New life [FF]

69.

Vyšla jsem ze školy a čekala na Shawna. Bylo by lepší, kdybychom byli domluvení na nějakém konkrétním místě, tady venku je chladno a ve škole zas moc plno.

,,Jdeme?"vyrušil mě jeho hlas z myšlenek a chvíli mi trvalo si uvědomit, o čem to mluví. Nakonec jsem však přikývla a společně jsme odešli z pozemku školy.

,,Kam jdeme?"zajímalo mě. 

Shawn místo odpovědi kývl hlavou někam před nás, kam jsem následně přemístila pohled. malý podnik hned vedle kavárny, kam studenti z naší školy často chodí. Dobrý výběr..

Vešli jsme dovnitř a Shawn hned zamířil k jednomu ze zadních stolů. Rozešla jsem se za ním a přitom se rozplývala nad vůní jídla, kterou tu voněla celá místnost. 

Posadili jsem se, objednali si něco k pití a zavládlo ticho. To se dalo patrně čekat. No, jenže já předpokládala, že, když si chtěl promluvit, tak taky začne. A ono ne. On mlčí. 

,,Chtěl sis promluvit, Shawne,"přerušila jsem ticho mezi námi. 

Shawn přikývl a spustil: ,,Víš,....ono to nebylo tak, jak to vypadalo,-" To říká každej... ,,-Lilly. prostě jsme se opili a já nebyl při smyslech."

Rozhostilo se ticho. Nejspíše čekal, že na to něco řeknu. Ale co jsem měla říct? 

Číšník nám přinesl pití, ze kterého jsem se ihned napila. Neustále jsem čekala, zda bude Shawn pokračovat. Možná přemýšlel, co dalšího má říct. 

,,Nevím, jestli se chceš omluvit nebo co jsi chtěl, ale pokud hodláš takto dál mlčet, odejdu." Moje slova ho donutila zvednout pohled: 

,,Já ani nevím, co bych ti měl říct. Snad to, že s ní nemám nic společného, že jsem toho moc vypil nebo že mě to opravdu mrzí." On si chce promluvit a pak ani neví, co mi vlastně chtěl říct? Dobrá......tohle je fakt na nic. 

,,Co čekáš, že ti na to řeknu?" Shawn pokrčil rameny a pohled sklopil ke svému pití. ,,Jasně, jen mlč."

,,Lilly, jen jsem ti to chtěl vysvětlit...abys věděla, že jsem tu nechtěl udělat..." 

,,A čekáš co? Že ti hned odpustím a vše bude jako před tím?"zamračila jsem se na něj. Mlčel. Zase. ,,Tak to jsi se přepočítal. Víš, jak mi bylo?" Ne, nevíš...

Zhluboka jsem si povzdechla a napila se vody. Tohle je na mě moc. Vzhledem k tomu...že tohle není moje branže....tak v tom moc chodit neumím. 

,,Víš, co bude lepší?"řekla jsem, abych upoutala jeho pozornost. Neptala jsem se. ,,Když se v tom nebudem vrtat." Všimla jsem si úlevy v jeho očích. ,,Ale měli bychom si dát pauzu." 

-Rolllie-