{16} Třináctka♥

169 14 0
                                    

Pohled Camerona:

"Můžeš mě už kurva nechat bejt?!" zabouchnu za sebou dveře od auta. 

Justin pro mě sice  před nákupák dojel a hodil mě domů, ale ty připomínky ohledně Sarah si mohl nechat. Já vim, že to byla chyba a že kluci měli pravdu. Ale ať do mě furt neserou. Vždyť to neni jejich věc. 

"Příště nás aspoň trochu poslouchej." zavolá na mě Justin, když vylejzá ze svého auta.

Už toho mám po krk. Radši nic neodpovídám. Dojdu ke dveřím. Otevřu dveře a sundám si boty.

"Čau kluci. Už jsme tady." zavolá Justin, když vejde do domu i on.

"Už jste tady?" seběhne schody Nash.

"Celkem fofr." ozve se Luke z obýváku.

"Ehm. Kde máte Jacka?" zeptám se Nashe, který stojí přede mnou.

"Je tady se mnou." ozve se znovu Luke z obýváku. 

Dojdu do kuchyně, kde si vezmu pivo z lednice. Pak se otočím na kluky, kteří sedí na gauči a sledují fotbal. Máme spojenou kuchyň s obývákem. Opřu se o linku, otevřu si pivo a začnu.

"No jsem rád, že jste tu takhle všichni. Chtěl jsem vám totiž něco říct." řeknu. Musím se přemlouvat, ale vim, že za to jak jsem byl hnusnej bych se měl omluvit.

"Co si zase provedl." otočí se na mě Jack od televize.

"No chci se omluvit..." jen co to dořeknu, všichni na mě začnou chrlit otázky.

"Ty seš ožralej?" slyším Nashe.

"Kámo nejsi nemocnej?" ptá se Luke.

"Vole, ty ses někde praštil do hlavy co?" řekne nevěřícně Jack.

Justin nic nenamítá, protože jsem se mu už omlouval v autě. Taky byl překvapenej, ale asi čekal, že když jsem se omluvil jemu, tak se omluvim i klukům.

"Já vim, že jste ode mě omluvu asi nikdy neslyšeli, ale teď se vám prostě omlouvám." řeknu a napiju se ze skleničky svého piva.

"Bro...," zvedne se Jack, "Vždyť mi jsme v pohodě. Ale uznej. Choval ses jak debil." řekne posměšně ale pak se semnou bratrsky obejme.

Ostatní udělaj to samý. Pak se znovu kouknu na Jacka.

"Sorry i za tu pěst." řeknu.

"V cajku. Ale musim uznat, že to byla slušná rána." řekne a ťukne si semnou.

"Jen nám jí sem už prosim nevoď." řekne Nash.

"Myslíš Sarah?" zeptám se, protože si nejsem úplně jistej, o kom mluví.

"Jo...." řekne zhnuseně Nash.

"No to je další věc, co jsem vám chtěl říct." podrbu se za krkem.

"Ehm...jaksi jsme se se Sarah rozešli. No spíš já se s ní rozešel." chci nasadit falešný úsměv, ale nejde to. Proto jen tak stojím s kamenou tváří a pozoruju reakce kluků.

"Jak jako rozešli?" zeptá se mě Luke.

"Hele neřešte to. Prostě jí už neuvidíte." řeknu a potom se odeberu do svého pokoje.

Ještě než vyjdu z obýváku, uslyším za sebou jásání a tlesknutí. Asi maj všichni radost. Všichni kromě mě. Právě jsem ztratil holku, kterou jsem dlouho miloval. Navíc jsem zjistil, že ona mě chtěla kvůli prachům a stejně mě podváděla. 

SmrtKde žijí příběhy. Začni objevovat