Rozhodnutí, která nejdou vzít zpět

20 5 0
                                    

Kadeti z Omegy třetího stupně seděli při obědě blíže u sebe v kroužku, aby nikdo z mladších neposlouchal, o čem si povídají.

„Nechápu, že jsem to fakt zvládl," Elio měl pořád ze strachu kruhy pod očima, ale přitom hleděl někam do dálky a pomalu si nabíral další sousto.

„A já skončil v bahně, co máš z toho," poznamenal Theo, který se dosud neobtěžoval uniformu vyměnit, protože už na ní to bahno zaschlo a tak s tím zase takový nepořádek nedělal. Ostatně, i pár dalších kadetů z jiných oddílů tak vypadalo. Kuchařky z toho nejspíš nejsou nadšené. Vůbec.

„Máš to i na tváři a ve vlasech a nijak ti to nevadí," řekl zamračený Mika.

Theo jen pokrčil rameny.

Mika stále probodával pohledem jeho zablácenou tvář, ale nakonec to vzdal.

„Více se těším na zítřek," řekla Lilith s nadějí v hlase.

Shan se ušklíbla. „Já ne, protože to projedu."

„Co je vůbec zítra?" ptal se Elio. „Já už to nějak zapomněl," zasmál se.

„Překážková jízda na koni," odpověděli Lilith s Mikou zároveň a pak si vyměnili rivalské pohledy. Samozřejmě, že chtěl být Mika ten chytrý, kdo odpoví první.

Elio se mezitím dloubal vidličkou v jídle. „Tyjo. Furt samý překážky..."

„Život je celý plný překážek, i když jsou to kraviny," pronesl svoje moudro Theo a všichni hned souhlasně přikyvovali. Chvíli bylo ticho a věnovali se jídlu, ale pak se musel ozvat Ace.

„Tu uniformu si plánuješ vyměnit, že jo?"

Theo pomalu zvedl hlavu od jídla. „Proč se ptáš?"

„Při každém kroku z tebe odpadne kousek hlíny a já bych vážně nechtěl, aby se to rozneslo všude po pokoji. Už kdysi jsem kvůli některému z vás musel spát v posteli plné úlomků šutrů hlíny, která nešla dát pryč, a hezkej zážitek to fakt nebyl."

Všichni obrátili zrak na Elia. Kudrnáč se zmateně rozhlédl okolo. „Co? To jsem nebyl já..."

Mezitím už Shan útočila na Ace s něčím jiným. „Aha, takže pán si tady bude stěžovat na ostatní, protože je tu ze všech nejlepší a tak na to má právo, že jo?" Založila si ruce.

Ace odložil příbor a nechápavě se na ji podíval. „Cože? Vždyť to nemá nic společnýho s mými výsledky-"

„Ale má," stála si za svým.

Ostatní si vyměnili nejisté pohledy. Lilith se však tvářila trochu ustaraně. „Shan... To je v pohodě, vždyť ani já za to určitě neschytám hromadu bodů. Kdo ví, jestli vůbec projdu."

„Ale projdeme všichni, o tom není řeč. Jenže ne všichni jsme dost dobří na to, aby nás vzali k agentům," stále probodávala pohledem Ace.

Zrzek se zamračil. „Ale já- vždyť jsem ani neříkal nic o tom, že chci jít k agentům!" Alespoň ne nahlas. „Jak tě to sakra napadlo? Třeba si mě neblvyberou-"

„Vyberou, protože jinak by byli vážně hloupí. A ty pak budeš přesně jak Lizzy, hm? Celou dobu se tvářila, jak všechno dělá pro tým, ale pak je jen tak opustila. A teď přišli o Raydena a jí to může být úplně jedno!"

„Shan," řekl rázně Mika, snad aby jí připomenul, že nemá křičet. „Lizzy vždycky myslela na svůj tým, muselo to pro ni být složité rozhodnutí."

Na hraně pravdy a lžiKde žijí příběhy. Začni objevovat