72.

126 7 0
                                    

Po hodině angličtiny jsem se vydala ke své skříňce, abych si vyměnila sešity a taky jsem doufala, že potkám po cestě jednu konkrétní osobu. To byl také důvod mého rozhlížení se po chodbě.

Na chvíli se mi ulevilo, když jsem ho konečně spatřila, ale ten pocit mě velice rychle přešel. Kolem něj totiž stála nějaká parta holek asi z jeho ročníku.

Chvíli jsem přemýšlela, zda je vyrušit či ne, ale do první možnosti se mi moc nechtělo. Také bylo možné, že by se mnou mluvit vůbec nechtěl. Přeci jen o něj stojí hromada holek, tak proč by měl stát zrovna o mě?

Nejspíše mi rozhodování trvalo, jelikož si mého zírání na něj všiml. Chtěla jsem dělat jakože se nic neděje, ale jsem neschopná v herecké branži. Asi to nebude můj šálek čaje. Nebo kávy? Jak se to říká...?

,,Potřebuješ něco, Lilly?"

Cukla jsem sebou, protože jsem se docela lekla. Ani jsem si nevšimla, kdy Shawn od těch holek odešel.

,,Ehm.....no....,"nechápala jsem, jak jsem mohla být tak nervoní. Vždyť jsem se chtěla jen zeptat, jestli bychom si nemohli promluvit. Bože, DiCapriová, ty jsi ztracený případ.

Shawn zvedl obočí a dál čekal na moji odpověď.

,,Potřebuju s tebou mluvit."

,,Tak, mluv."

,,Tady ne. Mohlo by to být nadýl."

,,Dobře, počkám po škole,"přikývl a vytratil se chodbou. S povzdechem jsem taky vyrazila na další hodinu. Už jsem se zase těšila na víkend....klid od všeho..lákavé.

Po skončení vyučování jsem se vydala před školu, kde na mě měl Shawn počkat. Ale nebyl tam. Po chvilce jsem věděla proč - po několika minutách vyšel ze školy s Cameronem, JackemG, Nashem a Taylorem. Neměla jsem ale tušení, kde je zbytek. To mi bylo ale jedno. Chtěla jsem ten rozhovor mít už za sebou.

,,Jdeme?"

,,J-jo..."vydala jsem ze sebe a kývnutím pozdravila kluky, kteří si to ale zamířili, naštěstí, jiným směrem než my. Ani jsem nevěděla, kam to jdeme. Jen jsme prostě někam šli a čirou náhodou jsme natrefili na nějaký mekáč.

Jídlo. Nejlepší věc na celém dni. Sice chodím na obědy ve škole, ale....všichni víme, jak hrozně vaří ve školních jídelnách. Proto jsem taky byla ráda, když jsme přišli do toho podniku. Tím to ale haslo.

,,O čem jsi potřebovala mluvit?"

Ano, přesně o tomhle mluvím.

,,No....jak to říct..."

,,Třeba nějak jednoduše,"Shawn se ušklíbl a začal ujídat hranolky.

,,No, chtěla jsem s tebou něco probrat.....nás." Shawn zvedl obočí a čekal, co dál ze mě vypadne. Přemýšlela jsem nad tím, že jsem si mohla třeba předem něco namyslet, ale stejně bych to nejspíš zapomněla.

-Rolllie-

New life [FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat