16.část

2.2K 76 0
                                    

*POHLED KATHERINE*

Po celkem dlouhé době jsem byla zase zpátky při smyslech ale oči jsem ještě neotevřela. Cítila jsem se strašně slabě ale doufala jsem že se mi to celé jen zdálo a já se probudím vedle Justina. Pomalu jsem začala rozlepovat víčka. Otevřela jsem je. Bylo tu jemné světlo asi jen z lampičky. Jo z lampičky která byla položená v rohu na zemi. Chtěla jsem si prmnout oči ale zabránilo mi v tom to že moje ruce byly svázané. Byla jsem přivázaná k židli. Všechno mě bolelo. Nejvíc hlava. Na který jsem měla určitě bouli od toho jak jsem dopadla na zem. Porozhlídla jsem se po místnosti. Nebyly tu okna..nic a bylo tu chladno. Jsem asi někde ve sklepě. Kurva!Oni mě fakt unesli.... Najednou jsem uslyšela zavrzání. Otočila jsem hlavu tím směrem. Ve dveřích stál kluk. Vysoký asi tak jako Justin. Takže celkem dost. Měl hnědé vlasy vyčesané nahoru. (Jen aby jste měli představu-Zac Efron) Přišel blíž ke mě. "Ahoj krásko...Jsem Jason..Jason Mccan " Měl modré oči. Byl hezkej ale jestli je to hajzl....tak je tohle jen taková roztomilá tvářička na přetvářku. "Co po mě chcete?Proč tu jsem?!" Řekla jsem pevným a rázným hlasem. Po pravdě...něják jsem se ho nebála... "Že by si se mi taky představila?!" "A měla bych?!" "No mohla by si...." "Ne.." "Něják si vyskakuješ na to že si tu přivázaná na židli a já bych si s tebou mohl dělat úplně cokoli.Tak řekneš už mi jméno?" "Katherine...Proč tu jsem?!!" "Takže si to opravdu ty...Bieber má dobrej vkus.Opravdu nevíš proč tu si??" "Ne" "Tvůj přítel...podle toho když jsem vás sledoval usuzuju že víš kdo je." "Jo. Vím.." "Si jediná věc která ho zlomí...to tebe použijeme na dokončení toho co potřebujeme." "Já ho nezlomím...nikdy mě nemilovala. Byla to jen sázka.Co potřebujete??" "Moc se ptáš!Ale zlomíme!Nemiloval?!!Byla si jediná pro kterou by udělal cokoli...ani ze začátku šlo o sázku ale pak ne...." "Odpověz..." "Ty tu nebudeš rozkazovat!A už vůbec ne mě!" Začal křičet a já se pomalu začínala bát. Ale nedávala jsem to najevo. "Nerozkazuju....jen se ptám" "To je jedno!!Tebe to vůbec nemusí zajímat...hlavní je že tu si.Nemáš hlad?Přeci jenom si spala skoro den..." "Co-cože?Den?Co je teda za den?" "Sobota podvečer." Takže Rodina přijede až příští týden v pondělí..takže v pohodě. "Dala bych si teda něco k jídlu..." "Ok.Něco ti přinesu." Odešel z místnosti. Snažila jsem se něják dostat z provazů ale nešlo to. Zase zavrzali dveře. Rychle jsem přestala. Do místnosti vešel Jason. V ruce držel krabici od pizzy. "Nevěděl jsem co by sis dala tak jsem ti objednal šunkovou pizzu...doufám že jí jíš" "Jo...jim.Ale nebudu mít jak když mám svázaný ruce" "To jako chceš abych tě odvázal?!..." "No...mohl by si" "Ok...jen se pohneš nebo něco zkusíš...a zaplatíš za to!!" Přešel ke mě a rozvázal mi ruce.Promnula jsem si zápěstí. Otevřela jsem krabici s pizzou a začala jíst. Měla jsem takovej hlad. Dojedla jsem a Jason se díval do telefonu.Potichu jsem se zvedla a přešla ke dvežím. Vypadalo to že si mě nevšiml. Chtěla jsem otevřít dveře. Ale chytl mě za zápěstí. "Řekl jsem ti že jestli jen něco zkusíš...zaplatíš!!A ty si stejně zkusila!!!" "P-promiň jen..." "Jen co?!!Ale stejně mě to nezajímá....teď zaplatíš. Chceš se podívat jak to tu vypadá....no ukážu ti pořádně jen jednu místnost." Můj loket stiskl ještě pevněji a táhl mě za sebou. Vyšli jsme schody a ocitli se v obývacím pokoji. Nikdo tu nebyl. Ani jsem si obývák nestihla něják prohlídnout protože mě táhl do dddalších schodů. Otevřel dveře a my se ocitli v bílém pokoji s postelí. Nic víc tu nebylo. Jen postel..,Snad....ne to snad ne... "půjde to po dobrym nebo po