Mývalí povídky

40. Krystalek Sylvia

Vše začalo malým třeskem, kdy se z komety oddělil drobeček zvaný Sylvia, který se nyní potuluje vesmírem, nasává vůni rumu s malinami a snaží se o jediné, najít si kamaráda.

***

Psal se již 1 705. den, který ledový krystalek Sylvia trávil zdánlivě bezcílným putováním vesmírem. Jméno Sylvia si zvolil sám, do úzkého výběru se dostalo i Xirtop-8 nebo Vašek, ale vzhledem k tomu, že jedno jméno by se mu jen obtížně vyslovovalo a druhé obsahovalo číslo, rozhodl se, že se z něj stane Sylvia. K tomuto objevu dospěl v den 4. a tehdy byl na sebe řádně hrdý.

I přestože se na své pouti nyní nacházel zcela opuštěný, na začátku tomu tak nebylo. Sylvia si pamatoval, že se v den 1. s velkou pompou odlomil od komety, která z lidského pohledu představovala něco jako maminku. Jenže on člověkem nebyl, takže tak ani nepřemýšlel. Pokud byste mu řekli, že se v den 1. narodil mamince kometě, asi by se jen zasmál a zeptal se, co jste to za divný krystalek. Vy byste mu řekli, že žádný krystalek nejste, a pak byste zmrzli, protože jste si zapomněli vzít vyhřívaný skafandr.

Kromě komety-maminky si Sylvia pamatoval na spoustu jiných krystalků, které se ten den též oddělily a společně s ním svištěly vesmírem. Jaká to nádhera, jen on a spousta dalších kamarádů zažívajících dobrodružství, jenže pak... byli pryč. Všichni. Do jednoho. Jejich vrstva ledu se postupně zmenšovala a zmenšovala, až z nich nakonec nezbylo vůbec nic. Během tohoto vzpomínání jej napadlo, že asi tak úplně ledovým krystalkem nebude, to už by přece také zmizel, takže musí být něčím jiným. Možná, že je ve skutečnosti kamínkem. Odštěpkem? Šutříkem?

Tak tedy šutřík Sylvia pokračoval ve své cestě. Nyní si byl jistý, že je z pevného materiálu, co se ve vesmíru neztratí, a také vytušil, že se pohybuje velice rychle, dost možná i sedmdesát kilometrů za sekundu. To znamenalo, že byl dokonce rychlejší než slon řídící Formuli 1. Další meteor, který by si to svištěl podobným způsobem, by se hledal jen těžce a... No, počkat... Tak on je to meteor?

Kdyby měl Sylvia ústa, jistě by se pousmál. Tomu se říká character development, vážení! Celkem 1 705 dní dlouhá cesta konečně přinesla ovoce. Na začátku toho všeho stál jen nějaký ledový nýmand, krystalek Xirtop-8, nebo nedejbože Vašek, a nyní před očima všech přítomných prolétá meteor Sylvia. Neuvěřitelné, co bude příště? Najde si kamaráda?

***

KONEC ÚRYVKU.

Kvůli licenčí smlouvě (platné do roku 2028) sem povídku nemůžu nahrát celou.

Jde o jednu z vítězných povídek na téma Noci splněných přání, která je k dostání i v papírové podobě. Pokud máte čas, budu moc ráda, když ji ohodnotíte i na Databázi knih. Odkaz vám nechám v komentáři a děkuji za podporu! :3