Finding LOVE //Niall Horan// CZ

6..

Čas ubíhal, s Niallem mi utíkalo všechno strašně rychle. Přes dopoledne jsme většinou oba byli v práci a večery jsme trávili jenom my dva, nebo s klukama. Byly to skvělé dny. Chodili jsme na večerní procházky po Londýně.

Poslední den před odletem:

Ráno jsem si přispala a vzbudil mě polibek od Nialla. Nemuseli jsme ani jeden do práce, takže jsme se celé dopoledne váleli v posteli. Řekl mi, že mě zve večer na večeři a po ní, že si uděláme s klukama rozlučkový věčírek. Bylo mi do pláče, nechtěla jsem být bez něj, prostě to nešlo. Za poslední dny jsem si na něj strašně zvykla a navázala city. Když jsme mluvili o tom, že mi zítra navečer letí letadlo domu, tak jsme byli oba smutní. Kéž by se tomu dalo nějak zabránit. Nezvládnu to bez něj. V mém přemýšlení mě ale vyrušil.

,,Em?"

,,Ano Nialle?"

,,Chci, abys zítra nikam neletěla a zůstala tu semnou." Pokrčil smutně rameny.

,,Ani nevíš, jak strašně bych chtěla, ale nejde to. Mám práci a rodinu v Česku a můžu za tebou aspoň jezdit."

,,Emily, víš, že vztahy na dálku nemůžou fungovat."

,,Takže to znamená, že to ani nezkusíme?"

,,To jsem neřekl, ale chci, abys mi něco slíbila."

,,Co chceš slíbit?"

,,Že jestli nám to fakt vyjde a budeme spolu už aspoň pár měsíců, že si nějak zařídíme SPOLEČNOU budoucnost a nastěhujeme se k sobě."

,,Nic jinýho ani nechci." Usmála jsem se a dala mu polibek.

Vstávali jsme až před polednem, chtěla jsem klukům ukázat, jak se dělají bramboráky. Všichni se zapojili, jenom Niall smutně seděl u stolu a něco hledat na notebooku. Bylo mi jeho, vlastně nás líto. Udělali jsme si mezi sebou silné pouto. To, že jsem u něj byla celý tenhle týden k tomu hodně přispělo. Samozřejmě i kluci mi budou chybět. Kdo jiný by nás lezl do pokoje v tu nejvíc nevhodnou chvíli? Kdo by se semnou hádal o to, kdo bude dřív do koupelny? Kdo by se semnou hádal o film, na který máme koukat? Kdo by mi křičel do ucha, když mi volají rodiče? Jedině oni. Po obědě mě Niall vzal na výlet k nějakému rybníku, asi hodinu vzdálenému. Námáčeli jsme si nohy, cákali na sebe vodu, Niall se mě pořád snažil shodit až se mu to povedlo. Když mi pomáhal z vody, tak jsem se začala strašně smát a shodila do tam taky.

,,Tvůj úsměv mi bude chybět." Zarazil mě.

,,Mně budeš chybět ty celej." Sklonila jsem hlavu a přitáhla si ho k sobě, abych ho mohla obejmout.

Začalo pršet a tak jsme se rozhodli vrátit se. Cestou domů jsme mlčeli, Niall se věnoval řízení a já svým myšlenkám. Sakra, já prostě nechci domů.. Když jsme dorazili před vilu, tak jsem šla hned do sprchy. Začala jsem se sprchovat a slyšela jsem, jako by někdo přišel do koupelny. A vážně. Otevřel dveře sprchového a přisunul se ke mně. Byl to Niall.

,,Nemůžu tě přece nechat vyplincat mi všechnu teplou vodu." Zasmál se.

,,No jo, pánovi mi umrznul zadek, já už radši půjdu, stejně už jsem umytá." Usmála jsem sea chtěla odejít.

,,A kdo mi má jako umýt záda? Tak to teda ne, budeš tu hezky semnou." Usmál se a dal mi polibek.

No u polibku to neskončilo. Ovšem Niall měl pravdu s tou studenou vodou. Ta nám zabránila v pokračování. Zimou jsme vyletěli oba z koupelny a šli se převléct. Namalovala jsem se a vyfénovala vlasy. Vzala jsem si bílé tílko, přes to černé sáčko a černé džíny. Niallovi to ovšem strašně slušelo, vzal si džíny a tmavě modrou košili.

,,Tak můžeme?" Usmál se podal mi ruku.

Jenom jsem přikývala a vyjeli jsme do restaurace. Čekala jsem nějakou obyčejnou restauraci, ale tohle byla hodně luxusní restaurace.

,,Nialle, tady to bude moc drahý, nechceš jít někam jinam?"

,,Luxusní restaurace pro luxusní slečnu, tak pojď."

Podala jsem mu ruku a vešli jsme dovnitř. Piřšla k nám recepční a hned věděla, kdo Niall je a přivedla nás k rezervovanému stolu. Posadili jsme se a ona nám podala jídelní lístky. Byly to samé vznešené názvy a na tohle byla moje angličtina moc slabá, takže jsem nechala výběr na Niallovi. Číšnice si napsala naši objednávku a zase odešla.

,,Emily, jsem s tebou opravdu rád. Vážně tu nemůžeš zůstat?"

,,Nialle, víš, že bych chtěla, ale přijedu za tebou zase co nejřív. Slibuju. Dnes už to řešit nechci. Chci si dnešek užít."

,,Dobře." Zvedli se mu koutky.

,,Tak se třeba můžeme vrátit k začátku. Co tě vedlo k tomu mě pozvat na kafe? Anis mi nevynadal, že jsem ho na tebe vylila."

,,Měl jsem o tobě sny, tak jsem to bral jako nějaký signál."

,,Tys měl o mě sny?" Podívala jsem se udiveně.

,,Ano, jak pozujeme s klukama u eiffelovky a fotí nás nádherná holka a přesně tak to i bylo."

,,Já už tě taky znala dřív, ze svých snů. Krásný blonďák u eiffelovky na mě mává s foťákem." Usmála jsem  se a podala mu ruku přes stůl.

To už se k nám rozutekli nějací místní novináři a začali si nás fotit a vyptávat se na náš vztah. Niall ani nečekal, vzal mě za ruku a běželi jsme pryč. Nasedli jsme do auta a odjeli zpět domů. Byla jsem vyklepaná, tohle se bude jako dít často? Doma už na nás čekali kluci a jeslikož jsme byli hladoví, tak jsme si objednali pizzu. Kluci pak nalili šampus na přípitek a všem už z obličejů spadli úsměvy. Liam se snažil smát, aby zlepšil náladu, ale nešlo to. Nešlo se smát, když jsem věděla, že zítra jedu domů. Niall na chvíli někam odběhl. A pak se vrátil. Byla jsem už ospalá a tak jsem s ním šla do pokoje. Jakmile jsem otevřela dvěře, tak se mi otevřeli ústa. Na zemi byli položené hořící svíčky ve tvaru srdíčka s krabičkou uprostřed a na posteli byli poházené lístky růže. Niall mi podal krabičku. Byl v ní nádherný stříbrný řetízek s přívěškem písmene N.

,,Nialle, to je krása, ale nemůžu to přijmout."

,,Ale můžeš, aspoň si na mě vždycky vzpomeneš. Chtěl jsem ti vynadradit do zkažený poprvý. Zbožňuji tě Em!" Usmál se a začal mě líbat a pomalu jsme se začali svlékat a skončili v posteli. Nakonec jsme v objetí usnuli..