Chci tě, Chceš mě.

Tanec?!

Kate
Holky mě nechaly samotnou. Nevyčítám jim to. Jsem ráda, že se baví, ale stejně sedět tu sama se mi teda opravdu nechce.
Zvednu se.
Chci odejít, ale prvně musím najít někoho, kdo to holkám řekne.
Nechci jít za nima, protože jak je znám by si přestaly užívat a trčely by tu se mnou.
Přemýšlím komu bych to mohla říct. Potřebuji někoho spolehlivého.
"Zatančíš si se mnou?" Zaslechnu za sebou hluboký hlas.
Ztuhnu. Pomalu se otočím, čelíc usmívajícímu Adamovi.
"Právě odcházím" oznamím mu klidně. "Ale když už jsi tady, řekni to prosím holkám"
Já vím říkala jsem spolehlivého, což Adam rozhodně není, ale co jiného jsem měla dělat?
Otočím se k odchodu.
Chytne mě za ruku a prudce mě otočí k sobě.
Zamračím se. "Pusť mě"
Ušklíbne se a přitáhne si mě o kousek blíž.
"Jen pokud si se mnou zatančíš"
Zauvažuji nad tím. "Co když odmítnu?" Zeptám se.
Pokrčí rameny.
"V tom případě tady budeme takhle stát dokud si to nerozmyslíš."
Povzdechnu si. "Jeden tanec nic víc" upozorním ho.
Přikývne a táhne mě na 'parket'.
Jakmile jsme tam přišli, spustila pomalá písnička.
Podezíravě se na něj kouknu. Zdá se mi to jako až moc velká náhoda.
Opatrně mu dám ruce kolem krku a stoupnu si co nejdál od něj. Zasměje se, dá mi ruce kolem pasu a přitáhne si mě k sobě trochu blíž. Položí mi ruce na zadek.
"Pokud nechceš skončit kastrcí. Dej. Ty. Ruce. Z. Mého. Zadku." Zavrčím na něj.
Ušklíbne se,ale ruce malinko posune.
Přitáhne si mě k sobě ještě blíž, že by se mezi nás už nevešel ani papír.
Na rukou mi naskočí husí kůže. Trhaně se nadechnu. Co to se mnou sakra je?
Usměje se a skloní se ke mně.
"Moc se mi líbí co s tebou dělá moje přítomnost" ztuhnu.  Co to sakra řekl? Chci se mu vytrhnout. Po této větě s ním opravdu tancovat nebudu.
Nepustí mě. Drží mě moc pevně.
"Ani nemysli na to, že mi teď utečeš. Chci svůj slíbený tanec využít."
Rozhodnu se tuhle poznámku ignorovat a vrátím se k te druhé.
"Nijak na mě nepusobíš" zavrčím sebevědomě. Lež jako věž. Žádný kluk na mě nepůsobil tak hodně jako on. Ani Mike ne.
Zasměje se. "Vážně nijak?" Zeptá se s pozvednutým obočím a rukou mi začne projíždět po zádech. Přitiskne se ke mně ještě víc. Skloní se k mému krku a jemně po něm přejede nosem.
Ztuhnu. Srdce mi bije div že nevyskoči z hrudníku. Mnohonásobně se mi zvýší tep.
Nejsem schopná kloudně přemýšlet.
Vím, že bych ho měla odstrčit, ale moje tělo mě odmítá poslouchat.
Najednou přestane zasypávat můj krk polibky a trochu se ode mne odtáhne.
Jen malinko aby se mi mohl kouknout do mých očí s rozšířenými zorničkami.
"Řekni mi kočičko, řekni mi do očí, že s tebou mé dotyky nic nedělají"
Trhaně se nadechnu z náhlé nepřítomnosti jeho dechu na mém krku.
"J-já eh hm" vyhrknu. Sakra vzpamatuj se.
"Já...musím si odskočit" vykoktám.
"Nene ještě neskončil můj tanec kotě"
"Ale" začnu a snažím se od něj dostat. "Žádné ale zlato" zavrčí nebezpečně a já si nedovolím odporovat.
Sakra. Co se to se mnou děje? Co to se mnou dělá?
Odvratím od něj hlavu a zaposlouchám se do písničky.
Pokud se nemýlím a já si myslím že ne, tak by měla za chvíli končit.
V duchu se zaraduji.
Najednou se písnička změní. Hurá. Konec mého mučení. Kouknu se na Adama, který vypadá, že mě ještě nechce pustit.
Zmateně se na něj kouknu. "Konec písničky. Konec tance. Pusť mě." Oznámím mu hotovou věc.
Usmívá se. To není dobrý.
"Písnička ještě neskončila kotě"
Zamračím se. Že já s tím vůbec souhlasila.
"Neříkej mi kotě. A ano písnička skončila."
"Ne neskončila kotě" řekne klidně a naschvál zdůrazní moji novou přezdívku. Tiše zavrčím.
"Neskončila." Pokračuje. "Těsně před koncem se pustila nová"
"To snad nemyslíš vážně ne?!"
"Ale ano myslím"
Rozzuřeně se na něj podívám a připravuji se mu něco odseknout, když mi začne zvonit mobil v přední kapse kalhot.
Ignoruju Adama a vytáhnu mobil.
Tvář se mi rozjasní do širokeho úsměvu,  když na displeji uvidím Lukův usměvavý obličej.
Mám ho napsaného jako miláček a on mě jako zlatičko.
Jo já vím divné přezdívky, když jsme jen kámoši, ale máme spolu výborný vztah.
Všimnu si, že se Adam nakloní, aby zjistil, kdo mi volá.
Myslím, že stihl přečíst, že mi volá 'miláček', protože se zamračil.
Zvednu to.
"Ahoj Luky"
"No zdarek zlato. Jak to že nevoláš?"
"Sory Luky ale holky mě vytáhly na party"
"Oh tak to nebudu rušit"
"Pohoda nerušíš. Co si potřeboval?"
"No já jen jak jsem říkal, že asi přijedu. Tak.... už je to jistý přijedu za týden v pátek"
Zalapám po dechu a do očí mi vtrhnou slzy.
"To je skvělé Luky. Jak dlouho tu budeš?"
"Já vím skvělý. A byl bych u vás asi měsíc. Hele opravdu mě to mrzí ale musím končit. Chtěl jsem ti to jenom říct."
"Dobře. Moc se na tebe těším. Pa."
"Pa zlato"
Ukončí rozhovor.
Jsem hrozně šťastná. Po dlouhé době ho znovu uvidím. Začnou mi téct slzy a obejmu Adama.
"Co se stalo kočičko?" Zeptá se po chvíli Adam. Odtáhnu se. Otřu si slzy a šťastně se usměju.
"Luke přijede" vykřiknu a odběhnu za holkama, abych jim řekla tu novinu.

Pokračování příště...
Další kapitola😀doufám že se vám líbí.
Děkuji za hlasy😘