objednám si" "Pozval jsem tě." "Dobře...Tak si teda dám vanilkové latté. Děkuju" Usmála jsem se. Ian objednal a pak jsem si šli sednout. Posadili jsme se do křesel. Seděli jsme a povídali si. Ruce jsem měla položený na stolku. Ian mě za ně najednou chytl. Podívala jsem se na něj a ruce vyvlíkla. "Asi....Asi si to špatně pochopil. Mám kluka....Myslela jsem že to bereš jen jako pozvání na kafe ne něco víc..." "Já...promiň..Myslel jsem že.." "Ne...Promiň" Zvedla jsem se a brala si věci. "Katherine!..." "No?" "Neodcházej....Prosím" "Dobře...ale...jen kamarádi Ok?" "Jo." "Dobře." Posadila jsem se zpátky na křeslo. "Kolik ti vlastně je?" Zeptal se. "18. Tobě?" "22....Nemyslel jsem si že ti je tak málo." "Vadí to?" "Ne... Jistě že ne. Takže ještě chodíš na střední?" "Jo...Do čtvrťáku." Což mi připomíná....ještě že teď jsou prázdniny....ale hned jak zkončí musím jít do školy...nemůžu tam přestat chodit. "Takže poslední rok...Maturita." "Jo..." "Kam by si chtěl apotom?" no...jelikož můj přitel je můj přítel v gangu a je nejhledanější člověk v Canadě....tak se přidám k nim. Ne to nemůžu říct. "Už od mých 13-ti jsem chtěla být právnička...Obhajovat lidi." Tohle je pravda vždycky jsem se tak viděla... "Jaký lidi přesně by si chtěla obhajovat?" "Vězně....nebo lidi který jsou prostě ve vězení ale jejich případ není pořádně prošetřenej a oni mohou být nevinní....že to na ně někdo třeba shodil...nebo to prostě bylo naplánovaný tak aby to vypadalo že to byli oni ale nebyli....rozumíš mi?" "Jo.Rozumím...Můj otec je právník...je to dlouhá cesta počítáš s tím?" "Jo to počítám..A co t...." Začal mi zvonit mobil. "Omluv mě." Vstala jsem a šla na záchod. "Ano Justine?" "Kde si proboha!Mám o tebe strach vůbec si se neozvala!" "Já...Za chvilku jsem doma." "Kde si?" "Do 10minut jsem doma. Jsem v pořádku." Položila jsem hovor. Vyšla jsem ven ze záchodů. Usmála jsem se na Iana. "Musím už jet domů......Kam potřebuješ odvést?" "To je v pořádku...Odsut se domu dostanu. Si hodná...Mohla by si mi dát číslo?Rád tě zase uvidím." "Jo. Určitě" Nadiktovala jsem mu telefonní číslo. "Ráda jsem tě poznala." Objala jsem ho. "I já tebe Katherine." "Ahoj" Zamávala jsem mu a vyšla ven. Nastoupila jsem do auta a rozjela se k Justinovi. Zaparkovala jsem u něj v garáži. Vašla jsem nahoru. Vešla jsem do obýváku ale tam seděli jen kluci...Justin nikde. "Ahoj. Kde je Justin?" "Nahoře...po telefonátu s tebou odešel nahoru." "Aha....Děkuju" Vyšla jsem po schodech nahhoru a vešla k Justinovi do pokoje. Stál na balkoně a koukal na nebe. Byla už tma. Přešla jsem k němu a objala ho zezadu a dala mu letmou pusu na krk. Otočil se ke mě čelem. "Kde si byla?!" Zeptal se trochu naštvanym hlasem. "Ahoj lásko taky tě ráda vidím." "Katherine tohle není vtipný!Víš jak jsem se o tebe bál?Jen mi přišla zpráva s tím že jedeš s neznámým klukem do města a pak se nevracíš a ani neozýváš!" "Byla jsem v pohodě..." "Kde si byla?!" "S Ianem...." "Takže už je to kamarád jo?" "Justine přestaň!" "Nepřestanu! Odjedeš si s ním někam pryč na 4 hodiny a já mám přestat?! Užila sis aspoň?" "Tak tohle přeháníš!Myslíš si že jsem s ním něco měla?!Děkuju za důvěru." Otočila jsem a šla ke dveřím. Chytla jsem za kliku ale Justin mě chytl za loket. "Počkej." "Co?! Chceš mi říct ještě něco?!" "Jo....Promiň." "Justine....nemusíš se omlouvat jen stačí když si nebudeš myslet že jsem nějáká štětka co podvádí...a spí kde s kým." "To si nemyslím..." "Ale řekl si to tak." "Já vím...jen ... jsem strašně žárlivej a ty to víš." "Vím...ale zkus jednou nejdřív poslouchat než něco takovýho řekneš" Přišel ke mě a objal mě. "Promiň nechtěl jsem aby to tak vyznělo!Miluju tě!" "I já tebe. Ale v těchto situacích bych ti nejradši omlátila něco o hlavu" Oba jsme se zasmáli. "Justine?" "Ano." "Po prázdninách by jsme měli jít do školy.Chci dokončit čtvrťák" "Jo..jasně. Sám jsem ti to chtěl říct." "Dobře" Usmála jsem se. "Měla bych jít domu." "Nechceš tu dneska přespat?" "Jo...Přijdu" Dala jsem mu letmý polibek na rty. "Zatím ahoj" Usmála jsem se. "Ahoj" Usmál se, Šla jsem ke dveřím ale u nich jsem se ještě otočila. "Jo a jenom...v kaslíku u spolujezdce máš zbraň" "Jak se tam vzala?" "Je moje...teda přesně řečeno tátovo ale to je jedno" Zasmála jsem se. "To jak se tam vzala mi vysvětlíš až přijdeš" Mrkl. "Jistě" Zasmála jsem se a odešla. Sešela jsem schody a šla ke dveřím. "Ahoj kluci" Nečekala jsem na odpověď a odešla.........................................

DNESKA KONEC TAKHLE:))...OMLOUVÁM SE ZA CHYBY.