Finding LOVE //Niall Horan// CZ

40..

Po 14 dnech:

Po tom večeru jsem se sbalila a bydlela u Naty a Harryho. Nebo spíš jsem k nim chodila jenom spát, nechtěla jsem jim narušovat život mojí přítomností, tak jsem zůstávala přesčas v práci. Nialla jsem od té doby neviděla. Jednou sem přišel a zvonil na zvonek, Naty lhala a řekla, že tu nejsem, víc se nenamáhal. Nechal mi tu jenom kytici růží se vzkazem PROMIŇ. Předevčírem klucci odjeli na turné a tak jsem tu zůstala jenom s Naty. I přesto, že tu teď není Harry, tak se snažím být co nejvíc pryč. Naty tráví dny u televize nebo u počítače, to zrovna není můj šálek čaje. Dneska je pátek. Napadlo mě napsat Eleanor a zajít na skleničku.

NECHCEŠ ZAJÍT NA SKLENIČKU? E.

MOC RÁDA, PÍSNU I DAN. SEJDEME SE V 8 V BARU JAKO VŽDYCKY. E.

Šla jsem domů vysprchovat se a převlíct. Při vybírání oblečení mi do oka padla česná sukně a fialové tričko, vzala jsem si k tomu silonky a přes to bílý svetr. Byl teprve leden a tam jsem přes sebe hodila černý kabát a kozačky. Vlasy jsem si nakulmovala a oči zvýraznila linkami, nakonec jsem na rty nanesla tmavě růžovou rtěnku.

,,Kam jdeš taky vyfiknutá?" Odtrhla Naty pohled od televize.

,,Jdu na skleničku." Dívala jsem se na sebe ještě několikrát v zrcadle.

,,S nějakým chlapcem?" Přibližovala se ke mně.

,,S El." Řekla jsem protivně.

,,Ani nemáš v plánu jít randit?" Zeptala se smutně.

,,Ne díky, chlap mi stačil jeden." Ukázala jsem na svou tvář, kde byl ještě přes make-up vidět trošku rudý flek.

,,Chápu to, bav se." Objala mě a já vyšla.

Došla jsem do baru, kde už na mě čekali holky. Hned, co si mě všimli, tak mi zamávali, ať jdu k nim. Sedla jsem si a objednala si čaj a červené víno, musela jsem trošku roztát z tý zimy. Když jsme si přiťukli, tak jsem si automaticky vyndala cigaretu.

,,Ty kouříš?" Koukla se na mě pohoršeně Danielle.

,,Jenom občas."

,,Kdyby to viděl Niall, tak jsi mrtvá." Zasmála se Eleanor.

,,Proč jako? Může mu to být jedno. Mimochodem, vidíš ho někde tady?" Zasmála jsem se a nabídla i jim.

Chvíli se na to netvářili, ale pak si dali jednu semnou. Objednala jsem 3 tequily a dámská jízda mohla konečně začít. Nakonec jsme šli všichni tři společně na parket. Tancovali jsme snad na všechny písničky, ikdyž po pár skleničkách vína se tomu už ani nedalo říkat tanec. Holky byly plné energie a tak zůstaly na parketu, já jsem si šla chvíli sednout. Vyndala jsem si z kabelky krabičku a zapálila si cigaretu.

,,Emílie Urbánková?" Ozvalo se mi za zády.

,,Sebastiáne?" Podívala jsem se na chlapce za mnou.

,,Co tady děláš?" Zeptal se s úsměvem.

,,Máme s holkama dámskou jízdu." Ukázala jsem na holky, které se kroutily na parketu.

,,Ale já myslel celkově v Londýně." Přisedl si ke mně.

,,Žiju tady." Snažila jsem se pousmát.

,,Říkal jsem si, jestli jsi to v těch novinách byla ty, Emilko." Ironicky se ušklíbl.

,,Emilko mi mohla říkat jenom babička!" Zamračila jsem se a skřížila ruce na prsou.

,,Promiňte slečno Emíllie." Zasmál se na celý bar.

,,Emily!" Zavrčela jsem.

,,Můžu tě na něco pozvat, Emily?" Usmál se a já kývla. Odešel k baru a vrátil se se dvěma panáky nějaké whiskey.

,,Na zdraví." Ťukli jsme si a já do sebe nalila celý obsah hnědé tekutity, to samé Sebaastián.

,,Takže naše malá šprtka Emily se nám přestěhovala do Londýna." Zasmál se a neuhybal očima od těch mých.

,,Už to tak bude. Co tu děláš ty?"

