The Whole Story- Stony (část první)

43. Kocovina

Konečně po dlouhé době nějaká delší kapitola. Snad se bude líbit a užijete si jí! Mě čeká další nálož učiva, ale budu se snažit vydávat pravidelně. Těším se na vás u příštího dílu!

Tony

Ráno jsem se probral s neskutečnou bolestí hlavy. Bolelo mě celé tělo a svět kolem mě kroužil v esovitých spirálách. Pokusil jsem se vstát, a když se mi to povedlo, rozeběhl jsem se sprintem k záchodové míse. Matně jsem zahlédl nějaké lidi, jak se válejí na zemi, ale neřešil jsem to. Objal jsem silně pažemi bílou litinu a obrátil obsah svého žaludku dovnitř. Tak jsem učinil ještě několikrát, než jsem se vyčerpaně svalil na podlahu vedle oné mísy. Umyl jsem si obličej a vypláchl si ústní dutinu. Pro jistotu jsem použil i ústní vodu a poté odešel do kuchyně. U stolku už seděl Bruce a svíral v roztřesených rukou hrnek kávy. U něj nebylo zrovna typické, aby něco takového pil, tudíž jsem se na něj zvědavě podíval. „Mám nehoráznou opici, jasné? Tohle je už můj třetí hrnek." „Hej hej, klidni! S takovou nám přebereš kofeinu. Udělej si radši silný bylinkový čaj a mě můžeš taky jeden přichystat." Bruce se na mě pobaveně podíval, poté ale opravdu vstal a dal vařit vodu na čaj. „To ses včera tak zřídil?" I přes bolest hlavy jsem nahodil posměšný úšklebek. „Že se vůbec ptáš! Já nejsem člověk, co chlastá každý den! Stačilo mi pár skleniček, než jsem se svezl podél stěny v předsíni a usnul v ojetí svého kabátu." Přede mnou přistál hrnek čaje a já se na Bruce musel pobaveně podívat. „Tak v náruči kabátu, jo? Kde byla v tu chvíli Natasha?" Ten pohled byl k nezaplacení. Bruce na mě čuměl s vytřeštěnýma očima a skoro upustil svůj hrnek. „Jak jako Natasha, co tím myslíš?" „Nehraj si na hlupáka Bruci. Moc dobře vidím, jak po ní pokukuješ, a tak samo i ona po tobě, tak proč se tomu nechceš poddat?" „Já, já prostě nemůžu. Je to moje kamarádka, a vůbec. Co se do toho vlastně pleteš?! Svůj soukromý život si budu kočírovat sám, jasný!" Nesouhlasně jsem zamručel, ale nakonec jsem pokýval hlavou. „Sam si šlapeš po štěstí, ale jak myslíš." Zřejmě už mě měl plné zuby, jelikož odešel pryč z kuchyně. Sám pro sebe jsem se ještě jednou zasmál, než jsem se konečně napil čaje. Teplá tekutina stékající v mém hrdle mě příjemně hřála a uklidňovala podrážděné cesty. Na snídani jsem neměl ani pomyšlení, udělal jsem si jen hrnek kafe a s oběma šálky jsem se šel podívat, jak je na tom obývací pokoj. Zhodnotil jsem, že žádnou velkou újmu neutrpěl. Bude se tady sice muset vysát a celkově uklidit, ale jinak nic vážného. Asi budeme muset vyprat polštáře a dát vyčistit sedačku, možná i koberec, jinak nic. Začal jsem sbírat prázdné flašky od alkoholu a krabičky od jídla. Špinavé talíře jsem nastrkal do myčky a plastové kelímky naházel do koše. Podobně jsem zajistil i ostatní místnosti. Se značným opovržením jsem začal budit nezvané hosty z podlahy, gauče a jiných kusů nábytku v našem bytě. Pro jistotu jsem si s sebou nosil kbelík, aby mi ty ožralé hovada nepozvracely koberec. Asi tak po tři čtvrtě hodině se mi podařilo takto zpacifikovat všechny osoby v bytě a vyhodit je ven. Douklízel jsem zbytek odpadu a rozhodl se, že luxováni, vytíraní a čištění nechám na někom jiném. Sedl jsem si na postel, což