Sedmnáct

Who the hell do you think you are ?

"Si si tím jistá?" Zastavuje Dominik před domem, kde jsem ještě pár dní dozadu bydlela a byla spokojená. Nechala jsem si tu snad úplně všechno stejně tak jako Rozárce a měla bych si to vzít zpět.

"Neboj, jsem si jistá. Počkej tady, kdyby něco zavolám." Dám mu pusu na tvář a vystoupím z auta. Zhluboka se nadechnu, protože v klidu úplně nejsem, jelikož nevím, v jakém bude Radek stavu. Nakonec se ale donutím odemknout a vstoupím do domu, kde nikdo není.

Vyběhnu do ložnice, kde začnu balit, co nejrychleji, abych ho nemusela potkat. Tohle mi trochu připomíná, když jsem se balila k Dominikovi, jakmile to všechno prasklo tenkrát s rodiči.

Nevím, jak dlouho mi to trvá, ale jakmile mám všechno moje oblečení a i to Rozárky, scházím dolů. V půlce schodů jsem ale přerušená odemykáním dveří, takže se rychle vrátím do ložnice. Třeba odejdou a já budu moct v klidu odejít.

"Pojď dovnitř, Pouzarovi to stejně bude trvat dvě hodiny." Zasměje se tomu, že je Robert vždycky o hodinu později, takže pak stále platí pokuty.

"To máš pravdu." Souhlasí Jakub, kterého poznám podle jeho hodně specifického hlasu.

"Natalie tu má ještě věci?" Pozastaví se nad mými věcmi, které jsem dole nechala. Moje srdce se mi zastaví, protože mi je jasný, že budu muset s pravdou o své přítomnosti ven.

"Jo ještě si pro ně nepřijela, nahánět ji nebudu." Přejde moje boty a bundu ve které jsem přišla a nechala jsem je dole. Dokonce jsem dole nechala i telefon v té bundě, takže jenom doufám, že mi nezačne volat Dominik. Díky bohu ale Radek začne dělat kafe, takže teď chvíli nebude nic slyšet, na druhou stranu tu budu muset chvíli zůstat.

"Já furt nechápu, jak to mohla udělat. Chová se jak úplná kráva a nenapadlo by mě, že potom, co jsem ji nakecal a ona mi to sežrala se stejně rozhodne pro něj." Diví se Jakub mému chování. Uvědomuji si, že za tohle bych zasloužila pár ran, který by mě třeba probrali. Co už si ale neuvědomuji je to, co mi měl nakecat.

"Možná si ji lhát neměl, protože takhle se to dostalo akorát zbytečně daleko." Pochybuje Radek nad něčím, o čem nevím, ale dostávám potřebu to zjistit.

"Ne, měli jsme tohle udělat mnohem dřív, když už se Dominik vrátil. Teď vy dva se budete nenávidět a do toho všeho tu bude Natalie, kterou budu chtít zabít já, protože neví, co chce a bude mi šukat další členy labelu." Předpovídá něco, co rozhodně nemám v plánu. Myslím, že Dominik s Radkem stačí.

"A co si myslíš, že jsem dělal? Dostal jsem ho do Londýna, zablokoval jí ho v telefonu a udělal maximum proto, aby se nevídali. Nevím, jestli by tohle pomohlo." Dovaří kávovar, takže konečně slyším o něco lépe, než doposud. Dochází mi, že Dominik měl tenkrát pravdu a já jsem slepě Radka bránila.

"Mě prostě nenapadlo, že mu po tom, co jí řeknu, že šukal dvě holky a fetoval, když hlídal Rozárku poběží rovnou za ním. Vždyť s tím pak souhlasila, nevím kde se to posralo." Pronese nevěřícně. V tenhle moment se mnou cloumá vztek, jak jen to jde a mám sto chutí se rozejít dolů, protože tohle, co udělali je svinstvo ještě větší než útěk od oltáře.

"To si nemohl vymyslet něco jinýho? Myslel jsem, že když řekneš, že je od sebe dostaneš, tak se ti to povede." Hádá se s ním Radek naštvaně. Přijdu si jak ve vážně blbé komedii, kde se všichni chovají, jak pětileté děti.

"Tobě tohle nepřišlo hodně?" Ozvu se já. Nebaví mě tu sedět a poslouchat, tohle musím okamžitě vyřešit. V ten moment, kdyby se tohle totiž dozvěděl Dominik, umlátil by oba dva.