New life [FF]

65.

Odpoledne toho dne vypadalo následovně. S Ellie a Karin jsme čuměly na film, cpaly se popcornem a různými nezrdavými věcmi, zatímco se Bella a Cam někam vypařili. pak se ale zase vrátili a měli s sebou i Haye a Nashe, což zlepšilo chvíli Karin. A tak jsme měli všichni dohromady filmový večer. Bylo příjemný mít v takový chvíli kolem sebe své nejbližší. V jiným případě bych asi udělala nějakou pořádnou kravinu. Nojo, zlomený srdíčko bolí..

Cítím se jak naivní třináctka, která si žije ve světě za růžovými brýlemi a najednou se octne v realitě. (wtf? Jde to vůbec?)

,,Sis, nesmíš dát najevo, jak moc ti ublížil. Ne před ním,"řekla mi Bella, když jsem se chystala jít už spát.

,,To se ti lehko řekne."

Bella kývla, ale pokračovala: ,,Vím. Ale nerada tě vidím trápit se." To chápu..

,,Dobře, kvůli tobě se o to pokusím,"usmála jsem se na ni mile. 

,,Lilly...měla bys to dělat pro sebe a ne mě,"zakroutila nade mnou ségra hlavou. Usmála jsem se na ni a ona z mého pohledu patrně vycítila můj souhlas a únavu z dnešního dne, a tak mi popřála dobrou noc a odešla. 

Byla jsem dost vyčerpaná a unavená, tudíž jsem doufala, že usnu bez jakkéhokoliv rozptylování mých myšlenek. 

-----

Pátek byl nezvykle podivný - ve škole si při pohledu na mě, někteří šuškali, šklebili se, a hlavně se za mnou otáčeli. Myslím, že některé holky byly opravdu nadšené z novinky, již se dozvěděly o lyžáku. O Shawnovi hlavně. 

A pak tu byl víkend, který se dlouze táhl, ale já si nakonec přála, aby ani neskončil, protože po něm přicházel týden, kdy se už studenti druhého a třetího ročníku vraceli zpět z lyžařského výcviku.

,,Jsi ok?"optala se starostlivě Ellie u skříněk a já na ni hodila pohled, kterým jsem s ptala, zda svoji otázku myslí vážně. ,,Promiň."

,,Bella mi říkala, že nemám ukazovat, jak mi to ublížilo,"povzdechla jsem si a Karin mě obejmula kolem ramen:

,,Nojo, rady jsou kolikrát napytel." To fakt.

Chvíli před zazvoněním jsme to stihly do třídy, kde to bylo podobné jako doted. Další úplně skvělý den. Nejradši bych se teleportovala někam hooodně daleko. Pryč od všech těchto lidí. Pryč odsud.

Už abych byla doma. 

,,Lilly,"oslovil mě nějaký spolužák. Zvedla jsem k němu znuděný pohled a kývnutím jej vyzvala ke slovu. ,,Máš pomoci profesorce odnést pomucky." Povzdychla jsem si. No, tak to nebude jentak. Určitě po mě něco bude chtít.

Tak jsem tedy vstala a šla udělat to, co po mě bylo žádáno.

-Rolllie-