bylo snad jediné čisté místo v dosahu a otevřel jsem knihu. Ano, opravdu jsem si začal číst (mimochodem koho by to zajímalo, byla to kniha o strojním inženýrství). Asi tak po půl hodině jsem ji znechuceně zaklapnul a šel zkontrolovat, jestli je někdo krom Bruce vzhůru. Clint stále vylehával v posteli a hlasitě chrápal, jeden z šesti. Natashu jsem našel na gauči. Ještě spala, ale jen lehce a zřejmě se každou chvílí probudí. Dva z šesti. Bruce horečně uklízel chodbu, ve které strávil celou noc zamuchlaný do svého kabátu. Alespoň že někdo už je na nohou a uklízí ten nepořádek. Měl s sebou i kbelík s vodou a saponáty. Koště a vysavač, možná že i mop, ten jsem nezaregistroval. To je třetí z šesti. Pietro krkolomně seděl na barové židli u vstupu do kuchyně a hlavou byl uvelebený v květináči. Ten se asi jen tak nevzbudí. Čtvrtý z šesti. Wanda se nacházela v koupelně, kde si z vany udělala pohodnou postel. Zřejmě nějakým záhadným způsobem našla někde deku a malý polštář, kterou si vanu vystlala. Bránil jsem se nutkání jít a zapnou vodu. Při představě, že se na ni leje ledová voda z kohoutku a jak u toho ječí, mě rozesmála. Nechal jsem ji spát a raději se vydal zkontrolovat posledního obyvatele bytu. Pět z šesti. Steve byl ve své posteli a to ve stejné poloze, jako jsem ho viděl naposled, když jsem opouštěl jeho pokoj. Na tváři měl uvolněný výraz a lehce se usmíval. Asi se mu muselo zdát něco pěkného. Chtěl jsem ho políbit na čelo, pak jsem se ale okřiknul a tu myšlenku zapudil. Odešel jsem z pokoje a zpět do kuchyně. Šest z šesti, takže jsou všichni v pohodě. V kuchyni jsem začal chystat čaj, kávu a chleby s marmeládou. Uvařil jsem i pár párků a vajíček. S dvanácti hrnečky na podnose jsem došel až do obýváku, kde jsem vše položil na stůl. Máchnutím ruky jsem shodil bordel na zem a donesl i jídlo. Je čas něco dostat do těch jejich prázdných citlivých žaludků. Začal jsem s Nat, jelikož byla nejblíž. Opatrně jsem s ní zacloumal a po tom, co neochotně otevřela oči, jsem jí vmáčkl do rukou hrnek kávy. Tak samo jsem došel i pro Wandu. Pietra jsem pro jistotu prvně přenesl a až potom jsem ho už ne tak opatrně vzbudil. Bruce díky bohu přišel na snídani sám a i Steve přišel, už zřejmě probuzený, za námi. Clinta jsem neohrabaně vystrkal z postele a sám se potom konečně pustil do jídla. Připadal jsem si jako mezi mrtvolami. Všichni se drželi za hlavy a nekonečně nadávali na velký rámus a bolavý žaludek, tedy krom Steva, který byl jen neskonale slabý a vyzáblý. Přinutil jsem všechny vypít jejich ranní medicínu a sníst něco málo. Myslel jsem si správně, že nebylo potřeba toho chystat moc. Wanda měla jen jeden krajíc chleba s džemem a Natasha si dala jedno vejce. Bruce měl dva malé párky a obdobně na tom byl i Clint s Pietrem. Steve si vzal dva krajíce s marmeládou, a já dojedl to, co na stole zbylo. Po snídani jsem uklidil nádobí a každému z přítomných vrazil do ruky nějaký prostředek na uklízení. Wanda vycídila koupelnu s mopem a utěrkou na zrcadlo, zatím co Natasha musela vyluxovat celý byt. Clint poutíral všechen nábytek a Pietro s Brucem se pustili do čištění sedačky, křesel a polštářů. Steve přendával věci na své místa a já se pohledem na to všechno nehorázně bavil. Občas se vyplatí dělat svou práci předem.