Chci tě, Chceš mě.

Lucy

Kate
Cesta zpátky autobusem proběhla docela v klidu. Kluci nás neotravovali a to nejspíš hlavně proto, že byli uražený kvůli tomu, že prohráli. Celou cestu jen tak seděli a prohodili spolu sotva pár slov.
Naopak my z holkama jsme si to užily. Celou cestu jsme se něčemu smály. Určitě to znáte.
Někdo něco řekne a vy se začněte smát, jak pominutý, pak se smějete tomu, jak se směje vaše kamoška a nakonec se jen držíte za břicho a pomalu nevydáváte žádný zvuk. Tak takhle to vypadalo asi polovinu cesty.

Jednou nebo dvakrát jsem omylem koutkem oka koukla na Adama. No dobře...možná to nebylo zase tak omylem a možná...to bylo i víckrát ale to je zapomenutelný detail.
No každopádně ze začátku vždycky, když si všiml, že na něj koukám, mě probodával pohledem. Po nějaký době se na mě flirtovně usmál, potom mrknul. Jeho poslední pohled bylo vyzývavě nadzvednuté obočí. Po tom co mě nachytal i po tom posledním pohledu jsem zrudla. Musela jsem sklonit hlavu, aby si toho nevšiml. Jak já nesnáším červenání.
Bohužel si toho nejspíš všiml. Proč si to myslím? Protože se na hlas zasmál a na otázku 'Co je?' Od Toma pobaveně odpověděl 'To je jedno'

Každopádně asi za pět minut máme být u školy. Má mě vyzvednout Luky a konečně mi představit svou přítelkyni Lucy.
Luky pro ni jel už před pár dny, ale nakonec se rozhodli, že si pronajmou na pár dní menší pokoj, takže přijeli až dneska.
Mají na mě čekat před školou. Po pár minutách autobus konečně zastaví.
Všichni vystoupíme. Rozhlédnu se. Lukovo auto zatím nikde nevidím.

"Máme tady s tebou počkat?" Zeptá se Sarah. Usměju se na ni.
"Ne v pohodě klidně běžte Luke za chvíli přijede" ujistím je.
"Fajn tak my jdeme, ale nezapomeň nám ji potom podrobně popsat než ji taky poznáme" zasměje se Wendy.
"To jo doufám, že bude v pohodě" zamumlá Anetta.
"Luke by si přeci nevybral žádnou fiflenu" odpovídá Sarah "Teda doufám" dodá potichu ovšem já ji slyšela.
"Nebojte určitě bude v poho" A jestli ne dám Lukymu přes držku řeknu si v duchu.
"No snad máš pravdu. Hele tak mi jdeme. Čau." Řekne Wendy a nedočkavě na holky kouká.
"Co že tak pospícháš?" Zeptá se Anett s úsměvem.
"To je fakt" přidám se k ni "snad nás nechceš vyměnit za někoho jiného"
"Že by na tebe někdo čekal a my to nevěděly?" Zeptá se Sarah, která schválně zdržuje a u toho se taky usmívá. Všichni víme, že na ni určitě čeká Dominik.
"Né to není možný to by nám Wendy určitě řekla" řeknu a naoko se zamračím.
"No dobře dobře. Máme s Nikem rande. Tak teď už pojďte" zamumlá Vendy a nervózně podupává nohou. Na to se všechny až na Wendy rozesmějeme.
"Jen tě škádlíme" zasměje se Sarah a vyjde.
"Tak zatím Kitty cat" rozloučí se se mnou.
"Zdarec" zamávám na ně.
Znovu se rozhlédnu. Zamračím se. Tak kde je ten Luky?
Najednou mě někdo chytne za boky. Tiše vyjeknu a otočím se na dotyčného.
Pohlédnu do očí Adama,kterému na tváři hraje pobavený úšklebek.

