New life [FF]

42.

Co dělám teď? Jsme se Shawnem v kině.
Vlastně jakmile dotelefonoval, nasedli jsme do auta za mých nestálých otázek, kam jedeme a proč a podobně, a jeli. No a dojeli jsme před kino. The end (😄)

Do kina jsem ale šli až po tom, co jsme si zašli na oběd do restaurace kousek od budovy začínající se plnit lidmi, kteří se těšili na svůj film.

Shawn mě vzal na Fantastická zvířata a kde je najít. Asi má hodně rád příběhy od té spisovatelky Rowlingové.
Vlastně jsem něco málo slyšela i od Belly.
Prej úplně žere Harryho Pottera.

Takže teď sedím na sedadle uprostřed sálu v kině vedle Shawna, který hltá každičkou vteřinu filmu, tedy se mi to tak alespoň zdá.
A máme s sebou popcorn s nějakou limčou.

A když se konečně dostaneme z toho místa zamořeného lidmi, a to bylo...teprve odpoledne, s radostí jsem se nadechla čerstvého vzduchu, jakobychom byla doteď zamčena někde v temným slepě.

No, když jsme nasedli zpět do auta, moji hlavu začaly opět plnit myšlenky, jelikož jediný, co přerušovalo to ticho, bylo hrající rádio. A já přemýšlela, protože jsem neměla co jiného dělat. Proto mi taky došla jedna věc- Shawn to za mě všechno platil...

Ale teď se tím nebudeme zabývat a necháme to dočasně být.

Když auto zastavilo, všimla jsem si, že jsme na stejném místě jako předtím, než jsme odjeli na oběd a poté do kina.

,,Co je?"uchechtl se Shawn a já na něj stočila svůj pohled, přičemž jsem zakroutila hlavou:

,,Nic."

,,Okey, když nic tak vystupujem, pojď."řekl a vystupoval ven, jenže já tam furt zůstávala sedět. Potřebovala jsem zjistit,
o co mu jde.
,,Ale noták."otevřel dveře od spolujezdce, tedy mě, a opět mi nabídl ruku, jenž jsem se s povzdechem chytila a nechala se on něj vytáhnout na nohy.
,,Jsi nějaká zamýšlená."konstatoval po chvíli, kdy jsme jen stáli u auta a mlčeli.

Jo, to jsem a jen kvůli tobě...

Tentokrát si povzdechl on a kývl na mě, abych šla za ním, což jsem taky udělala, ale neustále jsem přemýšlela na tím, kam vlastně jdeme.

Kráčeli jsme pořád dál a dál a já si po chvilce uvědomila, že jdeme vlastně do mírného kopce, který postupem přestával být tak mírný.

Chvíli jsem si myslela, že ten kopec ani nemá konec, ale nakonec jsme na jeho vrchol vyšli a já se rozhlédla kolem.
Byl tam pěkný výhled, a když jsem se otočila zpátky na Shawna, který do té doby stal kousek za mnou, málem mi spadla brada až k samotnému jádru Země a možná ještě níž.
..

-Rolllie-