Chci tě, Chceš mě.

Ignorance

Kate
Dneska je čtvrtek. Ještě jeden den a přijede Luke. Strašně se těším.

Jinak od pondělí jsem Adama docela úspěšně ignorovala.
Pravda párkrát jsme se pohádali. No spíš já na něj křičela a on se smál. Jednoduše řečeno mě občas  tak vytočil, že jsem vybuchla.
Asi vás zajímá jak to dopadlo se Sarah, Tomem a Wendy.
No tak Sarah Tom řekl, že toho co se stalo nelituje a že ji má rád.
Sarah jakoby vyměkla, řekla, že ho má taky ráda a žili spolu šťastně až do smrti.
Ne dělám si srandu.
Jen mi to přijde jako z nějakého romantického filmu. Hlavně když jsem Sarah říkala já, že toho Tom nelituje tak mě neposlouchala.
Že já se vůbec snažím.
Každopádně po tom co si tohle řekli se spolu hodně baví.
Nechodí spolu.
Přeci jenom Tom je po rozchodu a Sarah stále jeví city k jistému panu Dokonalému, který má jen tak mimochodem přijet už zítra.
Vážně se těším.
To už jsem vlastně říkala. No nic. Zase odbočuju.
Když jsem se na Sarah naštvala, že to holkám neřekla a kvůli tomu se mnou teď Wendy nemluví, tak až po tom se to Wendy dozvěděla. Anetta,  jelikož nebyla ve škole, se to dozvěděla až druhý den.

Wendy se mi omluvila, že se na mě tak naštvala a řekla mi, že chápe proč jsem ji to neřekla. Všichni byli šťastný.
Po tomhle rozhovoru s ní jsem si docela oddychla.
Ale vracíme se ke dnešku. Z holkama dneska chceme něco podniknout. Ještě ale nevíme co.

Je poslední hodina. Konečně. Zemák. To je pro mě tak nudná hodina.
Sláva. Zvoní.
Sbalím si svý věci a odcházím, no spíš odbíhám, pryč ze třídy.
Nebudu vás tady zatěžovat podrobnosti o tom, jak jsem se přezouvala a tak a rovnou se přesunu k tomu, že právě teď s holkama vycházíme ze školy a plánujeme.
"Hej kotě. Dneska mám volno nezajdeme někam?" Uslyším za sebou ten neskutečně protivný a arogantní hlas.
Povzdechnu si. Vím, že to je na mě nikomu jinému totiž kotě neříká.
Když o tom tak přemýšlím nikomu neříká ani kočičko ani prdelko.
To jenom já mám to 'štěstí'.
Holky se na mě podívají. I ony vědí, že je to na mě. Vlastně vi to už i celá třída.
Zavrtím hlavou. Nemám náladu se s ním hádat.
"No tak kočičko nedělej že mě neslyšíš" protočím očima a jdu dál.
"Ale prd..." začne ale to už se otočím.
"Opovaž se to doříct" křiku na něj naštvaně.
Arogantně se usměje a jde ke mně blíž.
"Vadí ti něco prd..."
"Neříkej mi tak" zavrčím na něj.
"Proč prdelko?" Zeptá se dřív než ho stihnu zastavit. Zrudnu vzteky. Nesnáším když mi tak říká.
Naštvaně vyjdu po schodech k němu.
"Poslouchej mě ty arogantní kreténe..."
"Ale tady někdo vstal špatnou nohou. To abych snad přijel jindy" uslyším za sebou hlas, který mi tak moc chyběl. Ztuhnu.
"Luku" slyším za sebou vyjeknutí Sáry a Vendy a posléze klučičí smích.
Pomalu se otočím. Stále doufám, věřím, že se mi to jen nezdá. Uvidím Luka, jak objímá Sarah, Wendy a Anett.
Štípnu se do ruky, abych se ujistila jestli to není jen sen.
"Luky" zašeptám. Luke zvedne hlavu a koune se na mě.
Rozeběhnu se k němu.
Pustí holky a rychlým krokem jde ke mně.
Skočím mu kolem krku a on se se mnou zatočí.
"Moc si mi chyběla prcku" zašeptá mi do ucha a pevně mě obejme.
"Ty mně taky Luky" špitnu a objetí mu opětuji. Po tvářích mi začnou téct slzy štěstí.
Tak moc mi chyběl.

Nevím jak dlouho jsme tam takhle stáli přišlo mi to jako celá věčnost a zároveň jako malá chvíle.
Nakonec se od něj trochu odtáhnu. Ne moc ale tak abych mu viděla do obličeje.
"Co tady děláš?" Zeptám se ho s usměvem a otřu si slzy.
"Říkal jsem, že přijedu" usměje se zářivě.
"Ale až zítra" zaprotestuju.
"Neříkej, že mě tady nechceš" řekne a zatváří se naoko ublíženě.
"Samozřejmě že chci" usměju se na něj.
"Čau kámo" přiběhne k nám Tom.
"Zdarec" zazubí se Luke a plácne si s nim. Jednou rukou mě ale pořád drží kolem pasu. Z blbým šťastným usměvem se opřu hlavou o jeho rameno.
Luke se začne vítat s klukama, který zná, ale stále mě drží kolem pasu, jako by se bál, že mu uteču.
"A ty si kdo?" Zeptá se Luke a já zvednu hlavu.
"Jsem Adam. Jsem tu nový" odpoví a já protočím očima.
"Adam je v našem týmu. Taky hraje hokej" obeznamí Luka Tom.
"Aha. Těší mě. Jsem Luke" představí se Luky.
"Jak to že nevím, že máš nového spolužáka" otočí se na mě.
Pokrčím rameny.
"Nestál za řeč" řeknu a kouknu se na Adama. Diva se na mě s pozvednutým obočím.
"Jo a proto jsem ho před chvílí zachraňoval před kastrací?" Zeptá se pobaveně Luke. Protočím očima.
"Nebylo to tak vážný Luky"

Pokračování příště...
Názory?
😍😘