Anna a Robin

Zasnoubení

Cunningham chodil Sama pravidelně navštěvovat nejdříve každý den a po třech návštěvách každé dva dny a musel konstatovat, že jeho zranění se hojí velmi dobře. To ostatně pozorovali i ostatní, protože za pár dnů se mu začala vracet barva do tváří. Jeho manželka byla celou tu dobu u jeho postele a dle všeho i díky ní se Samovo zranění hojilo tak rychle.

Během těch pár dnů, co tu s psanci a manželem pobývala, se Isla Pratt rozhodla v lese zůstat společně s dcerami Grace a Paige a nejmladším synem Errolem. Errolovi bylo deset let a zvykl si všude chodit za Jahim a Aaronem. Oba chlapce od něj dělily sice jen dva roky, ale díky tomu, co vše již prožili ve svých domovinách i zde v Anglii, tak působili daleko vyspěleji než Errol a ten k nim začal vzhlížet. Zatím co hošík běhal po lese, jeho sestry pomáhali mámě s péčí o otce a pomalu si zvykali na život v novém prostředí.

Obě dívky si ihned vzala k ruce Marry a zahrnula je úkoly. Mladší Paige, která byla ještě napůl dítě sice musela bojovat s nutkáním běhat s mladším bratrem po lese, ale nakonec v ní zvítězil smysl pro povinnost a dělala ,co se jí řeklo. Částečně za to mohlo nejspíše i to, že se razantní mladé ženy trochu bála.

Tři dny po přepadení kočáru do lesa zavítala Anna, aby předala Robinovi další vzkaz k předání do Londýna a aby se podívala jak je na tom zraněný. Rob zrovna v osadě nebyla a služebná zamířila rovnou k raněnému, který byl uložen na posteli ve srubu, protože ty bylo v celém lese místo nejlépe chráněné před rozmary počasí. Zlehka zaklepala na dveře a potichu je otevřela.

„Mohu dále?" strčila dovnitř hlavu.

Tmavovlasá žena sedící u postele pokývala hlavou. Anna tedy vstoupila a obešla postel, na které ležel unavený Sam. Ten poloseděl na posteli, úsměv od ucha k uchu a poslušně jedl vývar, kterým ho manželka po lžících krmila. Dívka se opřela o stůl a manželský pár před sebou chvíli tiše pozorovala.

„Koukám, Same, že už je ti daleko lépe."

„To je. Ale nebýt tebe, tak tady už dneska možná ani nejsem," usmál se na ni muž z postele. Jeho manželka se na Annu zkoumavě podívala. Vlastně se na ni podívala poprvé pořádně od chvíle, co vstoupila do místnosti.

„To jsi ty? Ta mladá žena, která zachránila mému muži život?" položila misku s polévkou na postel, rozběhla se k světlovlasé dívce a vděčně objala.

„Děkuji, moc ti děkuji."

„Já nic neudělala. Mě neděkujte," snažila se mladá žena vykroutit z objetí.

„Ale ano. Dovedla jsi lékaře."

Dívce se nakonec přeci jen podařilo vyprostit z ženina sevření a nakonec i opustit srub. Venku se připojila k Marry, Grace a Paige, které v tu chvíli neměly zrovna nic na práci a pustila se s nimi do řeči. Prattovy děvčata byla zvědavá, jak to chodí na zámku a mámily z Anny, jak se chová a obléká taková urozená dáma jako je lady Mariana a co jí a co celý den dělá. Když se dozvěděli, že v podstatě celý den jen vyšívá, skoro nejí a je neustále nemocná a tedy nevchází i několik dní ze své komnaty, začali ji dokonce litovat.

Po zhruba patnácti minutách se Paige- nejmladší z žen- začala nudit a když kolem prošla čtveřice chlapců sestávající z Luka, Aarona, Jahiho a Errola, bez jakékoliv omluvy vstala z dřevěného pařezu, na kterém seděla a rozběhla se za mládenci, kteří mířilyina cvičiště. Zůstavší trojice žen ji zaraženě pozorovala a poté propukla ve veselý smích.

„Já pořád říkám, že se měla narodit jako kluk," pronesla starší sestra uprchlice.

„Jen ji nech. Už ji zbývá jen posledních pár okamžiků, kdy může být ještě dítětem. Za chvíli ji takovéto útěky jen tak neprojdou," zastala se dívky Marry.