zlym?!" "Co?!!" -nesmím koktat a dát na sobě znát že mám strach. "No tak jestli si si všimla je tu postel takže tu opravdu nebudeme vařit...A já už jsem dlouho nezasunul tajže už to celkem potřebuju...A ty stojíš za hřích krásko!" "Co si řek?!!Děláš si prdel??Já ti nedam!" "Co si to řekla?!!" Přišel ke mě blíž. Naše obličeje dělil asi centimetr. "Že ti nedám!Kdo by dal takovýmu kreténovi jako si ty?" Plesk. Najednou jsem ucítila štiplavou bolest na pravé tváři.Moje ruka vyletěla k místu kam mi dal Jason pěstí. Ano...pěstí. "Ty mi budeě odporovat?!!A Říkat mi že jsem kretén?!!Tak to si si posrala holčičko... Takže po dobrym to nejde...Vybrala sis sama!" Shodil mě na postel a začal mě líbat na krku. "Prosím....ne..." "Notak.....uvidíš.Bude se ti to líbit." "Ne-e nebude..." ZAčala jsem plakat. Přímo ze mě strhl oblečení. Všechno. On si sundal kalhoty a boxerky. "PRosím nedělej to....Justin si tě najde....zabije tě." Ironicky se zasmál. "Tak o tom pochybuju krásko" "Prosím nech mě...slibuju že neuteču nikomu nic neřeknu....ale jen to prosím nedělej!" Říkala jsem mezi vzliky. "Promiň...ale....proč se ti vlastně omlouvám když mě to nemrzí" Vnikl do mě. "Ne-e!" Začala jsem brečet ještě víc. Když se udělal tak vstal z postele a oblíkl si kalhoty. Já jsem se namáčkla na roh postele a přitiskla jsem k sobě co nejvíc deku. "Počkej ještě pošleme tvojí lásce fotku." Plakala jsem ještě víc. On mě vyfotil. "Teď se obleč a jdeš zpátky do sklepa..." "N-nemám co na sebe.Roztrhal si to." "Ups ajo." ZAsmál se a pak dodal. "Tady ve skříni je oblečení tak dělej!!"  Zvedla jsem se s omotanou dekou kolem těla. "NEmusíš se stydět...asi před 2minutama jsem tě viděl" "Ne-nemohla bych se jít osprchovat??" "Ne to teda nemohla....Už se obleč!Dělej!" Přešla jsem ke skříni a vyndala si spodní prádlo. Oblíkla jsem si ho. Potom tam byli černý legíny tak ty jsem si vzala. A takovy dlouhý tílko. Cítila jsem se taková pošpiněná....hnusila jsem se sama sobě! Znásilnil mě. Tak jdeme.Dělej!" Chytl mě za zápěstí a táhl zpátky do sklepa. Ještě pořád jsem brečela. Nešlo to zastavit. "Přestaň už brečet!Nemáš žádnej důvod...aspoň si si trochu užila. Pochybuju že Bieber to umí líp než já!" Nic jsem neodpověděla. Posadil mě na židlia svázal mi ruce. Když jse svazoval tak jsem se rychle vyvlíkla a chtěla utect. Najednou jsem uslyšela výstřel a strašnou bolest na straně stehna. "Auu!" Svalila jsem se na zem a cyhtla si místo. Moje ruka byla celá od krve. Kulka na štěstí neuvízla. Jen mě škrtla ale odtrhla mi kus kůže.Ruce jsem měla celé od krve a krev nechtěla přestat téct. "Ty jedna děvko!!Ještě budeš utíkat?!!Ještě jednou a ta kulka poletí někam jinam...a to na tom už tak dobře nebudeš." Zvedl mě ze země a dotáhl k židli. Plakala jsem. Tak strašně to bolelo. Už mi chtěl svázat ruce. "N-nemohla by-bych si aspoň zavázat tu ránu...Nechci vykrvácet." "Ok...Podám ti lékarničku. Ani se nehni!" Otočil se zádya šel na druhou stranu. Otevřel nějákou skříňku a vyndal z ní lékarničku. Přešel zpátky ke mě a podal mi tu lékarnu. "Tady máš." Obvázala jsem si ránu. Když Jason viděl že už jsem si obvázala ránu a nic víc dělat nebudu. Svázal mi ruce. "Je něco po 9 hodině takže dobrou noc Katherine.....zítra si zopakujeme to co dneska ne?Myslím v posteli." Nic jsem neodpověděla. Jason se otočil a odešel. Justine už mě najdi!!Prosím!Miluju tě...určitě si to něják vyříkáme a všechno bude ok....jen už mě prosím najděte!Začala jsem zase plakat. Nezvládnu to tu už ani den! Co když jich tu je víc...a budou si mě tu střídat jak nějákou štětku!Už teď se hnusim sama sobě. Začali mi z toho celého dne únavou težknout víčka a já začala usínat.........................

