"Copak děláš?" Přicházím za Radkem do jídelny, který sedí u stolu a něco píše na papír. Já si sedám ke stolu taky, abych s ním konečně promluvila na téma rozchod. Dneska je v podstatě předposlední den z lhůty na oznámění té noviny. Takže ještě není úplně konec vzhledem k tomu, že je pátek a já mám čas do soboty, ale čím dřív, tím lépe.
Do teď tu buď někdo byl, nebo tu pro změnu zase nebyl on. A když už to vypadalo, že bych mu to mohla říct, nějak jsem se z toho vymluvila, protože na to asi nemám srdce. Jsem bábovka, která ho miluje a proto ho nechce nechat jít, i když je tu někdo, koho miluje o chlup víc.
"Píšu." Zvedne hlavu od papíru a usměje se na mě.
"A co píšeš?" Vyptávám se dál. Vím, že texty už nepíše. Napsal jeden, ale potom se zařekl, že rap dělat nebude.
"Svatební slib." Odpoví mi. Mě bodne u srdce, když mi dojde s čím za ním jdu. Zhluboka se nadechnu a falešně se usměji. Na tohle já prostě nemám. Ne když se na mě tak kouká a už vůbec ne, když se na mě usměje.
"Můžu se podívat?" Pokusím se nakouknout do papíru, on to ale stihne zakrýt.
"Hele za týden se bereme, to vydržíš." Vyplázne jazyk. Papír složí a rozejde se ke mně s lišáckým úsměvem. Tenhle úsměv, nikdy nevěstí nic dobrého.
"Proč se takhle tváříš? Přestaň." Začnu se smát, když narazím do zdi a on dá ruce vedle mojí hlavy. Dneska má evidentně dobrou náladu, narozdíl od těch předešlých. Nejdřív mu rozbili ten pultík, kde dělá hudbu, či co a pak mu přestal fungovat počítač. A abych byla ještě ta třetí, která ho dorazí úplně? Ne děkuju.
"Myslíš tohle? Jsem jenom neskutečně šťastnej." Přiblíží se ke mně tak moc, až mě nakonec políbí. Já mu automaticky obmotávám okolo krku ruce. Po chvíli, kdy se naše polibky zintenzivní mě zvedne do vzduchu a odnese mě do naší ložnice, kde mě jemně položí do postele. Než si na mě lehne, sundá si ještě svoje černé triko, které zahodí někam na zem.
Jakmile se vrátí ke mně, přilepí se na můj krk, kde mi začne tvořit začervenanou mapičku. Jedním pohybem mi sundá triko a dalším pohybem sundá moji podprsenku. Následně se jeho dlaně přesunou na moje prsa, která začnou jemně hladit. Svými rty se vrátí na ty mé, přičemž se svým strnništěm otřel o moji tvář, což mě jemně zašimrá.
"Chci tě." Jeho ruka se dostává pod moje kalhotky, což je ten moment, kdy začínám vzdychat nahlas. Koušu se do rtu, abych neprobudila malou, kterou jsem před chvílí uspala, ale mám pocit, že se mi potichu být nedaří.
Po chvíli přestane a začne zkoumat každou část mého těla. Já využiju situace, kdy začne hrabat v šuplíku a převezmu kontrolu. Povede se mi ho dostat pod sebe a pomalu jsem se se začnu dostávat přes jeho hruď ke kalhotám, které rozepnu a následně je stáhnu společně s boxerkami.
"Natalie, jestli budeš pokračovat ještě chvíli, tak bude po srandě dřív, než něco vůbec začneme." Vydechne ztěžka. Jelikož to je to, co nechci, aby se stalo, vracím se zpět nahoru. On využije zase mojí nepozornosti a převezme kontrolu zpět.
Na nic nečeká a tlačí pánev proti té mé.
Při každém přírazu se snažím nezbláznit a neukousnout si svůj ret. Vzdychám mu do úst stejně, jako on mně. Moje záda se prohýbají a moje nehty se zarývají do jeho zad. Naše těla se stávají jedním a oba se dostáváme na vrchol.
"Radku." Vydechnu, když ucítím vlnu rozkoše, která se začíná dostavovat.
"Natalie." Ozve se z jeho úst a udělá se jako první. Můj orgasmus přijde hned po tom jeho. Ten nejkrásnější pocit, který snad lze zažít je opět tady.
