"Všechno nejlepší Kubo. Hodně štěstí, zdravý a hlavně hodně klidu s bandou těhle exotů, který furt dělají nějaký hovadiny." Obejmu Kubu s přáním k narozeninám. Je mu třicet, což je věk, ke kterému mám ještě hodně daleko, díky bohu.
"No to si děláš prdel?" Řekne, jakmile se podívá, co se nám s Radkem mu podařilo sehnat. Uznávám, tohle nebyla moje zásluha, protože Kubu ještě tolik neznám, ale tohle se povedlo Radkovi.
"Ty vole, vy si to pamatujete?" Rozhlédne se po bytě, snažící se najít Radka. Ten vymyslel přespání v bunkru a následný vojenský zážitek. Já jsem popravdě ráda, že jsem se v tom nemusela orientovat, protože jsem v tomhle tématu neskutečně špatná, navíc války a násilí odmítám podporovat.
"Tak teď jste mě překvapili, vole." Řekne už asi po sté dneska slovo "vole". Na druhou stranu, Kuba který nemluví sprostě, by nebyl ten správný Kuba.
"Hej děláš, jak kdyby Radek překvapil poprvý. Dárky od něj jsou vždycky bomba." Pronese Tomáš svatou pravdu. Když si vzpomenu na dárek, který jsem dostala k Vánocům, musím se zase usmát. Nikdy by mě nenapadlo, že dostanu krásné, malé, chlupaté kotě. Bedřich byl vážně ten nejroztomilejší dárek.
"Zase mi ho nepřechvalte." Sednu si k němu a obejmu ho. Jako vždy nasaji jeho vůni, kterou zbožňuji, čehož si on všimne a usměje se.
"Vy toho zase nechte, než z vás dostanu cukrovku." Vyplázne na mě jazyk Tom. Místo jakékoliv reakce se k Radkovi jenom víc přitulím.
"Už jsme vám říkali, že máme datum svatby? " Zeptá se Radek, který mě pevně drží. Nevím, jestli se usmíváme víc my dva nebo ostatní, kterým to došlo. Ať už to jsou holky nebo kluci, všichni mají na tváři šílený úsměv.
"No to si děláš srandu?" Zaječí Kája s Aničkou nastejno. Za chvíli se k jekotu přidává i Hanka, která na mě skočí a obejme mě z druhé strany, co je Radek. Nakonec se na mě ale stejně vrhnou všechny.
"Kdy? Kdy se berete? Tak mluv!" Šílí Kája, čemuž se musím smát. "Že budeme družičky?" Plaší zase Hanka. Díky bohu, že Anička mě jenom obejme a nešílí.
"Ty vole, kdybych věděl, že se tohle bude dít, tak bych vám to oznámil přes telefon se ztlumeným reproduktorem, protože tenhle jekot mě asi zabije." Zasměje se Radek reakci holek. O svatbě věděli, protože jsem jim to volala ještě ten večer, ale termín jsme jim ještě neřekli.
"Pššššš." Oženou se holky, čemuž se zasměji zase já.
"Tak to je výborný."Zvedne se s zakroucením hlavy. Nevím, co čekal, jsme banda mladých holek, které ještě zkrátka nevyrostly. Vždyť mně ještě nebylo dvacet.
"Každopádně Radkovi se podařilo najít termín na třináctého března." Navrátím pozornost zpět k naší svatbě. Jsem nadšená, že to můžu říct takhle veřejně. Konečně už můžeme začít s vymýšlením a plánováním.
"Ehmm..." Slyším Jirku, který se zjeví v chodbě. Kouká na mě s pohledem, který mě přesvědčuje, že něco není v pořádku. V ten samý moment si všimnu Dominika, který vchází do obýváku za ním.
"Co tak čumíte, s Radkem jsme si to vyříkali." Usměje se Nik, ale pohled ze mě nespustí. Propaluje mě pohledem, který mi ale říká, že ho můj rozhovor s holkami zase o něco víc ranil.
"Kde je velkej Kuba?" Změní téma. Přeruším náš oční kontakt a vezmu si telefon do ruky, abych se nemusela koukat na jeho ublížený pohled.
"Odešel někam dozadu s dárky, protože tady byl šílený jekot." Odpoví mu Radek, který se snaží napravit celou situaci. Dominik poděkuje a vydá se někam dozadu za velkým Kubou a Dominikou, jeho přítelkyní.
ČTEŠ
Sedmnáct
Romance*Pokračování příběhu SEDM* Příběh pokračuje o sedmnáct měsíců později. Každému se za těch pár měsíců změnil život. Některému k lepšímu, některému k horšímu. Neviděli se dlouhých sedmnáct měsíců, které je změnili k nepoznání. Z Dominika je úspěšný ra...