Okamžitě se ho snažím odstrčit.
"Marná snaha prdelko." zavrčí mi do ucha.
"Pusť mě Adame" zamumlám otráveně.
Rukama mě začal hladit po zádech, přitáne si mě blíž k sobě a začne mě líbat na krku.
"Neříkej mi, že se ti to nelíbí" zamumlá mezi polibky. "Viděl jsem jak ses na mě celou cestu koukala." Další pauza. "Chceš mě" řekne pevným hlasem a já vzdychnu. Co to se mnou sakra dělá? Proč ho prostě neodstrčím?
"Chceš mě stejně jako já chci tebe" řekne, odtáhne se ode mne a koukne se mi do očí.
"Adame" zašeptám. "Já..."
Dá mi prst na pusu.
"Psst nic neříkej" zašeptá a pak mě políbí. Vytřeštím oči. Po chvíli s ním začnu spolupracovat. Rukama sklouzne na můj zadek a zmáčkne ho. Zavzdychám. Na tváři se mu objeví úsměv.
Po chvilce se od sebe odtáhneme. Já naprosto zmatená a on se svým arogantním vítězným výrazem. "Věděl jsem, že se taky poddáš" řekne, čímž mě samozřejmě zase vytočí, ovšem jsem tak zmatená, že nejsem schopná reagovat.

Náhle někdo zatroubí. Oba dva se najednou otočíme. Stojí tam Lukovo auto. No konečně. Že sis pospíšil fakt díky Luky.
"Em. já...já už musím" vykoktám ze sebe, vysmeknu se mu a uteču do auta.
Co jsem to zase udělala? Proč jsem ho nechala?
"Ahoj prcku" pozdraví mě Luke jakmile vejdu do auta.
"Ahoj Luky" zamumlám. "Prcku tohle je Lucy, moje přítelkyně." Seznamuje Lucy Luky. Fajn můj malý problém s Adamem bude muset počkat. Teď je na řadě konečně poznat Lukovu přítelkyni.
Usměju se na ni, ale dřív než stačím něco říct Luky pokračuje.
"Lucy tohle je prcek"
Vražedně se na něj podívám načež se on i Lucy zasmějou.
"Jsem Kate" usměju se na ni.
"Jo já vím. Hodně jsem o tobě slyšela. Ze začátku jsem nevěděla jestli na tebe nemám žárlit" zasměje se Lucy. Je sympatická.
"Né to rozhodně nemusíš. S takovým pakem bych nechodila." Ušklíbnu se. "Nic proti samozřejmě" dodám, protože nevím jaká je, tak aby se neurazila.
"V poho já sama občas nechápu, jak s ním můžu být" mrkne na mě.
"No dovol" ozve se uraženě Luky a my se rozesmějeme.
Lucy si pronajala v Londýně byt a dělala servírku v jedné restauraci, kam se shodou okolností šel najíst i Luky. No a tak se setkali.

Zpátky k přítomnosti. Po asi hodině kecání a seznamování jsem zjistila, že Lucy je vážně fajn.
Dokonce jsme se domluvily, že někdy někam bez Luka zajdeme, načež se Luke 'urazil'
"Hele" naváže po seznamovací konverzaci Luky "co si tam vlastně dělala než jsme přijeli" zeptal se s potutelným úsměvem.
Tak to bych taky ráda věděla řeknu si pro sebe.
Navenek ale nic nadávám znát a jako obvykle protočím očima.
"Nic co by tě mělo zajímat"
"Jo jasně prcku to ti tak věřím" zasměje se Luky "A teď vážně. Co s ním máš?"
"Nic s ním nemám jen je to můj testovací taneční partner nic víc" řeknu mu to tak jak to je.
"Fajn budu dělat, že ti věřím"
Taneční partner...sakra.
"Taneční partner. Já zapomněla dneska máme první trénink" vyhrknu ze sebe.
"Promiňte ale už opravdu musím jít. Snad se ještě uvidíme"

Pokračování příště...

Po delší době jsem napsala další kapitolu. Upřímně už mě tento příběh moc nebaví, takže kapitoly nebudu vydávat moc často.
I přes to jak dlouho jste na ni museli čekat, doufám, že se vám líbí.
Děkuji všem
😗😌