{12} Luciino balení

178 14 0
                                    

Přijedu domů. Kluci tu ještě nejsou. Taky jak by mohli. Vyjížděl jsem dřív než oni. Sundám si mikinu a ani se neobtěžuju pověsit jí na věšák. Hodim jí prostě na zem a s botama udělám to samý.

Vyběhnu do pokoje. Zavřu se. Pak si sednu na postel. Potřebuju bejt sám. Potřebuju přemýšlet. 

"Co mam kurva dělat!?" řeknu si sám pro sebe.

Poslední dobou sen hrozně agresivní, všechno mě štve, všechno je špatně. Do toho mi Sarah hrozí rozchodem. A já jí nechci ztratit. Ale taky by měla pochopit, že mám kámoše a ty pro mě znamenaj taky hodně. Musim se z toho vyspat. Ono se to nějak zlepší. Hlavně to nesmim moc hrotit. 

-----

Pohled Debbie: Domů jsem to odřídila bezpečně a nic dalšího se mi nestalo. S rukou hýbat můžu. Sice to bolí, ale aspoň to neni zlomený. Jen jsem teď celkem naštvaná. Jako pardon, ale bezdůvodně podkopnout holce nohy? Fakt hnus.

"Hele Debbie já už budu muset končit." probudí mě Lucy z myšlenek.

Zase si s Lucy skypujeme. Musela se ujistit jestli jsem v pohodě a jestli jsem dojela domů v pořádku.

"Dobře. Takže zítra zase v 7:40 před školou?" zeptám se jí.

"No jestli nepřijdeš zase pozdě." zasměje se a rozloučí se se mnou. 

"Neboj to se už nestane." dodám a típnu hovor.

Asi půjdu rovnou spát. Jsem hrozně ospalá. Nejen, že mě bolí ta ruka, ale únavu pociťuju na celém těle. 

Jdu se rychle osprchovat, odmalovat a potom si lehnu do postele. Zhasnu lampičku a zavřu oči. Po chvíli usnu.

-----

Ráno všechno stíhám perfektně. Vzbudim se o půl hodiny dřív než mi zazvoní budík. Většinou už pak neusnu a teď jsem na tom stejně. Takže si připravim věci do školy a v klidu se oblíknu. Čas mám i na rychlou sprchu a dokonce se i pořádně nasnídám. To se mi moc nestává, že bych měla ráno čas na snídani. Takže to vypadá jako šťastnej den. Sice mám pořád obvázanou ruku a celkem to bolí, ale nemůže mi to zkazit den. Když už takhle pěkně začal.

Z domu vycházim trochu dřív než obvykle, ale doma jsem už neměla co dělat. Takže nasednu do auta a vyjedu.

Když dorazim ke škole je 7:30, takže jsem tu o 10 minut dřív. Takže počkám na Lucy. Aspoň pro jednou tu budu dřív než ona. Nasadím si sluchátka, zapnu písničky a vyjdu z auta. Dojdu před školu a počkám na Lucy. 

"Čau......" ozve se zamnou.

Mám sluchátka, takže nic neslyšim a reaguju až na zaklepání na rameno. Vytáhnu si sluchátka z uší a otočím se.

"Ehm........Debbie. Co se stalo, že si tu dřív." zasměje se Lucy.

"Hele. Pozdě jsem přišla jen jednou." usměju se taky a společně se vydáme do třídy.

"Co máš jako první hodinu?" zeptá se mě Lucy, když si zavírám skříňku.

"Dneska mám anglinu." odpovim jí.

"Aha. No takže se uvidíme až o matice, kterou máme jako druhou hodinu." řekne trochu smutně Lucy.

"Dobře." řeknu a vydám se do svojí učebny.

---------

"Crrr...." zazvoní zvonek.

O angličtině se nic záživnýho nestalo. Rychle si sbalim věci, abych se co nejdříve potkala s Lucy. Když dojdu do učebny, kde máme mít matiku, vejdu do ní. Kouknu na svojí a Lucyinu lavici. Lucy už tam je. Bohužel si nemůžu sednout na svoje místo, protože tam sedí Justin. Něco Lucy vypráví a Lucy hltá každý jeho slovo. 

SmrtKde žijí příběhy. Začni objevovat