Mývalí povídky

29. Stylové narozeniny

„Zlato! Pojď dolů! Všichni už na tebe čekají!" zvolala Šimonova matka a nervózně přitom poklepávala nohou. Stála v kuchyni už několik minut. Čaj pomalu chladl, cereálie se pomalu rozpouštěly na kaši... Za normálních okolností by za svým synem ihned vlétla, vytáhla ho za límec (nebo v zubech) ven z pokoje a narvala by mu jídlo i s miskou přímo do chřtánu (její slova, ne moje). Jenže dnešní den byl jiný. Byl výjimečný. Šimon měl narozeniny a jeho maminka se ze všech snažila, aby byla pro Šimona nezapomenutelná. Od chvíle, kdy se jí Šimon narodil, měla jen jediný sen: uspořádat tu nejlepší narozeninovou party, kterou kdy svět spatřil. A její plán, jak toho dosáhnout? Partička nejlepších přátel na zahradě, balonová zvířátka, piňata ve tvaru koníka na stromě, skákací hrad a to nejlepší? Polykač mečů. Jestli tohle ze mě neudělá mámu roku, řekla si, tak už nevím. „A cestou dolů nedupej," dodala. „Jsi snad králík, Šimone? Jo, kdybys nevěděl, že nejsi králík, to by bylo jiné. Ale ty to víš a stejně dupeš.

Po chvíli se z horního patra ozvalo nadšené dupání. Šimon seběhl schody a vtrhl na zahradu mezi své hosty. Ani se nepřevlékl. Pobíhal v pyžamu s helikoptérkami a zapojoval se do konverzace jako profík. Vše běželo podle matčina plánu až do chvíle, kdy se jim za plotem znenadání objevil policista.

„Omlouvám se, ale musíte se ztišit, madam," prohlásil klidným hlasem a chystal se odejít.

„Nerozumím vám. O co se jedná, strážníku?" spustila maminka a cítila zvláštní nutkání udeřit policajta mezi oči.

„Ze zoologické zahrady utekla puma, snažíme se ji najít. Domníváme se, že ji hlasité zvuky mohou lákat. Schovejte tedy veškeré jídlo a zamkněte se v domě."

„Snažíte se nám tady naznačit," Šimonova maminka byla jako papiňák před výbuchem, „že pokud se neschováme, tak se staneme svačinou nějaké pumy?"

Policista se podíval na hodinky.

„No, spíš budete pozdní snídaní."

„Tak to je vrchol, jděte pryč a vemte si i tu svou pumu s sebou!" vyjekla.

„No, ono to není úplně..." policista nestihl doříct svou myšlenku, když ho vyrušil polykač mečů:

„Nebojte děcka. Já vás všechny ochráním. Neumím jen polykat meče, zvládnu i slušně plivat oheň a toho se pumy bojí. Hele," muž si lokl nějaké tekutiny, vzal zapalovač a vyfoukl ohnivý mrak, za který by se nemusel stydět ani drak Šmak.

„Woooow," obdivovaly děti.

„No dopr," sledoval dění policista.

„Neeee," vykřikla maminka, když spatřila, jak byl polykač mečů/ plivač ohně/ pěkný vůl blízko balónkům se zvířátky... napuštěných héliem. Pak už to šlo ráz na ráz. Nikdo neví, který balónek prdnul první, nebo který z hostů začal panikařit až jako poslední. Exploze následovala explozi, a nakonec chytla i piňata a pár zahradních židliček. Maminka pohotově vzala dětský bazének a s pár dalšími pomocníky zachránila alespoň zahradní nábytek. Celá zničená a polámaná si sedla na židli, která byla v podobném stavu.

„Achich," povzdechla si, „tohle byla ta nejhorší oslava ze všech."

„Blázníš?!" jásal Šimon. „Tohle jsem si vždycky přál. Tohle byla nejlepší párty všech dob!"

„Počkej, to mi snad chceš říct, že bylo tvým snem mít oslavu s uteklou pumou, vybuchujícími balónky, zapálenýma židličkama a ohořelým bazénkem?"

Šimon nadšeně přikývl hlavou.

„Vždycky jsem si přál vidět pořádnou explozi. Ale nic jsem ti neřk, protože bys mi to stejně nikdy nedovolila. Ale teď? Nemůžu tomu uvěřit! O tom jsem vždycky snil! Tohle jsou nejlepší narozky, mám tě moc rád, mami."

Najednou je vyrušilo šumění policistovy vysílačky.

„Tak, vážení, už je to v cajku," řekl nakonec muž zákona. „Ta vaše oslava výbušnin pumu vyděsila a vběhla nám přímo do odchytového vozu. Ta už si dvakrát rozmyslí, než zase zdrhne. Nikdo nepřišel k úhoně?"

Všichni se rozhlédli po zahradě. Počet dětí i židliček seděl a podle všeho nepřišlo žádné zvíře k úhoně. Pokud tedy nepočítáme upálení piňatového koníka, jehož bonbóny byla rozházené po celé zahradě, která se tak stala tím nejsladším místem činu všech dob. Ten den se splnil sen skoro každému. Policista si připsal zásah za chycení pumy. Maminka pořádala oslavu, na kterou nikdo jen tak nezapomene a Šimon byl svědkem největšího pyrotechnického kousku od dob Dana Nekonečného a Rammsteinů. Jen pan Piňata zřejmě nesnil o tom, že se stane novodobým Janem Husem napichovaným cukrovinkami. Jistě i tato malá piňatka měla nějaký sen. Ale holt ne vždy je osud na vaší straně.