{15} Rozchod

162 17 0
                                    

Pohled Camerona: "Tak a nezapomeňte, že zítra od 9 máte váš první zápas." opakuje nám už asi po stý trenér.

Super. Takže bude sobota a místo toho abych se krásně vyspal, tak budu na zápase. Wau....

"Lásko, já se půjdu jen převlíct. Počkej tu na mě." dám pusu Sarah a rozeběhnu se do šaten.

Rychlostí blesku se převlíknu. Když do šaten přijde zbytek týmu, já už jsem skoro převlečenej. Jako první odcházím z šatny. Sarah na mě čeká tam, kde jsem jí řekl. Běžím za ní a obejmu jí.

"Tak už můžeme?" zeptá se mě.

"Samozřejmě." usměju se a ruku v ruce se rozejdeme k autu.

Nasedneme a Sarah vyjede z parkoviště.

"No a kam vůbec pojedem?" zeptám se jí.

"No přemýšlela jsem, že bychom se mohli stavit na jídlo. Určitě máš hlad." řekne a já přikývnu.

"No a potom bych zašla třeba do kina, no a pak se rozhodnem co budem dělat." usměje se a otočí se na mě.

"To zní dobře." taky se usměju a políbím jí.

Zbytek cesty poslouchám, jak jsem dobrej ve fotbale, že ostatní jsou oproti mně jenom nuly a že mi to hrozně moc sluší. Vůbec mi to nevadí. Naopak jsem rád, když mě Sarah takhle chválí. A navíc je to pravda.

Když dojedeme před obrovské nákupní centrum, vydáme se rovnou do části, kde jsou restaurace. 

"Kam bys chtěla jít?" zeptám se jí.

Sarah chvíli vybírá, ale zachvilku se na mě otočí se psíma očima a řekne název té nejdražší restaurace, která tu je.

"Dobře." usměju se.

Nevadí mi to. Vždyť já mám peněz dost.

------

"To bylo vynikající." usmívá se Sarah od ucha k uchu, když vycházíme z restaurace, kde jsme se právě najedli až k prasknutí.

"Jo.....jen ten číšník mě sral." řeknu.

"Nežárli." zasměje se Sarah.

Já nežárlim. Jen kdyby jste to viděli. Ten číšník byl tak nechutnej a oplzlej. A jak šahal na Sarah. Pak po ní chtěl číslo. Myslel jsem, že mu jednu vrazim.

"Tak pojď. Jdeme do kina." usměje se Sarah.

Vybereme si film a koupíme si lístky. Ještě než zajdeme do sálu, tak si koupíme colu a popcorn. Sedneme si úplně do zadu sálu. V sálu jsme skoro jediní, až na pár puberťaček, které sedí asi v druhé řadě.

Když začne film, je mi jasný, že je to nějakej slaďák. Jinak by tu nebyly ty puberťačky. A navíc na romantický filmy kluci moc nechoděj. Proto jsem tu jedinej kluk.

Mně to ale nevadí. Stejně celej film nevnímám. Většinu času dávám svojí pozornost Sarah a jejím rtům. Takže nám film uběhne rychle a ani jeden nevíme, o co ve filmu šlo.

"No a kam bys zašla teď?" zeptám se jí.

"No mám takový nápad. Nepřivezla jsem si sem moc oblečení, tak bych si jen zašla koupit pár triček." koukne na mě.

"Jo, klidně." usměju se.

Zajdeme do nějakého luxusního obchodu. Sarah prochází regály. Pak vytáhne pár triček. Jde si je zkusit. Pak vyjde z kabinky a usměje se.

SmrtKde žijí příběhy. Začni objevovat