New life [FF]

59.

A po skvělých prázdninách jsme opět museli všichni nastoupit do školy. Tedy až na menší výjimky jako třeba moje ségra. Jo, tak ta včera onemocněla a tím pádem se ted může flákat. Ta se má.

,,Lilly!"

,,Už jdu!"zavolala jsem na sestru a seběhla schody, abych se dostala do obývacího pokoje. Bella ležela zakrytá dekou na gauči a četla si nějaký román. Beztak. 

,,Uděláš mi prosím čaj?"

,,Zas tak nemohoucí nejsi,"řekla jsem zakládajíc si ruce na hrudi. Vždyť neměla žádnou smrtelnou chorobu, se kterou by nemohla nic vykonávat. Bella na mě hodila prapodivný pohled a dala se opět do čtení a ignorování mojí osobnosti.  

,,Ok,"zamumlala jsem a vydala se do kuchyně se nasnídat. 

,,Dobré ráno."

,,Dobré, tati."

,,Brý ráno,"přidala jsem se k ranímu zdravení i já. Jenomže s plnou pusou jídla to znělo...jako plný jídla. ,,Hej! To je moje snídaně, tati,"upozornila jsem ho, když mi sebral jeden krajíc chleba s avokádovou pomazánkou z mého talíře. 

,,Promiň, ale nestíhám a ještě jsem nesnídal."

,,Dlužíš mi snídani,"ukázala jsem na něj výhružně prstem, zatímco jsem dojídala a on se chystal k odchodu: 

,,Dobře, budu si to pamatovat. Jo, a přes den se tu staví Kate. Mějte se hezky, holky moje."

,,Ty taky!"zvolaly jsem s Bellou na tátu zároveň na rozloučenou. 

,,Tak...se měj, pozdravuj Kate a já mizím,"rozloučila jsem se i já a vypadla z domu rovnou na cestu do školy. Proč musí prázdniny končit? A svátky?

----

,,Proč ještě nikdo nevynalezl stroj času?"zaskuhrala Ellie. Přesně. Přemýšlela jsem nad stejnou věcí. 

,,Tady je moje oblíbená švagrová."

,,Huh? Přišla jsem o něco?"optala jsem se Camerona. 

,,Ne, dělal jsem si prdel,"uklidnil mě a já si vážně oddechla. Ne, že bych ho neměla ráda, ale je brzo na to, aby byla moje osmnáctiletá sestra vdaná. ,,Ale bylo by to super, hm? Byli bychom příbuzní..."

,,Ehm...dost, to stačí."

,,Odpoledne se stavím,"řekl ještě před tím, než odešel pryč. 

,,Dobře, tak co ted?"optala jsem se holek.

,,Asi pudem na hodinu,"konstatovala Karin. A hned jak to dořekla se ozvaly prapodivné zvuky ze strany Ellie.

,,Neboj Ellie, vydrželas to půl roku a osm let před tím.....počítám to dobře?"

,,Jo, ale to neznamená, že mě to následující tři roky nemůže zabít."

,,Čtyři, skoro."

,,Vidíš! Už ted jsem mrtvá." Nojo, matika není pro každýho....až na ty šprty tady okolo a Einsteiny a tady tyto lidi.

,,Ale máš Jacka,"objala ji kolem ramen Karin.

,,Mám..."Ellie se zasněně podívala....hej ani nevím kam....na neurčité místo. 

,,A ten tě doučuje."

 ,,Mmhh-hmmh." 

Aha? Asi proto se zlepšila jen částečně....trošičku. Ale myslím, že horší by bylo dostat nějakého...šprta, ten by ji špíš možná uspal než doučil učivo z matiky.

-Rolllie-