Chci tě, Chceš mě.

Zničila jsem vztah!

Kate
Musím najít holky a vypadneme odsud. Kde jen můžou být.
Jdu do obývacího pokoje. No výborně támhle leží Anetta.
Jdu k ni.
Opatrně s ní zatřesu.
"Vstávej Anett" budím ji.
Prudce otevře oči.
"Kate já...Sory" řekne, vyskočí na nohy a s rukou před pusou běží na záchod.
Zasměju se. Takže na tom nejsem zas tak strašně.
Najednou ke mně přiběhne Sarah.
"Tady si hledám vás? Nevíš kde je Wendy?" Zeptám se ji.
Zavrtí hlavou.
"Můžu s tebou mluvit?" Zeptá se mě a nervózně podupává nohou a tíka očima z jedné strany na druhou.
Zamračím se. Co ji může být?! Chová se divně.
"No jasně mluv" řeknu opatrně.
"No mohlo by to být někde víc v soukromý?" Zeptá se a nervózně koukne směrem k Adamovi, který se opírá o zeď a pozoruje nás.
Ani jsem si nevšimla, že šel za mnou. A docela se divím, že ani nic neříká.
Přikývnu, chytnu ji za ruku a odtáhnu stranou.
"Tak říkej docela se bojím"
Začne si mnout ruce a podle postoje těla na ni je vidět, že je nervózní.
"No víš... včera jsem to dost přehnala s chlastem a pak jak jsme hráli tu flašku. No a potom jsem tančili. A on byl takový..."
Vykoktá ze sebe.
Pozvednu obočí. "Kdo?"
"Nejspíš jsme oba moc pili a potom jsme se líbali....no a dneska jsem se hele něho probudila"
"Vedle koho?" Pobízím ji.
"Já..."
"No?"
"Vyspala jsem se s Tomem" vychrlí ze sebe na jeden nádech.
Ztuhnu.
"Co?!" Vykřiknu. Chytí se za hlavu.
"Nekřič tak prosím i bez toho mám hlavu jako kdyby by v ni vybuchla atomovka"
"Cože ty ses vyspala s Tomem a já nemám křičet?" Zeptám se ji teď už šeptem.
"Já vím vůbec nevím, co se dělo. Ráno jsem se prostě probudila vedle něj a oba jsme byli nazí." Zakňučí. "Nevím co mám dělat"
"Počkej a on už je vzhůru?" Zeptám se.
"No jo" odpoví a koukne se do země. "Ono...no...ona nás vzbudila j-jeho přítelkyně" vypadne z ni.
Spadne mi brada. No a kurva.
"A co?"
Sarah ukápla slza. "Začala na mě křičet co si to dovoluji a tak a pak na Toma jak si mohl dovolit ji podvíst a..." objala mě. "Nevím co mám dělat Katie zničila jsem jim vztah. To jsem nechtěla opravdu ne" rozbrečí se. Hladím ji po zádech.
"No tak to bude dobrý. Nikomu si vztah nezničila. Podle všeho už spolu nebyli ani šťastný" chlacholím ji.
Podívá se na mě. "Jak to můžeš vědět?" Zeptá se mě.
"Ale zaslechla jsem to Toma jednou říkat Davovi." Odpovím.
Nekecám asi před týdnem jsem zaslechla Toma vyprávět Davovi o tom, že už to s jeho přítelkyní není to co to bývalo.
Vděčně se na mě podívá a utře si slzy.
"Děkuji Kay"
"Nemáš vůbec za co zlato" usměju se na ni. "Teď bychom měly najít holky a jít pryč"
Usměje se.
"No tak je musíme najít."
"Viděla jsem Anettu, jak běží na záchod. Má asi velkou kocovinu."
Zasměju se.
Najednou uslyšíme kroky ze schodů společně s křikem.
"Přiznej si to stejně nám to neklapalo a ty si chodila za Markem" slyším a podle hlasu poznávám Toma.
"To ale neznamená, že se hned musíš vyspat s první courou kterou potkáš" zakřičí nazpátek pronikavý dívčí hlas.
A asi Tomova milá přítelkyně, řeknu si v duchu a zatínám pěsti nad tím, že Sarah řekla, že je coura.
