The Whole Story- Stony (část první)

29. Kdo je pachatel?

Tak jo, už jsem tady zase. Děkuju všem, co to dočetli až sem. Snad se vám to líbí víc než mě. Nicméně, tady je další díl. Snad to ujde. Užijte si to a hlasujte!

Vaše Tiranis :-)

Steve

Už jsem usínal, když mi začal zvonit mobil. Neochotně jsem ho zvednul.

„Halo? Kdo je tam?"

„Ahoj Stevie, jak se máš? Už jsi v tom svém pyžámku?" V pyžámku? Co to má sakra znamenat?

„Ty jsi pil? Co chceš?"

„Možná trošičku. (Škyt). Nezajel bys pro mě? (Škyt)" Jo super. Budu pro tebe jezdit po nocích.

„Kde jsi? Jak se k tobě dostanu?"

„Já věděl, že jsi zlato. Počkej!" Z dálky šlo slyšet, jak se Tony na něco ptá. Zřejmě se ptal barmana na název klubu.

„Jsem v Bloddy Club. Je to někde v centru. (Škyt)" No jo. Od čeho taky existuje internet, že?

„Zůstaň tam. Už jedu."

Po asi deseti minutách bloudění jsem našel zapadlý klub. Tony vypadl skoro po čtyřech ven. „Stevie! Tak rád tě vidím!" Nahrnul se ke mně a prudce mě objal. „No jo. Pojď do auta. Musíš se dostat domů ke své záchodové míse." Zasmál jsem se a vzal Tonyho pod paži. On se do mě zabořil a já ho dovláčel k autu. S velkou námahou jsem ho dostal do auta. Nevyrovnal jsem rovnováhu a trochu na něj spadl. Jediný přímý kontakt mezi námi rušila moje ruka. On se ke mně natáhl a dal mi dětskou pusu na tvář. „Dobrou Stevie." S tím zavřel své nádherné skleněné oči. Rudý jako rak jsem si sedl za volant jednoho z Tonyho aut a odvezl ho zpět k ubikacím. Když jsem ho dostal konečně až do postele, byl jsem zcela vyčerpaný. Svezl jsem se na svou postel a zavřel jsem oči.

Probudil jsem se s hrůzou v očích. Celé métělo políval studený pot a třásl jsem se zimou a strachem. Už zase ta hloupánoční můra. Dost často se mi zdála. Vlastně skoro denně od doby, co mi Tonyřekl, že ho v dětství bili. Ve snu, jako bych byl na jeho místě, alenamísto Starkova otce mě fackoval Bucky. Co to k čertu znamená?Rozklepanou rukou jsem rozsvítil malou lampičku na nočním stolku. Seděl jsemtam s koleny u sebe a bradou zabořenou do dlaní. Ten sen mě pronásledujekaždou noc a já mám díky němu čím dál napuchlejší tváře a čím dál větší atmavší kruhy pod očima. Zvedl jsem se z postele a šel si pro sklenicivody. Už s prázdnou sklenkou jsem se vrátil zpět a vzal do ruky svůjtelefon. Zkontroloval jsem všechny hovory a zprávy. Nic. Žádná nepřečtenázpráva nebo zmeškaný hovor. Nakonec jsem odložil mobil zpět na poličku azhasnul lampu. Věděl jsem, že už neusnu, ale i tak jsem se o to pokusil.Převaloval jsem se na posteli a vždy, když se mi začala klížit očka, viděl jsempřed sebou Buckyho s napřaženou pěstí. Tak jsem zmíral až do rána. Vyšeljsem ospale z pokoje a šel rovnou do kuchyně. Tam už seděl Tonys několika hrnky kávy a v ruce šroubovák. „Dobré ráno." Zahučel jsemto, jako bych nebyl přítomen. Tony nadzvedl jedno obočí. „Ty jsi vůbec nespalnebo co?" „Hmm. Tak nějak. Co to teď kutíš?" „Ale, jen si tak hraju. Nemámnápad." Zamračil jsem se na hrnek kávy. Jeho temná barva mi připomínalanevítané sny. „Zkus něco, co pomůže od nočních můr. Začínám kolabovatz nedostatku spánku." „Můžu se na to kouknout, samozřejmě že kvůli tobě."Oba jsme se trochu zasmáli. „Budu držet palce."  S těmi slovy jsem odešel do koupelny.Skoro se mi zvedl žaludek. Všude po koupelně se válelo špinavé oblečení,kapesníky a záchod byl v naprosto otřesném stavu. „TONY!!!!" Za párokamžiků ke mně hnědovlásek dospěchal. „No, CO po mě-   Do prdele, co to tady sakra je!?" Nechápavějsem se na něj podíval. „Ty jsi snad dneska v noci nepozvracel celoukoupelnu?" Tony na mě vrhnul nepříjemný a dotčený pohled. „Já po tvrdémnezvracím, alespoň ne tolik." „Ale kdo jiný by to tady takhle zřídil?" Zase tennepříjemný pohled. „Co já vím. Na mě nekoulej." Oba jsme z toho místavyšli s žaludkem na vodě a šli zkontrolovat pachatele. Já šel probrat Clintaa Tony šel pro Bruce. Oba jsme je dotáhli do kuchyně. Musím uznat, že jemu tošlo určitě jednodušeji než mě, protože Clint je alespoň o deset kilo těžší nežjá. „To mě ani nenecháte se vyspat? Kvůli čemu jsem sem musel být dovlečen?"Zle jsem se na něj podíval, potom jsem si ale všiml úplně zeleného Bruce. Drželse za břicho a druhou rukou si svíral hlavu. Buď pozřel nějakou nezdravouchemikálii, nebo jsme našli pachatele. „Bruci? Ty jsi včera pil?" „M-možná?"Teď už si dal obě ruce před pusu a vyřítil se kolem nás do koupelny. „Co mu prokrista je?" „Chlastal" odpověděl jsem na Clintovu otázku. „Chlastal? Bruce?Nespadlo to něco na hlavu?" Uraženě jsem se na něj podíval. „No jo no. Takpromiň, ale prč jste mě vytáhli z postele?" „Mysleli jsme, že tu koupelnujsi zřídil ty." Byl jsem rád, že za mě Tony odpověděl. Neměl jsem na to vůbecnáladu. Po dvaceti minutách se k nám vědátor připojil. Nabídl jsem muhrnek černého čaje a posadil se na blízkou židli. „Tak povídej. Co jsi to včeradělal?" Bruce jen zavrtěl hlavou, pomalu si sednul na židli a usrknulz hrnku. „Dobře, ale nebudete se mi smát." Přikývli jsme a čekali. Začalnám líčit minulý večer.