*POHLED JUSTINA*

Převaloval sjem se v posteli. Nemohl jsem usnout. Postel byla bez ní taková prázdná a pod představou že je někde zavřená s těma kreténama. Který by jí mohli něco udělat....nechci si to ani představit. Jsem takovej idiot!!Kdybych běže za ní... nestalo by se jí nic...nebo kdybych za tím Alfredem vůbec nešel. Všechno je moje vina. Musím jí co nejdřív najít.
Koukám už přes 4 hpodiny jenom tak do stropu. Je něco kolem 4 ráno a já ještě ani nezavřel oči. Nemůžu jít spát pod představou že ona není v pořádku u sebe v posteli nebo vedle mě. Doufám že se jí nic nestane...že jí neublíží. nIkdy v životě bych si to neodpustil Zítra...no teda už dneska objedeme těch 8 opuštěných skladů...doufám že někde bude... Nevím co budu jinak dělat. Podíval jsem se na budík kolik je hodin. "5:29" Půl 6 ráno?? Aha..Vstal jsem z postele a přešel na balkon. Stoupl jsem si k zábradlí a podíval se na nebe. Byla ještě tma a všude byly hvězdy. "Prosím ať je v pořádku...ať jí nic neudělají a já jí brzo najdu....Vím že jí miluju a ten pocit strachu je strašnej. Nevím kde je...co se tam děje nic!Jen to že e kvůli mě v dost velkym nebezpečí!Promnul jsem si oči a tak něják celý obličej. Vešel jsem zpátky do pokoje.  Vešel jsem do koupelny a zapl ve sprše ledoou vodu. Na probrání. Stoupl jsem si pod sprchu a nechal na sebe téct studenou vodu. Byla opravdu ledová. Ale probrala mě. Vyšel jsem ze sprchy a omotal si ručník kolem pasu. Podíval jsem se na sebe do zrcadla. Vypadám strašně. Kruhy pod očima. Nevyspalej. Vlasy do všech stran. Vyčistil jsem si zuby. Vlasy jsem si prohrábl a nechal tak jak zůstaly. Přešel jsem ke skříni a otevřel jí. Oblíkl jsem si celvin klein boxerky a na to chachi tepláky který jsem si i tak dal pod zadek k tomu bílé večkové tílko. Sešel jsem dolu a vzal si klíčky od auta. Ano už je opravený. No opravený...potom začalo jít. Nastoupil jsem do něj a rozjel se do Mcdonaldu. Koupil jsem si tam snídani a snědl jí. Jel jsem potom zpátky domu. Bylo něco po půl 9ráno. Ale kluci ještě spali. Našel jsem si zatím v počítači na mapě ty opuštěný domy a očísloval si kam pojedeme nejdřív a tak. Podle toho jaký je nejblíž a který nejdál.
