Smrt

{47} Stanování

No a tak takhle to bylo. Můj táta poznal Camerona. Už nám nemohlo nic bránit. Ale asi nám náš vztah někdo nepřál. Nebo to byl osud? Vždycky se musí něco v mém životě pokazit...

-------

S Cameronem jsme zažili strašně moc krásných chvilek. Jemu bylo už 19 a mně 18. Věděli jsme o sobě navzájem skoro vše. Trávili jsme spolu každou minutu. Mohla jsem mu říct všechno a věděla jsem, že on je tu pro to, aby mě podržel, když budu potřebovat.

To on mi vždy pomohl, když jsem se doma pohádala s taťkou a pak probrečela hodiny ve svém pokoji. Čím starší jsem byla, tím víc mi vadilo, že je táta jenom v práci a nemá čas na nic jiného. Tohle byl vždycky důvod, proč se rozpoutala hádka, ale Cam tu pro mě vždycky byl a utěšil mě. Utíral mi slzy, které mi stékaly po tvářích. Podporoval mě. 

Milovala jsem ho.....

Všechny vzpomínky....milovala jsem každou vteřinu s ním. Nejraději vzpomínám na 2 nejkrásnější chvíle, které jsme spolu prožili. A ty vám teď povím.

Stanování 

"Came, tak dělej? Už máme být dávno připravení!" křičím z dolního patra.

Nikdy bych to neřekla, ale ráno jsem v připravování rozhodně rychlejší než Cam. Takže pravidlo, že holkám to v koupelně trvá dýl, opravdu neplatí.

Zase se mi rozezvoní mobil. Dnes už asi po sté. Vytáhnu ho ze zadní kapsy a ani mě to nepřekvapuje, že na displeji uvidím jméno Lucy.

"Kámo, moc se omlouvám, ale Cameron je snad ten nejpomalejší člověk na světě." řeknu hned po přijmutí hovoru.

"Budeme u vás do 10 minut. Slibuju!" nestačím pustit Lucy ani ke slovu a rovnou hovor típnu.

"Taaaaak, všechny tašky a věci byste měli mít v autě." řekne můj táta a vstoupí do haly, kde už přes 20 minut netrpělivě čekám.

V horním patře uslyším zvuk kroků. Rychle se kouknu nahoru ke schodišti a uvidím Cama s úsměvem od ucha k uchu. Konečně se uráčel přijít.

"Moc si to tam užijte. A dávejte na sebe pozor." obejme mě táta a dá mi pusu do vlasů.

Cameron mezitím sejde ze schodů. Má na sobě černé uplé rozthané džíny a k tomu obyčejné volné bílé tričko. Na hlavě má černé sluneční brýle. Hned bych ho snědla.....hned teď tady na místě, kdyby....

"Neboj. Postarám se o ní." zasměje se Cam a rozloučí se s tátou. Bratrsky se obejmou a poplácají po zádech. 

Jsem vždycky tak šťastná, když vidím, jak dobře spolu vycházejí. Jako by se zali od malička. Pamatuju si, jak jsem se bála, když jsem poprvé Cama představovala tátovi, ale ukázalo se, že se nemám čeho obávat. 

Táta nás vyprovodí až ke dveřím. Ještě jednou se rozloučíme. Mává na nás do té doby, než nenastoupíme do auta a Cam nevyjede od mého domu. 

"Miluju tě, lásko." řekne hned, co se nám ztratí můj táta z obzoru a my už nemusíme mávat.

"Stejně jsem naštvaná....Lucy s Justinem na nás čekají už přes 20 minut." řeknu trochu naštvaně.

"A pusu mi dáš?" zeptá se prosebně a přiblíží se ke mně.

Dám mu rychlou pusu, protože velkou si vážně nezaslouží.

Odtáhne se a zasměje se: "Prosim tě...Justin teprve teď vylejzá z postele. Vsaď se."

A má pravdu. Jakmile dojedeme před Camův barák, Lucy stojí s taškami na příjezdové cestě, ale Justina nikde nevidím. přijedeme až k ní. 

"Ahoooooj!" zakřičím jakmile vystoupím z auta. 

Rozeběhnu se k Lucy a obejmu jí. To už je zase doba, co jsme se neviděly. Hrozně moc mi chyběla. 

