The Whole Story- Stony (část první)

8. Ráno poté

Ahoj, snad vám včrejší kapitola nepřičla moc přitažená za vlasy. Tahle totiž bude ještě sladší. Chci jenom dodat, že od příštího dílu se tady objeví i jiné postavy. Můžete se například těšít na novou lásku Clinta. Snad se vám bude kapitola líbit a nezapomeňte na hvězdičky. :-)

Steve

Ráno jsem se probudil s neskutečnou bolestí hlavy. To mi bylo ale úplně jedno po tom, co mi došlo kde jsem. Ležel jsem ve své posteli jen ve spodním prádle. To samotné by ještě nebylo nic proti ničemu, kdyby hned vedle mě neležel Tony. Pro jistotu i on byl ve spodním prádle. „Ve spodním prádle...to znamená, že se nic nestalo" šept jsem si sám pro sebe. Potřeboval jsem se uklidnit. Srdce mi tlouklo jako o závod. Připadal jsem si jako bych právě uběhnul maraton. Rychle ale opatrně jsem se zvedl tak, abych Tonyho nevzbudil. Oblékl jsem si kalhoty a vyšel potichu z pokoje.

Clint se nějakým způsobem musel v noci přestěhovat z ložnice do obýváku, protože teď ležel roztáhnutý přes celý gauč. Nohy se mu jen tak tak vlezly na gauč a hlava mu visela přes opěradlo. Z kuchyně bylo vidět i ke vstupu. Na Tonyho/Brucově posteli (jelikož byly přiražené k sobě) ležel Bruce a na něm klidně oddychovala Natasha. To by mě zajímalo, co se tady vlastně včera dělo. Lehce jsem se jen tak pro sebe usmál a otevřel lednici. Bylo tam úplně prázdno. Tak koukám, že pravidla včera padla. Vydal jsem se zpátky do pokoje. Chtěl jsem jít na chvíli ven a kochat se okolím. Nadzvedl jsem Tonymu ruku, abych zpod ní vytáhl svůj blok. Tony se lehce pohnul a já ztuhl. Bál jsem se, že jsem ho probudil. To bych asi vysvětloval dlouho, proč zrovna já držím jeho ruku v té své. Vytáhl jsem blok a jeho ruku položil zpět. Ještě jsem se nahnul pro tužku a gumu, když mi Tony omotal ruce kolem těla. Ztuhl jsem a asi jsem snad i zapomněl dýchat. Přitáhl si mně k sobě a obejmul mou hruď. Díval jsem se přímo na tu jeho krásnou tvář, dokonalé rty, hedvábné hnědé vlasy. Nedokázal jsem se ubránit příjemnému zachvění. Přemáhal jsem se, ale nešlo to. Vjel jsem mu rukou do těch jeho úžasných vlasů. Lehce zamručel. Ne ale naštvaně, spíš spokojeně. Zavřel jsem oči a nasával jeho vůni. Byl cítit po whisky a drahé kolínské. Aniž bych si to uvědomoval, přitulil jsem se k němu a usnul blok i psací potřeby zapomenuty někde hodně daleko v mé mysli.

Tony

Bylo asi půl desáté, když jsem se probral. Hlavu jsem měl jako střep, ale nebylo to tak hrozné, jako minule. Rozhlédl jsem se kolem sebe. Vždyť já nejsem ve své posteli! Otočil jsem se, cítil jsem na krku něčí dech. Modlil jsem se, aby to nebyla Nat. Nebyla. Bylo to snad ještě horší! Proti mně ležel překrásný vyzáblý blonďáček. Pravidelně oddechoval a zřejmě se mu něco zdálo. Poznal jsem to podle tikajících očí, které se pod víčky pohybovaly. Občas ze spaní něco zamumlal, pak ale vždy ztichl. Opatrně jsem vyklouzl z postele nechávaje ten výjev za sebou. Vydal jsem se do kuchyně. Potřeboval jsem kafe, a rychle.

V kuchyni seděla Natasha s Brucem. Byli nějací nesví. Raději jsem se o ně nezajímal. Došel jsem ke kávovaru a udělal si pořádný hrnek silné černé kávy. Otevřel jsem lednici a zase ji zavřel. Nebylo v ní vůbec nic. Budeme si muset promluvit o pravidlech. Zvedl jsem telefon a objednal 5x pizzu na adresu naší ubytovny. Sedl jsem si na svoji postel a z šuplíku vytáhl flašku. Musel jsem zahnat ten ranní stres a kocovinu. A každý ví, co na to zabírá nejlíp. Párkrát jsem se napil a došel dolů pro tu pizzu. Když jsem se vrátil zpět, byla už celá naše skvadra vzhůru. Došel jsem do obýváku, kam se všichni přesunuli, a položil jsem krabice na stůl. „Tak mě napadlo, že máte asi hlad." Podívali se na mě, pak na tu pizzu a pak zase na mě. První, kdo si vzal kousek, byl Clint. Za ním se pro ni natáhl i zbytek. Jediný kdo si nevzal, byl Steve. „Proč nejíš?" Přišlo mi divné, že by neměl hlad, přece jenom po tom včerejšku. „Nechci se vrátit k záchodové míse." Jakmile to dořekl, uhnul pohledem někam směr podlaha. Pochopil jsem, že tu dobu co jsem byl pryč, si zrovna neužíval. Už jsem nic neřekl a pustil jsem se do jídla. Zmizlo rychleji, než bych čekal. I ta Stevova se vytratila, a to on samotný si nakonec vzal jen 2 kousky. Po snídani jsem posbíral krabice a odnesl je dolů k popelnicím. Normálně takové věci nedělám, tak jsem je četnou chvíli hledal. Když jsem se vracel, Nat už se chystala k odchodu. Společně s ní odešel z pokoje i Clint. V pokoji nebyl ani Steve, což znamenalo, že jsme s Brucem osaměli. Přišel jsem ke své posteli a sedl si na ni. „Tak co, jak jste si to s Nat užili, když jsem odešel?" Rýpl jsem si do něj, ale zřejmě se mu to nelíbilo. „Nic moc, vytuhnuli jsme." Nevěděl jsem, jestli mi lže nebo jestli říká pravdu. Nikdy to u něj nepoznám. To dělají ty jeho pravdomluvné oči, vždycky vypadají jako nejsvětější brány do duše, a přitom může lhát, až se mu od pusy práší, ty oči to vždy zamaskují. Pokrčil jsem rameny a začal se oblékat. Našel jsem po bytě svoje špinavé oblečení a hodil ho do skříně k ostatním. Dopil jsem svou teď už studenou kávu. „Takže Nat šla domů, a kam šel Clint?" Docela mě to zajímalo. „Říkal, že jde něco nakoupit. Po tom co jsme včera vymetli lednici, to byl dobrý nápad." „A ty víš, kdo tu lednici vyžral?" Podíval jsem se na něj svým vážným pohledem. „Promiň Tony, to byli my dva. Já ti to všechno zaplatím." Podíval se na mě a bylo vidět, že ho to mrzí. „To teď neřeš. A kde je vlastně Steve?" „Jo, ten říkal, že si jde zaběhat. Že prý potřebuje trénovat. Říkal snad něco o fotbale." Překvapeně jsem pozvednul obočí, trochu podezíravě přejel svého kamaráda pohledem. „Tak fotbal? Nábor je vlastně už zítra. Možná bych se taky mohl přihlásit. Zvedlo by mi to popularitu." Usmál jsem se od ucha k uchu. Byl jsem rozhodnutý, zkusím se přihlásit do fotbalového týmu. A pokud by jsme se tam dostali oba, bylo by hned víc starndy.