Kluci už jsou vzhůru. "Tak kdy pojedeme?!" Zpetal se Twist. "No až se nasnídáme tak bych vyjel. " Alfredo s Chrissem se na mě tak podívali. Tak jsem dodal. "V klidu vy dva nikam nejedete...teda jestli nechcete..." Ironicky jsem se usmál. "Fájn...aspoň můžeme jít do baru." "Ok." Řekl jsem. Oni dva se zvedli od stolu a šli někam pryč. Zatl jsem čelisti a z hluboka vydechl. "V klidu....vůbec je neřeš" Řekl Lil. Všichni dosnídali. "Tak můžeme jet?" "Jo...asi pojedeme jednim autem ne?" "Ok...kterym?!" "Jel bych Range roverem...takže tvym Twiste" "Fájn...budeš řídit Justine?Určitě si si už naplánoval kam pojedeme jako první a adresy jak tě  znam." "Jo...Tak jdem?" Všichni jsme se zvedli. Dal jsem si do kapsy telefon. Vešli jsme do garáže a vyjeli jsme. Zastavil jsem kousek od prvního skladu. Vyndali jsme z kufru zbraně a každému jsem dal jednu. Všichni jsme si je daly za opasek.Přešli jsme ke skladu a já otevřel dveře. Vešel jsem. Bylo tu ticho. "Lile a Twiste...vemte si druhé patro já s Ryanem prohlídneme tohle....kdyby něco zakřičte..když nikde nic nebude sejdeme se tady." Všichni kývli a my se rozešli každej kam jsme měli jít. Nikde nikdo nebyl. Vrátil jsem se teda ke vchodu. Přišli sem i zbytek. "NAšli jste někoho nebo něco?!" "Ne...je to tu fakt opuštěný" "Ok..jedeme dál" ..............Takhle jsme obešli dalších  domů ...už zbýval jen jeden. Buď tenhle nebo jsme v prdeli. Vešli jsme do domu. Prošel jsem místnost po místnosti. Do sklepa jsem šel ale nikde nikdo nebyl. "KURVA!!" Zakřičel jsem a třiskl posledníma dveřma. Všichni přiběhli. "Justine klid...najdeme ji.." "Jo?!!Fakt?!!A kde asi?!!Je to beznadějný.....Všechno je v prdeli!" "To něříkej!!Pojď...jedeme domu...Ale řídím já" Řekl Twist. Nasedli jsme do auta. Dojeli jsme domu a já šel rovnou nahoru.Bylo něco po 9 hodině večer. Zazvonil mi telefon. Vyndal jsem ho z kapsy. Další SMS. "Něják nás nemůžeš najít co?!! Ani nenajdeš...máš to marný Bieber....ale chudák ona..Všechno odnáší za tebe...." Sjel jsem dolu a tam byla fotka....dvě. Na obou dvou byla Katherine.Na první Tentokrát už vzhůru ale plakala.Ležela na posteli namáčklá na rohu. Jen překrytá dekou. Byl to příšerný pohled. Na druhé už byla přivázaná zase na židli.  Pod židlí byla krev...takže jí museli něco udělat... Ne!ne!Ne!! Telefon jsem přimo drtil v ruce. Vytočil jsem číslo....................................

DALŠÍ ČÁST!:) DOUFÁM ŽE SE VÁM BUDE LBIT!:) OMLOUVÁM SE ZA CHYBY:/

BET OR LOVE?Kde žijí příběhy. Začni objevovat