Chci tě, Chceš mě.

Rozpaky 😂

Adam
" Promiň" vydám ze sebe potichu. Nevím proč jsem to udělal. Prostě...asi jsem si najednou uvědomil, že to měla těžký.
Dokonce jsem přemýšlel nad tím, že ji dneska už nechám být a prostě ji s tou soutěží pomůžu.
Kurva Adame. Ty jsi to taky měl těžký a nikdo se s tebou nesral.
Sakra.
Začínám měkknout. Kouknu se na ni a když uvidím její vykulený výraz z toho, že jsem se ji omluvil, pousměju se. Je roztomilá.
Hned na to zatřepu hlavou. Tohle nejsem já. Já se nezajímám o city ostatních. Jdu si za tím, co chci a je mi jedno, kdo všechno za to zaplatí. Měl bych se podle toho začít chovat.
"Tak teď si tu párty pořádně užijeme jo. Nezapomeň dělat, co ti řeknu." řeknu sebevědomě a koutkem oka vidím, jak se její výraz mění z vykuleného na naštvaný.
"Neměj péči" odsekne a vytrhne mi svou ruku z té mé.

Kate
Hrozně mě udivilo, když se mi omluvil. Na druhou stranu mě potom hrozně nasralo, když zase změnil náladu.
Nechápu ho. V jednu chvíli je milí, hodný a pozorný a hned na to je zase arogantní, egoistický debil bez citů.
"Neměj péči" odseknu mu naštvaně a vytrhnu mu ruku. A to jsem si myslela, že by mohl být v pohodě.
Zamračí se na mě a znovu mě chytí za ruku. Chci se mu zase vytrhnout, jenže mě drží pevněji než před tím.
"Nech toho" zavrčí "hele na té párty chci abys dělala, že se mnou chodíš. Tedy vlastně jak si řekla já s nikým nechodím, takže..." nechá to viset volně ve vzduchu.
To nemyslí vážně?!
"Nebudu ti dělat děvku" vykřiknu na něj a konečně se mu vytrhnu.
Otočím se a utíkám. Nebudu nikomu dělat děvku. Mike měl pravdu.
Utřu si slzu a běžím, co nejrychleji můžu. Za sebou slyším Adama křičet moje jméno.
Neotáčím se.
Nechci být s někým, kdo si o mně myslí, to co si zjevně myslí Adam.
Najednou, netuším, jak se to stálo, ležím na zemi a nade mnou leží Adam se zamračeným výrazem.
No jistě. Jasně že mě dohnal. Hraje hokej. Má výbornou kondičku.
"Kočičko..." začne ale já ho přeruším.
"Nechci nic slyšet. Neříkej nic." Vrtím hlavou. "A slez ze mě"
"Ne"
"Co?"
"Neslezu z tebe dokud mě nevyslechneš"
"Já nebudu nikomu dělat děvku."
"Nic takového jsem po tobě ani nechtěl" řekne mile a já se na něj udiveně kouknu.
"Co? Tys..." shovívavě se na mě usměje.
"Ne. Chtěl jsem jen abys mi třeba přinesla pití nebo tak něco. Prostě drobnosti. Nechtěl bych po tobě, aby ses chovala jako štětka" pronikavě se na mě dívá.
Uhnu očima.
Vážně to nechtěl? Vážně chtěl jenom tohle? Já jsem taková kráva.
"Pustíš mě už?" Zeptám se potichu. Jednou rukou mi pořád drží zápěstí nad hlavou a tou druhou mi otočí bradu tak, abych se na něj musela podívat. Chvíli se na mě jen tak kouká a já se začínám utápět v jeho nádherných očí.
Políbí mě. Z ničeho nic. Naprosto nečekaně a mě tím naprosto zaskočí.
Spolupracuju. Jazykem si žádá o vstup do mých rtů a já opravdu pootevřu pusu. Zavřu oči.
Rukou, kterou mi držel bradu mi začne projíždět přes moje tělo. Zavzdychám a cítím, jak se do polibku ušklíbne.
Prudce otevřu oči. Co to tady právě dělám. Odtrhnu se od něj. Zmateně se na mě koukne. Asi se mu nestává zrovna každej den, že by ho po tomhle někdo odstrčil.
"Měli bychom jít" řeknu a začnu se zvedat. K mému překvapení ani nijak neprotestuje a zvedne se taky.
"Líbám skvěle už to přiznej" řekne po chvilce mlčení. Zrudnu. Nevím jestli vzteky nebo studem z toho, že to byla pravda.
Co mám říct?
Když řeknu, že ne stejně mi to nebude věřit, ale když řeknu jo, jeho ego nabere gigantických rozměrů.
Né že by teď už nebylo dost velké.
Mlčím, co mu mám taky říct.
"Myslel jsem si to"
Otvírám pusu. Chci mu něco odseknout jenže...
"Nic neříkej prosím tě a pojď." Předběhne mě a vejde do budovi. Jdu za ním. Vejdeme do místnosti, kde je dobře rozjetá párty.
Adam mě chytí za ruku a táhne mě k baru.
"Dvakrát vodku" křikne Adam na barmana. Zavrtím hlavou. "Nechci Adame. Nepiju" Adam se na mě koukne pohledem: myslíš to vážně?!
Potom pokrčí rameny. "Tak jen jednu" řekne nakonec.
Rozhlédnu se po místnosti. Pohledem se zastavím v rohu místnosti, kde zahlédnu Toma. S hrůzou zjistím, že vedle něj je Sarah, Wendy s přítelem, Anett, Dave i Johny plus ještě další lidi.
S vytřeštěnýma očima se otočím na Adama.
"Musíme pryč" řeknu.
"Proč?" Zeptá se zmateně a když se koukne směrem, kam se koukám, zasměje se.
"Vyhneme se jim, pokud se se mnou napiješ"
"Ok"

