Na hraně pravdy a lži

Ubylo pár flašek

Stejně jako minulý rok a každý rok předtím...

„Zase jsme se tady sešli při oficiálním zakončení tohoto roku a startu nového. Vždycky říkám spoustu věcí, že si vážím vaší snahy a rád vidím, jak jste se za ten rok všichni o hodně zlepšili. Zasloužíte si můj obdiv."

Kadeti stáli v řadách a opět se divili, že k nim velitel dneska mluví úplně jiným tónem, než při běžných nástupech.

„On nenadává?" Ptal se Liam z prvního ročníku Omicronu.

„Ne, dneska výjimečně ne," pousmál se Zain, který stál blízko něj. „Opravdu je na nás pyšný, copak mu to nevidíš na očích?"

Liam se zmateně zamračil. „Vy starší pořád mluvíte o tom, jak číst člověku z výrazu, nebo z očí a já pořád nechápu, jak to funguje."

„Časem se to naučíš a pak pochopíš. Věř mi, je to docela užitečná věc."

Liam jen nejistě zakroutil hlavou.

„Určitě chcete všichni znát své výsledky, proto vás nebudu zdržovat zbytečnými řečmi a můžeme začít." Griswald se podíval na první stránku svých papírů. Opět začal vyhlašováním celých oddílů, od nejlepšího pro nejhorší. Bylo zajímavé, jak se tohle pořadí každý rok úplně změní, protože vždy z oddílu odejdou ti nejstarší a přibudou nováčci, takže se většina členů vystřídala.

Pak přešel na vyhlašování jednotlivců. Těch pár začátečních si pamatoval skoro nazpaměť. „Lizzy Covali," znělo první jméno. Pak se ozvala další tři jména a následovala jména „Febe Acrey, Ace Chico," což bylo páté a šesté místo. Seznam pokračoval dále a brzy se ozývala i jména ostatních lidí z třetího Omicronu a druhé Omegy. Theo vytřeštil oči, když se jeho jméno ozvalo někde po půlce, i když to bylo až po Eliovi.

„Já nejsem poslední?"

„Vždyť ani minule jsi nebyl úplně poslední," založil si ruce Mika.

„Nojo, ale..." Theo se tvářil nechápavě, ale pak se usmál. „Tohle je fajn."

„Taky ses hodně zlepšil," Mika se pousmál. „Skoro už mě doháníš."

„Ha! Příští rok budu lepší."

„To si jen počkejte na své poslední zkoušky," žduchl do něj loktem kluk z třetí Omegy, který stál poblíž, a zákeřně se u toho ušklíbl.

Theo na to jen pomyslel a jeho úsměv zmizel. „Beztak to akorát zvorám."

Mika protočil očima. „Už zase? Už zase se podceňuješ, ty idiote?"

Za chvíli Griswald dovyjmenovával celý seznam a jako obvykle to zakončil i pár slovy pro ty, kteří ve zkouškách neuspěli. Viděl, že kadeti už tu jen nervózně postávající, protože už nechtěli dále čekat. Tak jim dal konečně pokyn k tomu, ať si jdou nechat vyměnit své kartičky za nové. Opět probíhalo to symbolické lámání starých kartiček a přísahání věrnosti Městu a Hlídce. Na nové kartičky mezitím vypalovali informace ti zručnější z instruktorů.

Kadeti postávali okolo ve skupinkách, většinou po oddílech, a samozřejmě si své kartičky hned porovnávali.

„Teď tu vážně budeme ti nejstarší," říkal si pro sebe tiše Elio a tenkou dřevěnou kartu probodával pohledem.

„Už nám zbývá jen rok a můžeme odsud vypadnout," řekl Ace. „A beztak to bude akorát horší," ironicky se zasmál.

Shan skočila mezi ně a oběma jim obmotala ruce kolem ramen, protože se jí nelíbily jejich zamračené tváře „Ale no tak, jak to můžete brát tak negativně?" Oba kluky chytila každého za jedno ucho a táhla je nahoru. „Buďte rádi, že jsme naživu, sakra!" Když místo toho začali bolestně skuhrat, raději je pustila a šla se zavěsit na Lilith. „Alespoň ty máš radost, že jo?"