Chci tě, Chceš mě.

Flaška

Kate
Všichni se zvedneme a jdeme k nějaký holce, která v ruce drží flašku.
Všichni si sednou. Sedím vedle Anet a Sarah a naproti mě se na mě arogantně usmívá Adam. Nejradši bych mu ten jeho úsměv seškrabala z tváře.
Protočím očima. Měla jsem si sednout někam jinam.
Sedíme v kroužku asi dvacet lidí.
"Začínám" řekne blondýna, co tu hru navrhla a začne točit.
Padne to na nějakou pro mě neznámou holku.
"Pravda nebo úkol" zeptá se blondýna.
"Pravda"
"Kouřila si?"
"Co?" Ušklíbne se ta holka. A já si bouchnu rukou do čela nad myšleným dvojsmyslem. Laciný.
"To je jedno"
"Jo kouřila" odpoví a začne točit.
Tahle hra mě moc nebaví, a tak ji moc  nevnímám.
Po několika úkolech točí Nikol.
Ano je tady taky. Bohužel.
Točí a padne to na Adama.
Nikol se na něj svůdné usměje.
"Pravda nebo úkol" zeptá se a mrká u toho svými umělými řasami.
Protočím očima. Jo dělám to často.
"Úkol" odpoví Adam.
"Fajn polib mě broučku" usměje se Nikola. Podívám se na Sarah a předvádím ji, že bleju.
Sarah se zasměje. Jo tý se to směje, ale já mám vážně co dělat abych z nich nezvracela.
Kouknu se na Adama, který  se už zvedá, že splní její úkol.
Zamračím se.
Nemůže ho splnit pokud chce dodržet ten úkol co jsem mu dala já.
Dala jsem mu za úkol ať se týden od Nikoli drží dál.
Dodržoval to.
Celý ten týden ho pořád sváděla, ale on ji ignoroval.
Týden skončí až v neděli a teď je pátek.
Odkašlu si. Já vím velmi nenápadné a originální, ale nic lepšího mě nenapadlo.
Koukne se na mě a arogantně se usměje.
Chce něco říct. Určitě něco o tom jak žárlím. To tak.
Předběhnu ho. 'Úkol' naznačím mu pusou.
Proročí očima ale kývne.
"Sory Niki ale nechci" řekne a sundá si mikinu.
Když si ji přetahuje přes břicho vyhrne se mu triko.
Chtě nechtě se musím kouknout na jeho vypracované břicho.
Jaké by to asi bylo dotk.... sakra nad čím to zas přemýšlím.
"Neslintej kočičko" ušklíbne se na mě Adam a stáhne si tričko.
Tohle se může stát snad jenom mně!
Jednou se kouknu a on to zrovna musí vidět.
Lehce zčervenám.
"Nemám nad čím" odseknu mu.
"Tak proč si mám zčervenala" usměje se.
Sakra. Debilní červenáni.
"Je tu vedro" oznamím mu.
"Tak proč si nesundáš tu mikinu" usmívá se od ucha k uchu Adam.
Sakra.
"Možná by bylo lepší přiznat se"
"Já se ale nemám k čemu se přiznávat" řeknu.
"No jistě. Tak když ti je vedro tak proč si teda nesundáš tu mikinu?"
Sundám si ji.
"Spokojenej?" Zavrčím.
"Ne až tak" zašklebí se.
"Co mezi vama vůbec je?" Přeruší nás Johny.
Zmateně se na něj podívám.
"Nic" odpovím.
"Ne nic rozhodně ne. Tak co?" Naléhá Johny.
"Spíme spolu" řekne Adam.
"Co?!" Vyhrknu "A že o tom nevím"
Adam se zasměje. "Tak sory bro. Oprava. Budeme spolu spát."
"Ne to teda nebudeme" zavrčím na něj.
"No dobrý chápu" zastaví nás Johny. "Toč bro"
Adam pokrčí rameny a točí.
Zadržím dech.
Flaška se zatočí a skončí na Anett.
Fuj. To bylo těsný.
Adam se na mě podívá.
"Máš štěstí kočko. Takže" přesune pohled na Anett "Anetta viď?"
Anett přikývne.
"Pravda" vyhrkne.
"Dobře takže kdy si se poprvé ožrala?" Zeptá se Adam a já vyprsknu smíchy zároveň se Sarah a Wendy.
Dobře si pamatuji na den kdy se Anetta poprvé opila.
Byly jsme tam s holkama všechny.
Musely jsme ji pořád hlídat.
Bylo to hodně vtipný.
Anett vedle mě zrudla a ostatní kolem se na nás nechápavě koukaly.
Wendy se na mě podívá a zahejbe obočím nahoru a dolu.
Začnu se smát ještě víc.
Anetta když byla ožralá, tak tohleto začala dělat na jednoho kluka. Pořád se k němu přibližovala a on uhýbal, až nakonec spadl ze židle.
Jenže naše Anett spadla na něj a potom se z něj nemohla zvednout.
Chudák kluk radši někam zdrhnul.
"Je tady snad něco o co byste se s náma chtěly podělit?" Zeptá se s úsměvem Tom.
Sarah otevírá pusu.
"Ne není" zastaví ji Anetta. "Ty ses taky nechovala zrovna ukázkově." Dodá když Sarah chtěla něco namítnout.
Začnu se smát ještě víc, když si vpomenu, jak Sarah vzala lízátko nějaký malý holčičce a nechtěla ho vrátit.
Držela si ho u srdce, seděla s ním na zemi a furt opakovala: moje.
"Ty se moc nesměj Katie. Vzpomeň si na svého chameleona." Řekne mi se zlomyslným úsměvem Sarah.
Přestanu se smát.
Já si z toho večera pamatovala jen mlhavou vzpomínku, že se ze mě stal chameleón.
Holky mi pak řekly,  že jsem lezla po baráku a říkala: já jsem chameleón.
Jediný kdo se teď smál byla Wendy.
"Zlato? Květináč?" Řeknu ji s úsměvem. Přestane se smát a trochu zrudne.
Wendy totiž běhala po obchodě s květináčem na hlavě a prohlašovala, že je kytka.
"Vážně se nechcete podělit?" Zeptá se s úsměvem nějaký kluk.
Všechny čtyři zavrtíme hlavou.
"Poprvé jsem se opila v patnácti někdy v lednu"
Vrací se k tématu Anett.
Anett točila a padlo to na nějakou holku, pak na nějakýho kluka a potom na Johnyho.
Johny točí a padne to...na mě? A sakra.
"Úkol" oznamím bez zaváhání. Nechci jim tady vyprávět jak jsem se stala chemaleonem.
"Fajn" řekne Johny. Koukne se na mě pak na Adama.
No tohle není dobrý.
"Sedneš si k Adamovi tak abyste zabrali jen jedno místo a budeš tam dokud nebudete na řadě."
Oznámí mi Johny.
Kouknu se na Adama. Arogantně se na mě šklebí. Povzdechnu si.
"Fajn" řeknu.
Zvednu se a jdu si sednout k Adamovi.

Pokračování příště...
Děkuji moc všem co máte trpělivost s tímto příběhem.

Doufám že se vám tahle kapitola líbila.