"Miluju tě." Řekne, když si lehne vedle mě. Na tváři má úsměv, stejně jako já, který je způsoben přívalem všech těch hormonů. Dochází mi, že místo rozchodu jsem s ním skončila v posteli, což není něco, co jsem chtěla, i když to bylo nakonec krásný. To ale nic neomlouvá, naopak mě to děla tím nejhorším člověkem v tomhle vesmíru.
"To já tebe." Podívám se mu očí, když řeknu věc, kterou bych teď asi říkat neměla.
"Uvědomuješ si, že za týden už budeš paní Chrástecká?" Hladí mě po zádech, zatímco si představuje naší svatbu, čímž mi to moc neulehčuje. Takhle mu to přeci nikdy neřeknu.
"Uvědomuješ si, že si příští techtle mechtle budeme muset nechat až na svatební noc?" Zasměji se jeho výrazu, který se mu objeví na tváří, když mu dojde, že bude muset vydržet týden bez sexu.
"Když já to zvládnu aniž bych se podívala na tvůj svatební slib, ty to zvládneš bez sexu." Pohladím ho po tváři, abych ho aspoň na oko uklidnila.
"Hele víš nad čím jsem přemýšlela?" Položím otázku, abych tak nějak začala aspoň trochu naznačovat to, co chci udělat.
"Měl si někdy o celé té svatbě pochyby?" Zeptám se. Chci vědět, jestli si je tím stoprocentně jistý. Když by řekl že ne, měla bych to o trochu lehčí.
"Ne nikdy, ani sekundu od tý doby, co jsem tě požádal. Líbila si se mi už od toho momentu, kdy si otevřela dveře a odmítla si Dominikovi udělat kafe. Jenže tenrát jsem se řídil pravidlem "Kdo dřív přijde, ten dřív mele", což v tomhle případě byl bohužel Dominik." Udělá obličej, který mě přesvědčí o tom, že ho nemusí stejně jako Dominik nemá rád jeho. A to všechno jenom kvůli mně.
"To si děláš srandu." Zvednu se s překvapeným výrazem.
"Ne, dokonce jsem byl tak blbej a dal jsem vás s Aničkou dohromady." Zakroutí hlavou. Vzpomínám si, že Anička tenrát říkala, že on byl ten, co si všimnul Dominikova stavu a zařídil, abychom se shledali. Bylo to od něj sice hezký, ale kam jsme se teď dostali. I když to, jak to teď vypadá je spíš moje a Dominikova chyba.
"Ty si měla pochyby, že se tak ptáš?" Zeptá se teď a kouká na mě očima plného strachu. Těmhle očím nemůžu říct pravdu přeci.
"Ne neměla, jen jsem si chtěla být jistá, že mi u ultáře řekneš Ano." Zalžu. Kdyby věděl, co všechno se mi momentálně v hlavě odehrává. Kdyby jenom věděl, že spím s Dominikem. Kdyby jenom věděl, že jedna polovina mě chce tu svatbu zrušit.
"To je dobře." Dá mi pusu do vlasů a spokojeně si položí hlavu zpátky na polštář. Miluju ho vidět šťastného, což mi moc nepomáhá na cestě za mým štěstím. Chci mu to říct, ale nechci ho ranit. Bože tohle mě ničí. Cítím se jak ta největší kráva pod sluncem.
"Máš už domluvenou rozlučku s holkama?" Začne na trochu jiné téma. Tohle je zrovna téma, které mě možná děsí víc, než tohle všechno, co se tu teď odehrává, protože mi holky odmítají cokoliv říct. Když k tomu přidám fakt, že jsou všechny absolutně šílené, mám se ve čtvrtek na co těšit.
"Jo něco plánují na čtvrtek, ale netuším co." Zasměji se trochu zoufale, když mi dojde, že nevím, co plánují. V další konverzaci nás přeruší kdo jiný, než Rozárka, takže se Radek zvedne a jde pro ní, zatímco já si jdu dat sprchu.
...
Tak a další kapitola. Včera jsem rozepsala tři a teď se mi je povedlo dopsat. Další už v záloze nemám, takže nevím kdy vyjdou další.
Tak nějak se asi můžete těšit má další kapitolu, kde to začne být velice zajímavý. Ale uvidíte sami.
Papa a mějte se. ❤️❤️❤️
ČTEŠ
Sedmnáct
Romance*Pokračování příběhu SEDM* Příběh pokračuje o sedmnáct měsíců později. Každému se za těch pár měsíců změnil život. Některému k lepšímu, některému k horšímu. Neviděli se dlouhých sedmnáct měsíců, které je změnili k nepoznání. Z Dominika je úspěšný ra...