"Ahoj Debbie! Panebože, ty seš den ode dne snad krásnější! To už neni možný!" řekne a zasměje se. Ještě jednou mě obejme.

Dveře od baráku se otevřou a vyjde z nich Justin, který si ještě nasazuje kšiltovku. Takže naštěstí už je dávno z postele venku. Popadne krabici piv a zavře za sebou dveře.

Cameron mezitím vystoupí z auta, pozdraví se s Lucy a začne skládat jejich tašky do kufru auta.

"No nazdaar! Moje oblíbená dvojice po takový době?" zakřičí nadšeně Justin a vydá se po úzkém chodníku k nám.

"Co kecáš? Vždyť jsem byly předevčírem na pivu!" zasměje se Cam.

"No vždyť to řikám. Po takový době!" usměje se Justin a obejme mě. 

Pak se přivítá spolu s Cameronem a hodí krabici piv do auta.

Všichni si nastoupíme do auta a vyjedeme.

"Kluci se chtěli taky přijít rozloučit, ale všichni ještě spí." zasměje se Lucy.

"Nevim kdo vymyslel, že budeme vyjíždět v takhle nekřesťanskou hodinu. Mohli jsme si snad ještě o hodinku přispat ne?" řekne Justin a a otevře si pivo.

"Justine, vždyť je 9 ráno.....a ty už piješ!" uslyším zezadu hlas Lucy.

"Hele, chceme tam být přece co nejdřív. A navíc by si teď seděl už hodinu ve škole, takže jaká nekřesťanská hodina.  Navíc to děláš pro Lucy, takže nekecej." vysvětlím Justinovi a kouknu se na Cama, kterej se pousměje.

Celý tenhle výlet jsem naplánovala já a Lucy. Volaly jsme si přes facetime a nějak nás napadlo, že bychom si mohly vyjet někam na prodlouženej víkend. Delší dobu jsme se neviděly a potřebovaly jsme se zase vzájemně vidět a probrat celý naše životy. 

Hledaly jsme nějaký apartmány u pláží a moře, ale nakonec nás napadlo, že mnohem větší sranda by byla, kdybychom sebou vzaly kluky a společně bychom jeli stanovat. Našly jsme perfektní místo u takového menšího lesíku, kde se dá rozložit stan. A navíc je to blízko k nádhernému jezeru, ve kterém je snad čistější voda než kterou se sprchujete.

Když jsme viděly obrázky, okamžitě jsme se zamilovaly a vlastně zorganizovaly celý tenhle trip. Naplánovaly jsme datum, kdy pojedeme. Omluvily jsme zameškané hodiny ve škole, protože jsme vyráželi v pátek ráno, takže jsme zameškali celou páteční výuku.

Nakoupily jsme spoustu věcí, sehnaly stany a další potřebné věci. Pak už jen zbývalo přemluvit kluky. Camovi se vůbec nechtělo. Dokonce mám pocit, že v životě nikdy nestanoval, dokonce ani nestavěl stan, takže když slyšel o našem nápadu, nebyl vůbec nadšený. Ale po několika denním přemlouvání nakonec slíbil, že pojede. 

Ale řekl mi, že to dělá jen a jen kvůli mně. Pak teda přidal že mu to pak budu muset vynahradit, ale to už je vedlejší. 

No a s Justinem byl evidentně stejný problém, ale.....jak to říct...Kluci nás milujou a chtějí, abychom byly šťastné, takže si holt prožijou prodlouženej víkend v lese ve stanech. 

A podle mě to bude jeden z těch nejkrásnějších zážitků. A měla jsem pravdu.

"Takže kdo je připravenej na nejlepší víkend ve svém životě?!" zakřičím a zasměju se.

"Jáááááá...." zakřičíme společně s Lucy. Justin se k nám trochu otráveně přidá a znovu se napije ze svého piva.

Cameron se jen zasměje a položí mi ruku na stehno a pohladí mě. 

"Taky tě miluju." řeknu mu, když se na mě podívá a položím svojí ruku na tu jeho.

Zmáčkne mi stehno až mám pocit, že zasténám, ale udržím se. Kouknu se do rtu a nedokážu se přestat usmívat.

Cameron se zase začne věnovat silnici, ale svojí ruku z mého stehna nesundá.

Připojím se k rádiu a pustím přes Spotify naše oblíbené písničky.

A výlet může začít!