O hodinu později
Adam
Už asi hodinu do Kate nalejvám chlast. Ja osobně už asi pět skleniček nepil.
Nepotřebuju být ožralej.
"Víš Dame vůbec se v tobě nevyznám. Nevím co si o tobě mám myslet." Řekne opilým hlasem a smutně se na mě kouká.
"V jednu chvíli se chováš jako hroznej idiot a v tu druhou..."
Už asi čtvrt hodiny poslouchám, jak se ve mně nevyzná.
"Mám na tebe pár otázek. Odpovíš mi?" Zeptám se ji.
Přimhouří oči.
Sakra možná ještě není tak opilá, jak jsem si myslel.
Chvíli se na mě jen tak kouká, ale nakonec přikývne.
"První co si o mně doopravdy myslíš? A druhá jak líbám?" Zeptám se ji a nenápadně to začnu nahrávat na mobil.
"No jsi idiot." Konstatuje. Aha. Tak asi nic.
"Ale hezkej idiot. A občas si i fajn. A... no líbáš vážně skvěle." Dodá potom. Tak přeci jenom.
"Tak co kdybychom už odešli?" Zeptám se ji a úšklebkem a pobaveně koukám na její rudý tváře.
"A kam?" Zeptá se mě potichu a kouká všude možně jen ne na mě.
Je vážně roztomilá. Musím si ji vyfotit. Pak ji to budu předhazovat.
Chytnu ji za bradu a donutím ji tím se na mě podívat.
"Ke mně domů" mrknu na ni, chytím ji za ruku a táhnu ji ven. Cestou jsem se musel dvakrát schovat, aby nás nezahlédl někdo z holek. Když jsem se konečně dostal ven, Kate už skoro spala. Naštěstí bydlím jenom kousek odsud.
Do postele jsem ji musel donést, protože mi doslova usnula v náruči.
Ráno se určitě probudí s příšernou kocovinou.
Doufal jsem, že neusne tak rychle. Ale asi jsem to s tím alkoholem přehnal.
Vlezu si k ní do postele. Vím, že mě asi zabije, ale znova vážně nehodlám kvůli ni spát na zemi.

Pokračování příště...
Rozhodla jsem se, že další kapitolu vydám trochu dřív, tak doufám, že vás to potěší.😂😂
Děkuji vám za podporu.
😗😋