Ano to co Tom se Sárou udělali mi připomnělo Mika, ale Tom to aspoň neudělal naschvál navíc musím stát za svou kámoškou.
"Sarah není žádná coura. Rozhodně menší než ty" zakřičí na tu holku Tom.
Kouknu se na Sarah. Ta jen nehnutě stojí s rozšířenými zorničkami.
"Co tím chceš jako říct?!" Vyštěkne na něj.
"Chci tím říct, že bych byl radši se Sarah než s tebou" zakřičí na ni nazpátek a já uslyším, jak Sarah vedle mě zalapá po dechu.
Chvíli se ze schodů nic neozývá.
"No tak fajn běž si za tou svoji děvkou"
"Kolikrát ti mám říkat, že to není žádná děvka"
"Naser si"
Potom už jen vidíme, jak ta holka běží dolu po schodech. Zastaví se před náma.
"Jsi spokojená? Zničila jsi náš vztah krávo" vykřikne na ni a zmizí pryč.
Tom seběhne schody. Sarah zazmatkuje.
"Ja musím jít. Čau" vypráví ze sebe a bere si svoji tašku.
Chytím ji za ruku.
"Počkej na mě venku. Půjdu taky" šeptnu k ni. Přikývne a vyběhne pryč.
"Sarie?" Křikne Tom a chce jít za ni.
"Nech ji teď o samotě Tome. Potřebuje si to urovnat v hlavě. A hlavně si vyčítá, že vám zničila vztah" zastavím ho.
Zmateně se na mě podívá.
"Nezničila ho. Už nefungoval" oznámí.
"Já to vím ale ona si to nemyslí. Dej ji chvíli. Promluvíte si ve škole"
Chvíli nad tím přemýšlí ale pak přikývne.
"Kate řekni ji prosím, že toho co se stalo nelituji" řekne a odchází pryč. Přikývnu.
Jdu do kuchyně kde jsem si nechala kabelku. Vezmu si ji.
Narazím na Adama.
"Ty už jdeš? " zeptá se.
"Jo musíme se Sárou ještě něco zařídit. Řekneš Anett s Wendy, že jsme musely se Sarah nutně odejít?" Zeptám se.
Povytáhne obočí.
"A co za to?"
"Dobrej pocit" pokrčím rameny a
aniž bych něco postřehla, najednou stojím přimáčknutá ke zdi.
"A co kdybych si svou odměnu vzal sám?" Zeptá se a ještě víc se ke mně přilepí.
Proti své vůli vzdychnu. Nevím jestli z toho, že jsem to nečekala nebo z toho, že se mi to prostě líbilo, každopádně to ale Adamovi na tváři vytvořilo arogantní úsměv.
"Vidíš kotě, líbí se ti to je jen otázkou času kdy se mi poddáš" ušklíbne se.
"Pusť mě" zavrčím na něj.
"Jak se říká?" Zeptá se s nevinným úsměvem na tváři.
Mlčím a hrdě zvednu hlavu. Nechci ho o nic prosit. Rozhodně nechci.
Zasměje se. "No kotě mně je jedno, jak dlouho tu budeme já mám času dost"
Kouknu se na něj. Sakra co mám dělat. Musím se dostat za Sarah.
Budu ho muset...
"Prosím" zašeptám.
"Co si říkala?" Zeptá se nevinně.
"Prosím pustíš mě a řekneš to holkám"
Pustí mě. "Vidíš, že to jde. Vždycky dostanu to co chci." zasměje se a majzne mě přes zadek.
Otočím se na něj.
"Tak mě poslouchej. Řekla jsem to jen kvůli tomu, že spěchám. Jinak bychom tady stáli ještě hodně dlouho. A hlavně ty mě nedostaneš. Nikdy. A ještě jednou sáhneš na můj zadek tak ti vyrvu tvé tří milimetrové péro a strčím ti ho do držky. Je ti to jasný?" Vmetu mu do očí a odcházím za Sarah.

Pokračování příště...
Další kapitola je na světě. Řekla jsem si, že když byla včerejší kapitola kratší, že napíšu další.

Doufám, že se vám kapitola líbí😁
Děkuji moc za vaši trpělivost 😍😙