WHIE

33

Eric

„Chci pravdu," podívám se Aně do očí. Vidím na ní, že se snaží něco rychle vymyslet. Nebojím se žádné otázky, nemám co tajit. A to, co tajím, na to ji nenapadne se zeptat. Na to je moc hloupá. „Myslel jsi to někdy mezi námi vůbec vážně?" Zeptá se nakonec. Co to je sakra za otázku? Copak je opravdu tak pitomá? Jasně, že myslel. A myslím pořád.
„Ano, myslel..." pronesu po chvíli. Krátce se mi podívá do očí, následně hned uhýbá pohledem. Doufám, že se cítí provinile. Měla by se uvědomit. Už dvakrát jsem ji zachránil od Opozice, několikrát jsem jí zachránil život. A tohle je odměna? To, že nad mým dárkem protáčí očima? A přitom kvalitnější tanga nesežene. Těším se na chvíli, až se mi v nich ukáže. Těším se, až se jí budu dotýkat na místech, na které ostatní nesmí ani pomyslet. Pokroutím nad vším hlavou a roztáčím láhev. Mám pocit, že se točí nekonečně dlouho. Přál bych si, aby láhev ukázala na Anu. Bohužel se tak nestane, hrdlo se zastaví před Johnem. Tak ať to máme rychle za sebou. „Pravda nebo úkol?" Zeptám se ho. „Úkol," vydechne ihned poté, co do sebe obrátí obsah sklenice. Pomalu přikývnu. Výborně. Ideální situace konečně zavřít tomu spratkovi Weinovi hubu a dokázat mu, že ne na všechno má koule. „Polib Anu," ušklíbnu se. Pomalu se opřu zády o opěradlo a založím si ruce na prsou. Tohle ještě bude zajímavé. John by si raději prostřelil kulku hlavou, než aby Anu políbil. Jeho nenávist k Aně je, aspoň co jsem slyšel, velká. Jeho ego konečně dostane velký zásah. John se zvedá a sedá si vedle Any. Uchechtnu se. Vyměním si s Liamem pobavený pohled. Neudělá to. Oba víme, že to John nezvládne. Nemá na to. Podívám se pomalu na ty dva. Sedí naproti sobě jak dvě malá vystrašená koťátka. Ani jedno neví, jak vytáhnout své drápky. John se k Aně pomalu nakloní. Čekám na ten moment, kdy se na něj budu moci podívat vítězným pohledem. Ten moment ale nepřijde. John se k Aně přiblíží a pomalu, ale přesto vášnivě ji políbí. Mírně se zarazím. Chvíli nevím, zda vidím dobře. Vyměním si s Liamem nervózní pohled. Nečekal jsem, že by se ti dva mohli opravdu políbit. Prudce se postavím a podívám se na Aninu reakci. Ta místo odporu polibek prohloubí. Zatnu silně pěsti. Rozbuší se mi hlasitě srdce, cítím, jak rudnu vzteky. Mám chuť bušit pěstí do zdi, a hned potom do Johnova obličeje, do Aniného těla. Ta zatracená, nevděčná děvka. Liam se rychle zvedá a odchází pryč. Není divu. Ubožákovi teď zlomila srdce, a co hůř. Snaží se ho zlomit i mně. Okamžitě se otáčím na patě a rychle odcházím z domu pryč. Kurva. Do prdele, kráva jedna zkurvená. Jak si může líbat někoho jiného? Má být věrná jen a pouze mně. Má líbat mé rty, má se dotýkat mé hrudě, má šukat s mým ptákem. John ji nenávidí, nikdy ji neměl rád. Copak je opravdu tak pitomá? Sedám si na schody před domem a z hluboka se nadechnu. Vytáhnu si cigaretu a zapálím si. Dlouze z ní potáhnu a porozhlédnu se po okolí. Téhle situace mi byl čert dlužnej. Otec mrtvej, matka si šuká v bůh ví jakém bordelu, bratr pitomec. Katarina mrtvá, Ana kurva nevěrná. Přišel jsem o všechno. Zdravotní středisko i Privilegium lehlo popelem, stejně tak jako oba mé domy. Všichni mí lidé mě zradili. Na co mi jsou peníze, když s nimi ani nemůžu nijak užitečně naložit?
Pomalu se zvedám a zadívám se na nebe. Jak tuhle hnusárnu může mít vůbec někdo rád? Nezáživná černá hmota s pár tečkama. Nechápavě pokroutím hlavou a odhodím nedopalek cigarety pryč. Na chvíli se zadívám do dáli do křoví. Krátce mám pocit, že mě někdo sleduje, ihned však tuhle představu opouštím a vracím se zpátky do domu. Dveře za sebou s prásknutím zavírám a vracím se ihned zpátky do obýváku. Gauč nacházím prázdný. Ana, John ani Liam nikde nejsou. Podívám se na stůl na nedopité sklenice plné whisky. Z jedné z nich si krátce upiju a vydám se hledat Anu. Přísahám bohu, že až ji najdu, tak jí proženu kulku hlavou. Teda rád bych, kdybych ji já kokot nemiloval. Kdybych se jen držel kurva zpátky, tak jak jsem měl v plánu. Udělal bych stokrát líp. Pomalu bloudím chodbami. Dveře do Johnovy ložnice jsou otevřené a místnost se zdá prázdná, proto tuto možnost zavrhnu hned jako první. Koupelna prázdná, zasedačka a pracovna taky nic. Kam se jen mohli všichni podít? Pomalu otvírám dveře, vedoucí do neznáma. Jakmile vejdu do místnosti, dochází mi, že jsem tu správně. Porozhlédnu se po místnosti. John se nikdy nepochlubil, že disponuje takovým majetkem. Na co mu je tolik bazénů? Sráč prachatej. Je jasný, že se Ana nechá radši líbat člověkem, který má na účtě milióny, než člověkem, který zachraňuje životy. Proč by se taky se mnou měla zahazovat. Začnu se pomalu procházet podél bazénů. Tiché šumění vody mě mírně uklidňuje. Z hluboka se nadechnu a zadržím dech. Zarazí mě tiché vzdychy vycházejíc ze sauny. Naštvaně vydechnu a podívám se směrem do jedné ze saun. Nic, ani živáček. Teprve po chvíli si všímám oblečení, které leží na zemi před druhou saunou. Zvednu pomalu pohled. Při pohledu na její dokonalý zadek mírně znovu zatajím dech. Její ladné boky se pohybují nahoru a dolů, vlasy se jí pohupují ze strany na stranu. Mírně se prohýbá v zádech a zaklání hlavu. Jeho ruka sjíždí po jejím těle. Cítím, jak se ve mně vzbouzí vztek. Vidět jejich nahá těla v tak dokonalé souhře mě vytáčí. Ta kurva, jak jen mohla? Nabízím jí všechno a ona i tak jde za jiným. Ještě chvíli se na jejich nahá těla dívám. Mám chuť prohnat jim kulku hlavou, oboum. Po chvíli se prudce otáčím a rychle odcházím pryč.