,,Jsem tu pracovně, na pár týdnů." Usmál se a mávl na číšnici, aby nám přinesla další pití.

Mezitím přišly ke stolu už holky.

,,Sebastiáne, tohle je Eleanor a Danielle. Holky, tohle je Sebastián." Řekla jsem jim a oni si podali ruce.

Mohla jsem čekat, že holky nezůstanou v koutě a hned se začnou vyptávat.

,,Sebastiáne, odkud se s Emily znáte?" Spustila hned Eleanor.

,,Seděli jsme spolu v lavici v posledním roce na střední." Usmál se.

,,Máš pravdu, od konce střední jsem tě neviděla. Kam ses vlastně vypařil?" Zeptala jsem se hned.

,,Šel na vejšku." Zasmál se.

,,A teď?" Vložila se do hovoru hned Danielle.

,,Teď zrovna pracuju v jedný anglický firmě, která má pobočku v Česku. Dělám manažera. Akorát jsem se rozvedl. Ale dost o mně. Co ty Emily?"

,,No já jsem po maturitě šla pracovat do cestovky." Usmála jsem se.

,,Žádná vysoká? Pamatuju si, jak jsi vždycky chtěla být doktorka." Zamračil se.

,,Nevzali mě tam. Další rok se mi v práci tak líbilo, že jsem tam zůstala." Mrkla jsem na holky, aby nemluvili o ničem, co se stalo po střední a oni chápavě kývli.

,,A co teda vlastně děláš tady?" Kývl na číšnici, že chce 4 vína.

,,Dělám ve firmě, která organizuje večírky." Usmála jsem se.

,,A kde máš vlastně přítele?"

,,V Americe." Zamračila jsem se a odpila vína.

,,Takže tady zapíjíš smutek?" Nadzvedl obočí.

,,Vlastně ne. Teď spolu asi tak nějak nejsme." Zamračila jsem se a odešla na záchod.

Opřela jsem se o umyvadlo a opláchla si obličej. Musím se z toho alkoholu probrat. Nesmím pít. Kde se tu vzal Sebastián? Zrovna teď? Měla jsem skloněnou hladu a vydýchala se, aby můj žaludek neexplodoval. Cítila jsem hlazení na zádech, byla to Eleanor. Otočila jsem k ní hlavu a viděla jsem její starostlivý pohled.

,,Jsi vpořádku, Emily?" Šeptala a hladila mě pořád po zádech.

,,Moc ne." Bouchla jsem pěstí do umyvadla. ,,Proč jsem musela potkat zrovna jeho? Zrovna teď."

,,Co je zač, Emily?"

,,Moje první láska." Když jsem to dořekla, tak jako by Eleanor zkameněla.

,,Nemyslím to tak, jak myslíš ty.. Chodila jsem se Sebastiánem do třídy už od prváku. Vždycky to byl nejhezčí kluk ze třídy. Ikdyž hrál fotbal, tak i přesto byl strašně chytrej a nebyl namachrovanej jako ostatní fotbalisti. Bydlel kousek od nás. Hodně jsme si rozuměli, společně jsme se chodili do parku učit do školy. Ve třeťáku jsme začali i občas chodit ven a ve čtvrťáku spolu seděli v lavici. To je celý."

,,Bylo mezi váma něco?" Zeptala se po chvilce ticha.

,,Ne, neblázni." Protočila jsem očima. ,,Měl holku, která chodila do sousední třídy, byla to modelka, co by si počal semnou."

,,V čem je teda problém?"

,,V ničem, jenom jsem prostě doufala, že už ho nepotkám a všechno bude vpohodě." Usmála jsem se.

,,Už to neřeš. Měli bysme jít." Usmála se.

,,Máš pravdu." Chytla jsem jí ruku a prošli jsme mezi davy lidí až k našemu stolu.

U stolu už seděla jenom sama Danielle. Když nás viděla, tak se jí rozzářili oči.

,,Kde je Sebastián?" Zeptala se El.

,,Už musel jít." Usmála se Danielle a podala mi lísteček. ,, Tohle ti tady nechal.

Na lístečku stálo: RÁD JSEM TĚ ZASE VIDĚL, DOUFÁL, ŽE NE NAPOSLEDY. DOUFÁM, ŽE NEODMÍTNEŠ POZVÁNÍ NA VEČEŘI. OZVI SE + telefonní číslo..

 Nová postava na scéně. :D Chci vám ještě takhle navečer zamotat hlavičky. Co na to říkáte? Jak to teda bude? :D