Smrt

{41} Neočekávaná návštěva

 Bože....to je tak krásný. Hned zítra za ním pojedu. Už teď mi tak chybí a to jsme se neviděli sotva 5 hodin. Já jsem asi vážně zamilovaná až po uši. 

----------------- 

Pohled Camerona: 

"Crrrrr" uslyším otravný zvuk domovního zvonku.

"To si děláš prdel!" řeknu si pro sebe a bouchnu pěstí do polštáře.

Přetočím se na bok a snažím se otravný zvuk zvonku nevnímat. Zvonek ale začne zvonit znovu. Nedá se to vydržet. Po chvíli zvonek utichne a já můžu konečně spát.

Chvilku se snažim usnout, ale když už se mi to skoro povede, někdo mi zaklepe na dveře.

"To se už do prdele nemůžu ani vyspat?!!!" zařvu naštvaně.

Přísahám, že toho, kdo mě teď vzbudil, zmlátim.

Otevřou se dveře a já pootevřu oči.

Ve dveřích stojí Debbie a usmívá se. V ruce drží lahev s pitím a pytlík s jídlem. Tu svojí přísahu rušim. Debbie bych nikdy nezmlátil.

"Promiň." zašeptá a opatrně zavře dveře.

"Dobré ráno." řekne a položí věci na noční stolek.

"Dobré ráno." zamumlám do polštáře.

"No tak vstávat ne?" zasměje se Debbie a stoupne si přede mě.

"Mám lepší nápad." řeknu ospale.

"Vlez si na chvíli ke mě." řeknu. 

"Jen na chvíli." dodám prosebně.

Debbie se ke mě přiblíží a sedne si na postel. Já se posunu a Debbie si vleze ke mně pod přikrývku. 

"Jen na chvíli." ujistí mě Debbie.

Potom ucítím její ruce na mém krku. Pořádně si ji k sobě přitáhnu a obejmu ji.

"Kolik je?" zeptám se.

"Asi půl osmé." řekne Debbie.

"Ahhh...." zaúpím.

"Promiň. Chtěla jsem ti jen přinést snídani." řekne omluvně Debbie.

Trochu se od Debbie odtáhnu, abych jí viděl do obličeje.

"Neomlouvej se." řeknu.

Potom jí políbím.

Propleteme si prsty na rukou a po chvíli ucítím, jak mi Debbie usíná v náruči. Já nakonec usnu taky.

-------------

"Camerone!!!" zaťuká mi někdo na dveře a já se vzbudím.

Dveře se otevřou a stojí v nich Justin.

Podívám se na spící Debbie, která mi potichu oddechuje na hrudi. Pak probodnu Justina vražednym pohledem.

"Co chceš, vole!" řeknu potichu.

"Já jen, že ti přijela rodina. Je dole." řekne, otočí se a vyjde z pokoje.

Cocococoooo??!!!! Co tu teď dělají? Jakto, že si máma s tátou našli čas a přijeli za mnou? 

Snažím se zvednout se z postele, ale nejde to, protože na mně leží Debbie. Doprdele. Co mám teď dělat? Nechci svojí princeznu probudit.

Pomalu nadzvednu Debbie a položím jí vedle sebe. Pak vylezu z postele a natáhnu si kalhoty. Rychle si přehodím přes hlavu tričko a chci vyjít z pokoje. Ve dveřích mi ale zkříží cestu sestra.